Česká advokátní komora seminář pro advokátní koncipienty

1. Česká advokátní komora seminář pro advokátní koncipienty Průběh jednání před soudem I. stupně Praha, 12.03.2014 Lektor : JUDr. Tomáš Durdík, Městský soud v Praze

2. Jednotlivé fáze trestního stíhání v řízení před soudem I. stupně : • podání obžaloby/návrhu na potrestání/návrhu na schválení dohody o vině a trestu (činí státní zástupce) • předběžné projednání obžaloby(pouze tehdy, rozhoduje-li ve věci senát) + vydání usnesení soudu o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, o vrácení věci státnímu zástupci k došetření, o postoupení věci jinému orgánu či o přerušení trestního stíhání, popř. o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti (věcná příslušnost soudu – viz § 16 a § 17 TŘ) • vydání trestního příkazu (pouze tehdy, rozhoduje-li ve věci samosoudce - § 314e TŘ) • nařízení a konání hlavního líčení (ve věci lze rozhodnout i mimo hlavní líčení dle § 231 TŘ – usnesením o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání či o přerušení trestního stíhání) • veřejné zasedání k rozhodnutí o návrhu na schválení dohody o vině a trestu (viz § 175a – 175b TŘ a 314o – 314s TŘ – dohodu o vině a trestu NELZE sjednat u zvlášť závažného zločinu, v řízení proti uprchlému a v řízení proti mladistvému, který v okamžiku sjednání ještě nedovršil 18 let věku)

3. uplatnění základních zásad trestního řízení - viz § 2 odst. 1 až 15 TŘ : • zásada zákonnosti (nikdo nesmí být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví TŘ) • zásada oficiality (nestanoví-li zákon něco jiného, postupují OČTŘ z úřední povinnosti, a to s maximální ochranou základních práv a svobod garantovaných LZPS) – opakem je zásada dispoziční (postup státního orgánu je na návrh stran) • presumpce neviny (dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem vyslovena vina, nelze na toho, proti němuž se trestní řízení vede, hledět, jako by byl vinen) • zásada ústnosti (opakem je zásada písemnosti – viz řízení před samosoudcem při vydání trestního příkazu) • objektivní zjištění skutkového stavu věci (skutkový stav musí být zjištěn bez jakýchkoli důvodných pochybností; doznání obviněného nezbavuje OČTŘ povinnosti přezkoumat podstatné okolnosti případu; v přípravném řízení OČTŘ objasňují i bez návrhu stran okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného; státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného)

4. zásada bezprostřednosti • zásada volného hodnocení důkazů • právo na obhajobu • právo jednat před soudem ve svém mateřském jazyce • překážka věci pravomocně rozhodnuté • zásada v pochybnostech ve prospěch (in dubio pro reo) – neprokázaná vina má stejné účinky jako prokázaná nevina • důraz na práva poškozeného, jakož i šetrnýa ohleduplný přístup k jeho osobnosti – viz § 2 odst. 15 TŘ zaveden od 01.08.2013

5. Průběh hlavního líčení • podání obžaloby – platí zásada obžalovací (trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu; veřejnou žalobu v řízení před soudem zastupuje státní zástupce) + vyrozumění o podání obžaloby (§ 176 odst. 1 TŘ) • totožnost skutkuXpopis skutku Xprávní kvalifikace žalovaného jednání • možnost zpětvzetí obžaloby (než se soud I. stupně odebere k závěrečné poradě X po zahájení HL jen se souhlasem obžalovaného - § 182 TŘ) • lhůta 3 týdnů u OS a 3 měsíců u KS k nařízení hlavního líčení nebo provedení jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci+ možnost prodloužení (§ 181 odst. 3 TŘ) • provedení důkazu mimo hlavní líčení (§ 183a TŘ) • předběžné projednání obžaloby (§ 185 až 195 TŘ) – v neveřejném, popř. veřejném zasedání • upozornění na možnost odchylného právního názoru (§ 190 odst. 2 TŘ) • doručení obžaloby (§ 196 TŘ) + výzva k podání návrhů na provedení dalších důkazů

6. Průběh hlavního líčení • nařízení hlavního líčení (§ 198 TŘ) : • vyrozumění Xpředvolání (lze i prostřednictvím Policie ČR dle § 183 odst. 1 ve spojení s § 62 odst. 1 TŘ) • lhůty na přípravu, včetně možnosti jejich zkrácení • upozornění poškozeného na postup dle § 206 odst. 2 TŘ • zvláštní úprava u mladistvých(účast zákonného zástupce a OSPOD) • předvedení (§ 98 TŘ a § 183 odst. 1 TŘ) : • dopadá pouze na svědky • nutno předem v předvolání upozornit na možné následky nedostavení se bez dostatečné omluvy na výzvu soudu • realizuje Policie ČR • u příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě zajistí jejich předvedení velitel nebo náčelník

