Hodnocení rizik v procesu EIA/SEA

1. Hodnocení rizik v procesu EIA/SEA PROGRAM 29.09.2010  Hrozba a riziko v denním životě  Teorie rizika  Metodologie rizika  DEMO-příklady rizikové analýzy v ČR v rámci EIA/SEA  Samostatná práce účastníků semináře  Shrnutí výsledků hypotetického příkladu a závěr

2. Hodnocení rizik v procesu EIA/SEA Část 1 Hrozba a riziko v denním životě

3. Pojmy Hrozba též nebezpečí (threat) vyjadřuje potenciální možnost vzniku; existuje, avšak nemusí se projevit. Riziko (risk) představuje kvantikaci pravděpodobnosti výskytu hrozby. Ohrožení (hazard) znamená naplnění charakteristik hrozby do krizového stavu, kdy skupina států, stát nebo obec přijímají ochranná opatření proti uskutečnění nebo pro zmírnění hrozby; například vyhlášení prvého stupně povodňového ohrožení.

4. Stochastický parametr V procesu EIA/SEA odhad vlivu – dopadu – změny   náhodná veličina v terminologii teorie pravděpodobnosti  rizikový faktor v terminologii analýzy rizika

5. Pomocné nástroje Systémový přístup  analýza + syntéza Matematický aparát  indexová metodologie Metoda postupných kroků  vstupy + výstupy Formalizované hodnocení verbálně numerická stupnice Riziková analýza  riziková rozhodovací matice Přijatelné integrované riziko  míra přijatelnosti pronejméně příznivé agregované(dílčí) riziko Nejistota a nevědomost  princip předběžné opatrnosti Klíčový axiom  hodnota chráněného společenského zájmu

6. Zdroje rizik ( typy pohrom) • přírodní pohromy: povodně, sucho, lesní požáry, vichřice, tornáda, sesuvy svahů, řícení skal, laviny, horké vlhké letní dny, protržení hrází, zemětřesení, nadměrné dešťové nebo sněhové srážky, výrony plynů ze zemského nitra; • technologické pohromy: nehody v chemickém a dalším průmyslu, dopravní havárie, velká znečištění životního prostředí, havárie při dopravě a skladování chemických materiálů, indukovaná zemětřesení (důlní či horské otřesy, otřesy indukované přehradami, injektáží tekutin do zemského nitra, čerpáním tekutin ze zemského nitra, umělými explozemi), radiační havárie; pohromy přímo narušující rovnováhu lidské společnosti: • defekty v životním prostředí: hromadné nákazy polních kultur, hromadné nákazy zvířat, • defekty v lidské populaci: epidemie a pandemie, • defekty v lidské společnosti: defekty ve veřejné bezpečnosti a pořádku, ekonomické sféře, v územní a společenské infrastruktuře, v řízení (uplatnění korupce, požadavků mafie), v informačních technologiích, komunikacích, energetice, peněžnictví, dále kriminalita, terorismus, ozbrojené konflikty, války, atd.

7. Dominující jevy bezpečnostního rizika se zřetelem k podmínkám ČR.

8. Světová statistika pohrom podle OECD

9. Mimořádná událost Definice mimořádné události dle zákona 239/2000 Sb. §2, písmo b) stanoví, že „mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo ŽP a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací". Sledovaný parametr systému – v územním průmětu počet zraněných a mrtvých obyvatel, škody na majetku, na životním prostředí, kulturních a historických památkách atd. U technologických a ekonomických systémů – překonání meze normálního průběhu dějů a procesu (obecně je přijímána limita 3-5 % z plánované kodifikované či schválené sledované hodnoty systému).

10. Postavení rizikové analýzy v procesu EIA/SEA • Procesy posuzování rizika a posuzování vlivu na životní prostředí mají společný generický základ. • Oba pracovní nástroje jsou výrazně interdisciplinární a jejich aplikace zahrnuje velký počet podobných kroků řešení. • V rozporu s tímto zjištěním v obou oblastech posuzování v praxi probíhá nezávisle a paralelně; navíc se zřetelně diferencuje posuzování např. bezpečnostního, ekologického, zdravotníhorizika v rámci různých odvětví.