7. Průběh hlavního líčení • pořádková pokuta (§ 66 TŘ): • o uložení rozhoduje předseda senátu usnesením • přípustnost stížnosti, která má odkladný účinek • možnost tzv. autoremedury dle § 146 odst. 1 TŘ • důvody vedoucí k uložení : A/ kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení, B/ kdo se k soudu chová urážlivě, C/kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě soudu, které mu byly dány podle TŘ (tj. včetně předvolání k HL) • X osoby ve vazbě nebo ve VTOS lze přenechat řediteli věznice k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání – ten je pak o tom povinen vyrozumět příslušný OČTŘ, tzn. soud • Xobhájce a státního zástupce je třeba předat ČAK nebo vedoucímu státnímu zástupci ke kárnému postihu (tzn. že jim nelze pořádkovou pokutu uložit) – ten je pak o tom povinen vyrozumět příslušný soud • X příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě lze přenechat veliteli nebo náčelníkovi ke kázeňskému potrestání – ten je pak o tom povinen vyrozumět příslušný OČTŘ, tzn. soud

8. Průběh hlavního líčení • účast osob u hlavního líčení - zásada veřejnosti (viz § 199 TŘ) : • výjimky v řízení proti mladistvému • možnost vyloučení veřejnosti pro celé hlavní líčení či jeho část dle § 200 TŘ (veřejně vyhlášeným usnesením senátu/samosoudce X možná účast dvou důvěrníků každého obžalovaného – max. 6 osob; obdobné pravidlo platí i pro důvěrníky poškozených) • možnost odepření přístupu k hlavnímu líčení některým osobám dle § 201 TŘ • možnost přijetí nezbytných opatření proti přeplňování jednací síně • možnost výslechu svědka v nepřítomnosti obžalovaného dle § 209 TŘ • účast až dvou důvěrníků obžalovaného a jednoho důvěrníka poškozeného dle § 201 odst. 2 TŘ • veřejné vyhlášení rozsudku – vždy (i v řízení proti mladistvému) !!! • možnost vykázání osob rušících pořádek z jednací síně dle § 204 odst. 1 TŘ • možnost vykázání obžalovaného z jednací síně dle § 204 odst. 2 TŘ (jen po předchozí výstraze; usnesením senátu; jen na dobu nezbytně nutnou; po návratu nutno obžalovanému sdělit obsah jednání, jemuž nebyl přítomen, s možností se k němu vyjádřit)

9. Průběh hlavního líčení • přítomnost při hlavním líčení (§ 202 TŘ) : • senát/samosoudce (§ 314a odst. 1 TŘ) • náhradní soudce (§ 197 TŘ) • státní zástupce, popř. právní čekatel (jen u OS + nejde-li o řízení o schválení dohody o vině a trestu - §180 odst. 1 TŘ) • zvolený a ustanovený obhájce (§ 37 a 38 TŘ), popř. advokátní koncipient (jen omezeně dle § 35 odst. 1 TŘ – nikoli u KS jako soudu I. stupně, VS a NS) • obžalovaný X u mladistvého nelze hlavní líčení konat v jeho nepřítomnosti - viz § 64 odst. 1 ZSM !!! • poškozený + jeho zmocněnec, popř. zákonný zástupce + jeho důvěrník • zúčastněná osoba + její zmocněnec, popř. zákonný zástupce • OSPOD (jen v řízení proti mladistvému, je-li HL konáno před dovršením 19. roku věku mladistvého !!!) • v případě mladistvého obviněného též jeho zákonní zástupci, osoby blízké (§ 54 odst. 1 ZSM), dva důvěrnící mladistvého, PMS, zástupce školy nebo výchovného zařízení • svědci, znalci, tlumočníci • veřejnost, včetně médií

10. Průběh hlavního líčení • podmínky pro konání hlavního líčení v nepřítomnosti obžalovaného (v řízení před samosoudcem viz § 202 odst. 2 TŘ X v řízení před senátem a v případech, kdy je obžalovaný ve vazbě nebo ve VTOS viz § 202 odst. 2, 5 TŘ) • hlavní líčení se koná za stálé účasti všech členů senátu, zapisovatele a státního zástupce • v případech nutné obhajoby nelze hlavní líčení konat bez přítomnosti obhájce (§ 202 odst. 4 TŘ) !!! • zúžení možnosti omezit účast poškozeného a zúčastněné osoby u hlavního líčení (§ 202 odst. 6 TŘ) – nově od 01.08.2013

11. Průběh hlavního líčení řízení a počátek hlavního líčení(§ 203 až § 206 TŘ) : • stěžejní role předsedy senátu/samosoudce • prezence + zachování zákonných lhůt na přípravu k jednání; splnění podmínek pro konání hlavního líčení či odročení jednání, popř. provedení důkazu mimo hlavní líčení • přednes obžaloby/návrhu na potrestání • zjištění nároku poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení (§ 206 odst. 2 TŘ ve spojení s § 43 odst. 3 TŘ) • nepřipuštění určité osoby jako poškozeného k hlavnímu líčení (této osobě nepřísluší žádná procesní práva poškozeného dle TŘ, viz § 206 odst. 3 TŘ)Xrozhodnutí o tom, že poškozený není oprávněn v trestním řízení uplatňovat svůj nárok na náhradu škody, ačkoli ostatní procesní práva mu zůstávají zachována (viz § 206 odst. 4 TŘ ve pojení s § 44 odst. 2, 3 TŘ)

12. Průběh hlavního líčení • dokazování (§ 207 až § 215 TŘ), zamítnutí návrhu na doplnění dokazování (§ 216 odst. 1 TŘ); doplnění dokazování (§ 218 TŘ) – důkazy provádí předseda senátu, popř. na základě jeho pověření člen senátu; provedení důkazu navrženého obžalobou lze uložit státnímu zástupci (§ 203 odst. 1 ve spojení s § 180 odst. 3 TŘ); žádost státního zástupce, obžalovaného a obhájce o umožnění provést důkaz (zejména výslech svědka nebo znalce) dle § 215 odst. 2 TŘ • realizace práva obžalovaného vyjádřit se ke každému provedenému důkazu(§ 214 TŘ) • právo procesních stran vznášet kdykoli v průběhu hlavního líčení námitkyproti způsobu jeho provádění (§ 180 odst. 4 TŘ) • závěrečné řeči (státní zástupce, poškozený nebo jeho zmocněnec, zúčastněná osoba nebo její zmocněnec, obhájce, obžalovaný, popř. OSPOD - § 216 TŘ) a prohlášení poškozeného o dopadu spáchaného trestného činu na jeho dosavadní život (§ 212a TŘ) + poslední slovo obžalovaného (§ 217 TŘ)

13. Průběh hlavního líčení • závěrečná porada senátu (porada a hlasování dle § 126 - § 127 TŘ, protokolace dle § 58 TŘ) • vyhlášení meritorního rozhodnutí soudu v hlavním líčení – vždy veřejně, vždy předsedou senátu (vyhlášení rozsudku dle § 128 TŘ, druhy rozhodnutí dle § 220 až 230 TŘ) • odročení hlavního líčení (§ 219 TŘ) + zjištění návrhů stran na doplnění dokazování • postup při změně ve složení senátu nebo při uplynutí delší doby od odročení hlavního líčení (klíčové je souhlasné stanovisko obžalovaného a státního zástupce - § 219 odst. 3 TŘ) • odročení hlavního líčení na žádost obžalovaného za účelem poskytnutí mu nové lhůty k přípravě obhajoby - při užití přísnější právní kvalifikace oproti podané obžalobě, pokud nebyl na možnost zpřísnění předem upozorněn (§ 225 odst. 2 TŘ) • pořízení protokolu o hlavním líčení (§ 55b a násled. TŘ) a zvukového záznamu + hlasovací protokol (§ 58 TŘ) • poskytnutí kopie protokolu z jednání obhájci obžalovaného na jeho žádost a náklady (§ 41 odst. 6 TŘ)

14. Proces dokazování • viz § 89 a násled. TŘ; § 207 až § 215 TŘ • rozsah dokazování – viz § 89 odst. 1 TŘ • těžiště dokazování • důkaz X důkazní prostředek • vyhledávání, zajišťování a provádění důkazů • zásada bezprostřednosti a volného hodnocení důkazů • součinnost stran při dokazování (kladení dotazů vyslýchaným osobám – u osob mladších 18. let jen prostřednictvím soudce; provedení důkazu, zejména výslechu svědka či znalce, obhajobou či obžalobou na jejich žádost – viz § 215 TŘ; předložení znaleckého posudku vyžádaného obhajobou obžalovaného nebo poškozeným - § 110a TŘ) • důkazy přímé a nepřímé • důkazy usvědčující a vyviňující • právo obžalovaného vznášet návrhy na doplnění dokazování a vyjádřit se ke každému provedenému důkazu (§ 33 odst. 1 TŘ a § 214 TŘ) + právo státního zástupce (§ 180 odst. 3 TŘ) a poškozeného (§ 43 odst. 1 TŘ) vznášet návrhy na doplnění dokazování

15. Proces dokazování • nepoužitelnost důkazů opatřených nezákonným donucením nebo hrozbou - viz § 89 odst. 3 TŘ • nepoužitelnost důkazů trpících podstatnými vadami (např. výslech obviněného bez ustanoveného obhájce, ačkoli jde o případ nutné obhajoby) • zamítnutí dalších návrhů na doplnění dokazování; upuštění od provedení důkazu, prohlášení dokazování za skončené (§ 216 TŘ) • doplnění dokazování (po závěrečných řečech stran - viz § 218 TŘ) • od 01.01.2010 zjednodušení procesu dokazování- posudky, zprávy, listiny a věcné důkazy (včetně audiovizuálních záznamů) se při hlavním líčení pouze předložístranám k nahlédnutí – pokud to některá ze stran navrhne, pak danou listinu soud při hlavním líčení přečte (viz § 213 TŘ) • vedeno zásadou ekonomiky a rychlosti řízení

16. Proces dokazování A/ výslech obžalovaného : • viz § 90 a násled. TŘ a § 207 TŘ • rozsah poučení – srovnání s poučením svědka • právo nevypovídat X právo vypovídat kdykoli v průběhu trestního stíhání (tohoto práva jej nelze zbavit) • pouze možnost křivého obvinění (§ 345 TZ), nikoli křivé výpovědi (§ 346 TZ) • oddělený výslech více obžalovaných – viz § 208 TŘ • využitelnost protokolů o předchozím výslechu obviněného/obžalovaného v jednotlivých fázích trestního řízení (mimo jiné i výslech v rámci vazebního zasedání; viz § 207 TŘ) X úřední záznam o podání vysvětlení osobou podezřelou (lze využít pouze ve zjednodušeném řízení dle § 314d odst. 2 TŘ) • předestření dřívější výpovědi k vysvětlení rozporů – viz § 212 TŘ • právo jednat ve svém mateřském jazyce – viz § 2 odst. 14 TŘ • možnost nahlížet do písemných poznámek (§ 93 odst. 1 TŘ) • možnost porady s obhájcem, nikoli však o tom, jak odpovídat na již položené dotazy (§ 31 odst. 1 TŘ) • využití záznamového zařízení v řízení před soudem X protokolace v přípravném řízení (přečtení protokolu, oprava a doplnění protokolu, podpis, námitky proti obsahu protokolu) • možnost využití videokonferenčního zařízení (§ 111a TŘ) • vlastní náklady spojené s účastí nese sám obžalovaný