11. V rámci zemí EU v oblasti EIA existuje silně nekonzistentní praxe. Administrativně v rámci EK je posuzování rizika v působnosti několika generálních ředitelství a výkonných agentur. Vedle GŘ pro životní prostředí to je GŘ pro výzkum, GŘ pro regionální politiku, GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele, GŘ pro záležitosti spravedlnosti, svobod a bezpečnosti, popř. další Signálem vlastní kritiky je dokument EK z roku 2002 (COM(2002)276), který si klade za cíl „konstrukci integrovaného procesu posuzování impaktu“, který následně vyústil do technického průvodce pro IA (EC, 2005).

12. Postavení rizikové analýzy v procesu EIA/SEA v ČR • V dokumentech ČR pro EIA je zmíněna povinnost posoudit riziko např. (viz zák.č. 100/2001 Sb.): • § 5 Způsob posuzování vlivů záměru na životní prostředí, odst. (3) ... Posuzuje se běžné provozování i možnost havárie; • Příloha č. 3, část III. Údaje o výstupech - například množství a druh emisí do ovzduší, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií; • Příloha č. 4, oddíl D - Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí, část III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech. S výjimkou kontrolního seznamu (checklist) nejsou uvedeny žádné oficiální metodické požadavky na postup a metodiku posouzení rizika nehody.

13. Hledání strategie pro zlepšení konceptu EIA/SEA Výzkum a dokument „(IMP)3“ (Lexer et al., 2006)  bezzubost konceptu EIA Nabídnuto šest pro-aktivních scénářů: liší se robustností navrhovaných inovací a mírou integrace posuzování rizika do procesu EIA/SEA. Opatření pro nejvyšší stupeň možné inovace navrhuje podstatnou změnu Směrnice EIA spolu se zpracováním souboru řady nových technických manuálů a zajištění nezbytné organizační podpory. Projektant má být povinen explicitně formulovat hrozby a rizika pro proces EIA, tzn. jejich identifikaci, popis a posouzení. Cílem pro-aktivního chování aktérů v oblasti EIA by měla být snaha obligatorně začlenit riziko jako screeningové kritériumdo procesu posuzování a současně vytvořit katalog neopominutelných rizikových ukazatelů pro předběžné zjišťovací řízení.

14. Postupné dílčí kroky • Začlenění explicitního požadavku a povinnosti identifikovat, popsat a posoudit mimořádné nebezpečí a specifická rizika pro člověka a životní prostředí do nové Směrnice EIA; • Formulovat explicitní závazné odkazy na Směrnici Seveso II, Směrnici IPPC, apod.; • Upřesnit terminologii a definovat některé výrazy např. „environmentální citlivost geografických oblastí potenciálně ovlivněných projekty“ a v Příloze III.2 doplnit povinná kritéria typu „potenciální nebezpečí v prostředí před projektem, zejména náchylnost lokality k výskytu přírodní pohromy“, nebo „zranitelnost projektového prostředí vč. možné potenciální škody v daném místě“; • Rozšířit pojem „riziko nehody“ o specifikaci hrozeb, které budou posuzovány v rámci procesu EIA, tzn. • přírodní pohromy; • vnitřní nehody, které zaviní selhání technologie, lidského faktoru, rozhraní člověk-stroj, vč. různého stupně nestandardního provozu apod.; • vnější nehody, které jsou způsobeny uměle (man-made disasters) a v důsledku kumulativního efektu; • sabotáže neoprávněných osob, vandalů, teroristů; • impakty navrhovaného projektu ve smyslu potenciálního ohrožení zvoleného místa.