17. Proces dokazování B/ výslech svědka : • viz § 97 a násled. TŘ; § 211 TŘ • rozsah poučení – srovnání s poučením obviněného • předvolání a předvedení svědka (§ 98 TŘ); pořádková pokuta (§ 66 TŘ) • právo odepřít výpověď (§ 100 TŘ) a zákaz výslechu (§ 99 TZ) • možnost křivého obvinění či křivé výpovědi (viz § 345 a § 346 TZ) • výslech svědka v nepřítomnosti obžalovaného – viz § 209 TŘ • výslech utajeného svědka – viz § 55 odst. 2 TŘ • nepřítomnost dosud nevyslechnutého svědka v jednací síni v rámci hlavního líčení – viz § 209 TŘ • využitelnost úředních záznamů o podání vysvětlení a protokolů o výslechu svědka pořízených v přípravném řízení v rámci hlavního líčení (včetně neodkladných a neopakovatelných úkonů podle § 158 a TŘ a protokolu o výslechu svědka pořízeného ještě před zahájením trestního stíhání dle § 158 odst. 9 TŘ) – viz § 211 TŘ Xúřední záznamy o podaném vysvětlení pořízené dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR – na ně § 211 odst. 6 TŘ nedopadá !!! • právo jednat ve svém mateřském jazyce – viz § 2 odst. 14 TŘ

18. Proces dokazování • v případě podstatných odchylek v následné výpovědi lze dřívější výpověď slyšeného svědka této osobě předestřít k vysvětlení rozporů - viz § 212 TŘ • zákaz kladení otázek sugestivních (= otázky návodné - obsahují okolnosti, které mají být výslechem teprve zjištěny) a kapciózních(obsahují klamavé a nepravdivé skutečnosti) – viz § 101 odst. 3 TŘ • od 01.08.2013 omezení otázek směřujících do intimní oblasti vyslýchaného svědka – viz § 101 odst. 3 TŘ • možnost nahlížet do písemných poznámek • využití záznamového zařízení v řízení před soudem X protokolace v přípravném řízení (přečtení protokolu, oprava a doplnění protokolu, podpis, námitky proti obsahu protokolu) • možnost využití videokonferenčního zařízení (§ 111a TŘ) – na následné přehrání zvukového a obrazového záznamu dopadá ustanovení § 211 TŘ • specifika výslechu osob mladších 18. let– viz § 102 TŘ (u hlavního líčení lze číst i bez souhlasu stran dle § 211 odst. 1, 2 TŘ) • realizace práva obžalovaného, obhájce, státního zástupce, zmocněnce, poškozeného, popř. zúčastněné osoby, jejich zákonného zástupce a OSPOD klást vyslýchaným osobám dotazy • realizace práva obžalovaného vyjádřit se k jednotlivým prováděným důkazům – viz § 214 TŘ • nárok na svědečné – viz § 104 TŘ

19. Proces dokazování C/ znalecký posudek : • viz § 105 a násled. TŘ • znalecký posudek X odborné vyjádření • seznam znalců/znaleckých ústavů X znalec ad hoc • rozsah poučení znalce + námitky proti osobě znalce, jeho odbornému zaměření či formulaci jemu položených otázek • možnost podání křivého znaleckého posudku (viz § 346 TZ) • posudek znalce X znaleckého ústavu • společný posudek více znalců • výslech znalce a zástupce znaleckého ústavu • doplněk znaleckého posudku X revizní znalecký posudek • odměna znalce (znalečné) • použitelnost znaleckého posudku předloženého obhajobou či poškozeným (viz § 110a TŘ) + umožnění nahlédnout do spisu znalci zvolenému obhajobou • znalci nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky !!! - viz § 107 odst. 1 TŘ • podklady pro zpracování posudku (zapůjčení spisu, přítomnost při výslechu osob s možností klást jim dotazy, popř. účast u jiných úkonů – např. rekonstrukce, prověrka na místě apod.) • doručení posudku obhájci, a to na náklady obhajoby

20. Proces dokazování D/ rekognice : • viz § 104b TŘ • = poznávací řízení • in natura či dle fotografií (rekognice dle fotografií nesmí bezprostředně předcházet rekognici in natura) • poznávání osob či věcí, popř. hlasová rekognice • nejméně mezi třemi vzájemně podobnými věcmi/osobami (lze i více, ale ne méně než tři poznávané věci/osoby) • přítomnost nezúčastněné osoby • nezbytnost předchozího výslechu k okolnostem poznávané věci/osoby • na možnost přečtení protokolu o rekognici dopadají stejné podmínky jako na protokol o výslechu svědka – viz § 211 TŘ (zpravidla formou neodkladného a neopakovatelného úkonu, tzn. že jej lze číst i bez souhlasu obžalovaného a státního zástupce - § 211 odst. 2 písm. b) TŘ i bez

21. Proces dokazování E/ konfrontace : • viz § 104a TŘ • jen u hlavního líčení (v přípravném řízení jen výjimečně) • až po výslechu konfrontovaných osob, tj. obviněného/svědků • mezi obviněnými navzájem, mezi obviněným a svědkem či navzájem mezi dvěma svědky • vyloučena u utajených svědků dle § 55 odst. 2 TŘ • od 01.08.2013 vyloučena u poškozeného mladšího 18. let v případech trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti F/ listinné a věcné důkazy : • viz § 112 TŘ • u hlavního líčení provedeny dle § 213 odst. 1 TŘ (tj. předložením procesním stranám k nahlédnutí), popř. dle § 213 odst. 2 TŘ (přečtením nebo přehráním na žádost některé z procesních stran) G/ohledání (§ 113 TŘ), rekonstrukce (§ 104d TŘ), vyšetřovací pokus (§ 104c TŘ), prověrka na místě (§ 104e TŘ), prohlídka těla (§ 114 TŘ), pitva mrtvoly a její exhumace (§ 115 TŘ), obrazové a zvukové záznamy aj. • u hlavního líčení provedeny dle § 213 odst. 1 TŘ (tj. předložením procesním stranám k nahlédnutí), popř. dle § 213 odst. 2 TŘ (přečtením nebo přehráním na žádost některé z procesních stran)

22. Průběh hlavního líčení Rozhodnutí soudu v hlavním líčení: • uplatnění zásady bezprostřednosti (viz § 2 odst. 12 TŘ) a zásady obžalovací (trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání; viz § 2 odst. 8 TŘ);zásada zachování totožnosti skutku (skutkový stav X popis skutku X právní posouzení skutku) – viz § 220 TŘ • Druhy soudních rozhodnutí : 1. usnesení o vrácení věci státnímu zástupci k došetření (§ 221 TŘ) 2. usnesení o postoupení věci jinému soudu nebo jinému orgánu (§ 222 TŘ) 2. usnesení o zastavení trestního stíhání (§ 223 TŘ) 3. usnesení o přerušení trestního stíhání (§ 224 TŘ) 4. usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání (§ 223a TŘ za podmínek § 307 a násled. TŘ) 5. usnesení o schválení narovnání (§ 223a TŘ za podmínek § 309 a násled. TŘ) 6. rozsudek, jímž soud stanoví, zda se obžalovaný uznává vinným nebo zda se obžaloby zprošťuje (§ 225 a § 226 TŘ X odchylná úprava než v § 172 odst. 1 TŘ) • zvláštní postup při pokračování v trestním stíhání po udělení milosti, amnestii, promlčení či nesouhlasu poškozeného, pokud obžalovaný trvá na projednání věci (§ 227 TŘ) • rozhodování o náhradě škody (§ 228 a § 229 TŘ) • rozhodování o ochranném opatření (§ 230 TŘ)

23. Formy soudních rozhodnutí činěných v rámci hlavního líčení A/ rozsudek • viz § 120 a násled. TŘ • rozsudkem je oprávněn rozhodnout pouze soud v rámci hlavního líčení • obsahuje rozhodnutí o vině a trestu, popř. o nároku poškozeného na náhradu škody a o uložení ochranného opatření, popř. výrok o schválení uzavřené dohody o vině a trestu • povaha odsuzující (viz § 225 TŘ) či zprošťující (viz § 226 TŘ X důvody nejsou identické jako při zastavení trestního stíhání dle § 172 odst. 1 TŘ) • struktura : záhlaví – výroková část – odůvodnění – poučení o opravném prostředku • tzv. zjednodušený rozsudek (viz § 129 odst. 2 TŘ – neobsahuje odůvodnění) • ve výrokové části rozsudku je nutno uvést skutečnost, zda je trestný čin přečinem či zločinem, popř. zvlášť závažným zločinem (viz § 120 odst. 3 TŘ; u mladistvých pouze pojem provinění)

24. Formy soudních rozhodnutí činěných v rámci hlavního líčení • vyhlášen vždy veřejně (i u mladistvého či konalo-li se hlavní líčení s vyloučením veřejnosti) • hlasování senátu (§ 126 TŘ) • pojmy právní moc a vykonatelnost • písemné vyhotovení rozsudku a jeho oprava (§ 129 a § 131 a násled. TŘ) • doručení rozsudku (odchylný postup u obžalovaného s obhájcem a u poškozeného se zmocněncem – viz § 130 TŘ) • řádným opravným prostředkem je odvolání – lze podat proti jakémukoli rozsudku soudu prvého stupně (viz § 245 a násled. TŘ) • omezené odvolací důvody při schválení dohody o vině a trestu (§ 245 odst. 1 TŘ • i jen proti některým výrokům či jménem některého ze spoluobžalovaných • každé odvolání má odkladný účinek • lhůta osmi dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku • nutno odůvodnit (§ 249 TŘ)

25. Formy soudních rozhodnutí činěných v rámci hlavního líčení B/ usnesení • viz § 134 a násled. TŘ • usnesením je oprávněn rozhodnout policejní orgán, státní zástupce či soud • procesní povahy (upravují průběh řízení, způsob provedení důkazu apod.) či meritorní povahy (zastavení trestního stíhání, podmíněné zastavení trestního stíhání, schválení narovnání, postoupení věci jinému orgánu – tato usnesení zakládají překážku věci pravomocně rozhodnuté) • struktura : záhlaví – výroková část – odůvodnění – poučení o opravném prostředku • oznámení usnesení (vyhlášením či doručením oprávněným subjektům) • písemné vyhotovení usnesení a jeho oprava • tzv. zjednodušené usnesení (viz § 136 odst. 3TŘ – neobsahuje odůvodnění) • pojmy právní moc a vykonatelnost • řádným opravným prostředkem je stížnost – proti usnesení soudu lze podat jen tehdy, pokud tak zákon výslovně stanoví (viz § 141 a násled. TŘ) • má odkladný účinek pouze tehdy, pokud tak zákon výslovně stanoví • lhůta tří dnůode dne oznámení usnesení

26. Formy soudních rozhodnutí činěných v rámci hlavního líčení C/ ostatní • např. opatření soudu o ustanovení obhájce či zrušení ustanoveného obhájce, opatření o přibrání znalce, příkaz k zatčení, příkaz k domovní prohlídce, příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, nařízení výkonu trestu odnětí svobody aj.

27. Průběh hlavního líčení Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení (§ 231 TŘ) : • v neveřejném zasedání • formou usnesení • druhy soudních rozhodnutí : 1. o zastavení trestního stíhání (za podmínek § 223 odst. 1, 2 TŘ) 2. o přerušení trestního stíhání (za podmínek § 224 odst. 1, 2 TŘ) 3. o podmíněném zastavení trestního stíhání (za podmínek § 223a TŘ ve spojení s § 307 a násled. TŘ) 4. o schválení narovnání (za podmínek § 223a TŘ ve spojení s § 309 a násled. TŘ)

28. Specifika řízení před samosoudcem • § 314a - § 314g TŘ • zjednodušené řízení - po zkráceném přípravném řízení (dle § 179a - § 179h TŘ) - TS se zahajuje doručením návrhu na potrestání soudu; podezřelý se stává obviněným (dle § 179a odst. 1 TŘ jen u TČ s horní hranicí sazby u TOS do 5 let při projednání před OS, tzn. že toto řízení nelze konat u KS, a to ani o TČ s horní hranicí sazby u TOS do 5 let) • u pokračování v TČ je TČ ukončen doručením návrhu na potrestání obviněnému • v případě TČ uvedených v § 163 TŘ musí SZ společně s návrhem na potrestání soudu doručit též souhlas poškozeného s TS obviněného • výslech zadrženého podezřelého soudem do 24 hodin od doručení návrhu na potrestání + označení skutečností, které považuje za nesporné (u HL se již nedokazují) + rozhodnutí ve věci + možnost okamžitého konání HL (se souhlasem obviněného a SZ; ostatní osoby včetně poškozeného lze vyrozumět i telefonicky) + rozhodnutí o vazbě X jinak učiní úkon směřující k rozhodnutí věci do 3 týdnů od podání návrhu na potrestání (§ 181 odst. 3 TŘ) • důvod nutné obhajoby - při konání HL ve zjednodušeném řízení proti zadrženému obviněnému (§ 36 odst. 4 písm. a) TŘ – možnost vzdání se obhájce dle § 36b TŘ) nebo po rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby (§ 36 odst. 1 písm. a) TŘ) X ve zkráceném PŘ má podezřelý stejná práva jako obviněný, včetně práva zvolit si obhájce (nutno jej o tom poučit - § 179b odst. 2 TŘ)

29. Specifika řízení před samosoudcem • způsoby možného vyřízení návrhu na potrestání: • možnost rozhodnutí jako při předběžném projednání obžaloby (viz § 188 odst. 1 písm. a) až f) nebo § 172 odst. 2 TŘ) • možnost odmítnutí návrhu na potrestání (pokud nebyly splněny podmínky pro zkrácené přípravné řízení dle § 179a odst. 1 TŘ – po PM usnesení se věc vrací do přípravného řízení a SZ koná vyšetřování) • možnost stanovení přiměřené lhůty SZ k podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu (formou usnesení; možnost stížnosti SZ a obviněného; stížnost má odkladný účinek) • nařízení HL (výslech obviněného; lze číst protokol o výslechu podezřelého dle § 207 odst. 2 TŘ; možnost upuštění od dokazování skutečností, které SZ a obviněný označili za nesporné – označení nemá povahu doznání; možnost zpětvzetí prohlášení o označení nesporných skutečností až do rozhodnutí soudu o upuštění od jejich dokazování (soud rozhoduje procesním usnesením); se souhlasem SZ a obviněného lze číst i ÚZ o podání vysvětlení a o dalších úkonech - souhlas obviněného je třeba i při konání HL v jeho nepřítomnosti dle § 202 odst. 2 TŘ ) • vydání TP – bez projednání věci; lze i ve zjednodušeném řízení (§ 314e TŘ)

30. Specifika řízení před samosoudcem • trestní příkaz : • omezení druhu a výměry trestů, které lze TP uložit (nikoli u OPP, peněžitého trestu • povinné vyžádání zprávy PMS před uložením trestu OPP a domácího vězení (zpráva není pro soud závazná !!!) • při souběžném uložení peněžitého trestu a TOS nesmí ani s náhradní trestem TOS přesáhnout výměru 1 roku • nelze vedle sebe ukládat TDV a TOS či OPP; OPP a TOS; peněžitý trest a propadnutí majetku; zákaz pobytu a vyhoštění (§ 53 odst. 1 TZ) • nelze jím uložit ochranné opatření • nelze jím uložit souhrnný a společný trest ve vztahu k rozsudku • nelze jej vydat v řízení protimladistvému, který v době jeho vydání nedovršil 18. rok věku (§ 63 ZSM) • nelze jej vydat v řízení proti osobě s omezenou svéprávností

31. Specifika řízení před samosoudcem • TP má povahu odsuzujícího rozsudku – účinky vyhlášení rozsudku nastávají doručením TP obviněnému (viz souhrnný a společný trest) • lze vydat i jen proti některému z obviněných ve společném řízení nebo o některém z TČ (po vyloučení ze společného řízení) • opravným prostředkem proti TP = odpor (mohou podat stejné osoby jako odvolání, vyjma poškozeného, ačkoli bylo rozhodnuto o jeho nároku na NŠ dle § 288 či § 229 TŘ) – do 8 dnů ode dne doručení; u soudu, který jej vydal; nemusí obsahovat odůvodnění; možnost vzdání se odporu (o opožděném odporu soud osobu vyrozumí přípisem) • při podání odporu se přímo ze zákona ruší celý TP – u HL není soud vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu uvedenými v TP • možnost zpětvzetí obžaloby SZ nebo zpětvzetí souhlasu poškozeného s TS (za podmínek § 163 TŘ) do okamžiku doručení TP některé z osob oprávněných k podání odporu – zpětvzetím se TP ruší (a ad 1) se věc vrací do přípravného řízení a ad 2) se TS zastaví)

32. Průběh veřejného zasedání • viz § 232 - § 239a TŘ • ve veřejném zasedání soud I. stupně rozhoduje pouze tam, kde to TŘ výslovně stanoví (zejména při schválení dohody o vině a trestu, při uložení ochranného opatření, při uložení přiměřeného trestu za zbývající trestné činy poté, co byla povolena obnova řízení pouze ve vztahu k některému z trestných činů, za který byl dříve uložen úhrnný, popř. souhrnný trest, po zrušení rozsudku nálezem Ústavního soudu jen ve vztahu k některému z trestných činů, za který byl dříve uložen úhrnný, popř. souhrnný trest, ve vykonávacím řízení apod.) • vyrozumění a předvolání jednotlivých osob (státní zástupce, ten, kdo může být rozhodnutím přímo dotčen, ten, kdo dal k veřejnému zasedání svým návrhem podnět, např. PMS, ředitel věznice apod. + obhájce, zmocněnec a zákonný zástupce těchto osob) + zaslání opisu návrhu • prezence + zachování lhůty na přípravu (5 kalendářních dnů X u hlavního líčení 5 pracovních dnů) + možnost zkrácení této lhůty

33. Průběh veřejného zasedání • přítomnost u veřejného zasedání – povinně všech členů senátu a zapisovatele X účast státního zástupce a obhájce není nutná, nestanoví-li tak TŘ (nutná účast obviněného a státního zástupce např. při schválení dohody o vině a trestu a v řízení proti mladistvému) • možnost využití videokonferenčního zařízení • analogické užití ustanovení o hlavním líčení na veřejnost, řízení, počátek a odročení veřejného zasedání (§ 238 TŘ) • podání zprávy o stavu věci předsedou senátu nebo jím pověřeným členem senátu • přednesení návrhu osobou, která dala svým návrhem k veřejnému zasedání podnět (popř. přečtením předsedou senátu) • možnost vyjádření státního zástupce a dotčených osob k přednesenému návrhu

34. Průběh veřejného zasedání • provedení důkazů (protokoly o výslechu svědků a znalců, popř. zvukové a obrazové záznamy o jejich výslechu lze v řízení před soudem I. stupně (nikoli v odvolacím řízení) číst i bez podmínek § 211 odst. 1, 5, 7 TŘ, tj. i bez souhlasu stran) - § 235 odst. 2 TŘ • konečné návrhy procesních stran • závěrečná porada senátu • veřejné vyhlášení soudního rozhodnutí(platí zásada bezprostřednosti - § 2 odst. 12 ve spojení s § 237 TŘ) • pořízení protokolu o veřejném zasedání (§ 55b a násled. TŘ) a zvukového záznamu + hlasovací protokol (§ 58 TŘ) • poskytnutí kopie protokolu z jednání obhájci obviněného na jeho žádost a náklady (§ 41 odst. 6 TŘ)

35. Průběh veřejného zasedání • průběh veřejného zasedání v rámci řízení o schválení dohody o vině a trestu : • zachování lhůt na přípravu (jako u jiného VZ) • přednes návrhu na schválení dohody státním zástupcem • vyjádření obviněného k návrhu + zda rozumí dohodě + zda prohlášení o spáchání skutku učinil dobrovolně + zda zná procesní důsledky sjednané dohody (vzdání se práva na projednání věci v HL a práva podat odvolání) • vyjádření poškozeného (nemožnost připojit se v této fázi s nárokem na NŠ – lze nejpozději při prvním jednání o dohodě) • dokazování se neprovádí (lze provést výslech obviněného a opatřit potřebná vysvětlení) • konečné návrhy stran + poslední slovo obviněného • závěrečná porada senátu • veřejné vyhlášení rozhodnutí (schválení dohody rozsudkem, neschválení dohody usnesením nebo usnesení o postoupení věci, zastavení TS, přerušení TS, PZTS nebo schválení narovnání)

36. Průběh veřejného zasedání • schválení dohody soudem : • nutná účast obviněného, státního zástupcea obhájce (jde o nutnou obhajobu) - nelze konat v nepřítomnosti obviněného dle § 202 TŘ !!! X účast poškozeného u veřejného zasedání není nutná • formou odsuzujícího rozsudku • nutno uvést výrok o schválení dohody o vině a trestu + výrok o vině, výrok o trestu, výrok o ochranném opatření – v souladu s uzavřenou dohodou !!! • výrok o NŠ soud uvede v souladu s dohodou, pokud s ní poškozený souhlasí nebo pokud rozsah a způsob NŠ odpovídá uplatněnému nároku poškozeného (dle § 43 odst. 3 TŘ) – jinak postupuje dle § 228 nebo § 229 TŘ • neschválení dohody soudem: • pro nesprávnost(ve vztahu ke skutkovým závěrům, právní kvalifikaci skutku) či nepřiměřenost(ve vztahu k navrhovanému trestu, ochrannému opatření či NŠ)nebo pro závažné procesní vady(zejména pro porušení práva obviněného na obhajobu) • formou usnesení, stížnost je přípustná, má odkladný účinek – po PM usnesení se věc vrací do stadia PŘ; v dalším řízení se k dohodě a prohlášení obviněného o vině nepřihlíží; možnost nového sjednání dohody o vině a trestu • místo vrácení do PŘ může soud SZ a obviněnému sdělit své výhrady a ti mohou navrhnout nové znění dohody (VZ je odročeno; není-li ve stanovené lhůtě předloženo nové znění dohody, soud původní dohodu neschválí a věc vrátí do stadia PŘ)

37. Průběh neveřejného zasedání • viz § 240 - § 244 TŘ • v neveřejném zasedání soud I. stupně rozhoduje tam, kde není TŘ výslovně stanoveno, že rozhoduje v hlavním líčení, veřejném zasedání nebo vazebním zasedání (zejména při předběžném projednání obžaloby, při zrušení pravomocného rozsudku vydaného v řízení proti uprchlému na návrh odsouzeného podle § 306a odst. 2 TŘ apod.) • samosoudce nekoná neveřejné zasedání (§ 314b odst. 5 TŘ – má stejné práva a povinnosti jako senát a jeho předseda) • přítomnost u neveřejného zasedání – pouze za účasti všech členů senátu a zapisovatele X jiné osoby jsou z účasti vyloučeny • možnost provedení důkazů – jen formou přečtení protokolů a jiných písemností, nikoli formou výslechu svědků a znalců • rozhodnutí je vždy vyhlášeno – nikoli veřejně • pořízení protokolu o neveřejném zasedání (§ 55 a násled. TŘ) + hlasovací protokol (§ 58 TŘ)

38. Průběh vazebního zasedání • viz § 73d - § 73g TŘ • povinně při rozhodování o vzetí obviněného do vazby mimo hlavní líčení a veřejné zasedání (tj. v řízení před soudem) nebo při rozhodování o vzetí obviněného do vazby v přípravném řízení • v ostatních případech jen na výslovnou žádost obviněného nebo pokud soud považuje osobní slyšení obviněného za potřebné k rozhodnutí o vazbě + výjimky, kdy není třeba vazební zasedání konat ani na žádost obviněného (např. při propuštění z vazby, při vyloučení výslechu obviněného v důsledku zhoršení jeho zdravotního stavu, odmítne-li se obviněný zasedání osobně zúčastnit, obviněný byl k vazbě slyšen v posledních 6 měsících a poté již neuvedl žádné nové skutečnosti) • předvolání či předvedení obviněného (na možnost konání vazebního zasedání je třeba jej předem upozornit) • vyrozumění státního zástupce a obhájce – termín zasedání stanoven tak, aby se jej mohli zúčastnit a současně byly dodrženy zákonné lhůty pro rozhodnutí o vazbě

39. Průběh vazebního zasedání • přítomnost u vazebního zasedání – povinně za účasti všech členů senátu, zapisovatele a obviněného (lze i prostřednictvím videokonferenčního zařízení) X účast státního zástupce a obhájce není nutná • účast veřejnosti je vyloučena • podání zprávy o stavu věci předsedou senátu nebo jím pověřeným členem senátu • přednesení návrhu státním zástupcem, popř. obviněným nebo obhájcem (jde-li o žádost o propuštění z vazby) • možnost vyjádření státního zástupce, obviněného a obhájce k přednesenému návrhu + návrhy na provedení šetření potřebného pro rozhodnutí o vazbě

40. Průběh vazebního zasedání • výslech obviněného (možnost kladení dotazů státním zástupcem a obhájcem) • možnost provedení důkazů (protokoly o výslechu svědků a znalců, popř. zvukové a obrazové záznamy o jejich výslechu lze číst i bez podmínek § 211 odst. 1, 5, 7 TŘ, tj. i bez souhlasu stran) • závěrečné návrhy státního zástupce, obhájce a obviněného • závěrečná porada senátu • vyhlášení soudního rozhodnutí(nikoli veřejně) • pořízení protokolu o vazebním zasedání (§ 55b a násled. TŘ) a zvukového záznamu + hlasovací protokol (§ 58 TŘ) • poskytnutí kopie protokolu z jednání obhájci obviněného na jeho žádost a náklady (§ 41 odst. 6 TŘ)

41. Děkuji za pozornost.