15. Postoje domácí odborné veřejnosti (Motto: Neodepřeš poznané pravdy !) Výsledek E-panelu 2008: Hledání nové strategie EIA/SEA v duchu vědecko výzkumné zprávy „(IMP)3“ je odmítáno; rizika spojená s hrozbou např. nepředvídané přírodní katastrofy, ekonomického rizika nebo teroristického útoku se pro proces EIA/SEA pokládá za „nesmysl a zbytečnost“. Razantní postoj vyjadřuje téze, že tento proces nemůže být „holkou pro všechno“. Příznivý je postoj k námětu zavést riziko jako screeningové kritérium do procesu hodnocení scénářů.

16. Kritická infrastruktura • „Kritickou infrastrukturou se rozumí výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva.“ • Důvody, proč se určují kritické prvky, kritické procesy, kritické funkce, kritická infrastruktura a kritické technologie v území jsou dány požadavkem na snížení bezpečnostního rizika v nejširším slova smyslu. Jde o snížení míry zranitelnosti (zvýšení odolnosti) klíčových elementů pro existenci společnosti na všech úrovních organizace a státní správy, zajištění funkčnosti systémů a racionální ochranu KI.

17. Základní legislativní rámec. Obr. 1-1 vČR definováno 9 oblastí KI a 37 produktů a služeb

18. Postupné upřesnění přinese projekt “Výzkum nových principů a metod v rámci opatření ochrany obyvatelstva, krizového řízení a zvýšení připravenosti IZS v případě možných účinků chemických, radiačních a jaderných zbraní a jiných nebezpečných látek. Bezpečnostní výzkum v rámci bezpečnostního systému ČR, predikce budoucích změn bezpečnostního prostředí a jejich dopad na bezpečnostní politiku”, řešený pro Ministerstvo vnitra ČR. • Jedním z výstupů bude „Návrh certifikované metodiky pro stanovení objektů, produktů a služeb krajské kritické infrastruktury“.

19. Vizualizace způsobu identifikace KKI metodou devíti postupných kroků. Obr. 1-2

20. Procesní model pro identifikaci KKI. Obr. 1-3

21. KRITÉRIA Katalog kritérií je definován v rámci tří skupin průřezových kritérií, tj. obětí, ekonomického dopadu a dopadů na veřejnost. Kritéria je třeba dále agregovat s tím, že struktura musí pokrývat prostor hodnocení z pohledu potenciálních hrozeb a zdrojů rizik, objektů infrastruktury, produktů a poskytovaných služeb na území kraje. Cílem je zpracování kvalifikovaného přehledu relevantních hrozeb pro jednotlivé objekty civilní infrastruktury v rámci zájmového území.

22. Základním kritériem je bezpečnost a zdraví člověka v daném zájmovém území (tomu musí být přiznána absolutní priorita). Toto kritérium je doplněno souborem průřezových kritérií, které umožňují zpracovat multikriteriální rozhodovací analýzu a formalizovaným způsobem určit pořadí potenciálně možných scénářů pro ochranu KKI. Volba kritérií (hledisek, indikátorů, ukazatelů) vychází z aktuálně platné klasifikace KI v ČR z roku 2007 podle Přílohy 1 (Dokument „Oblasti kritické infrastruktury v  ČR“ podle usnesení BRS ze dne 3. července 2007 č. 30).

23. Průřezová kritéria Průřezová kritéria podle EU (Justice and Home Affairs Council EU ze dne 5. června 2008) jsou definována ve třech robustních skupinách (v souladu se Směrnicí 2008/114/EC)  kritérium obětí (posuzováno podle možného počtu mrtvých či zraněných);  kritérium ekonomického dopadu (posuzováno podle závažnosti hospodářské ztráty nebo zhoršení kvality výrobku či služeb, včetně případných dopadů na životní prostředí);  kritérium dopadů na veřejnost (posuzováno podle dopadu na důvěru veřejnosti, fyzické strádání a narušení každodenního života, včetně ztráty nezbytných služeb).

25. Paradoxon udržitelného rozvoje • Nepřekročitelné hranice fyzikálních zákonů – druhý termodynamický zákon v uzavřeném systému nastane totální degradace báze přírodních zdrojů • Absence teoretického zdůvodnění Celosvětový podnět: „Sumit Země I“ 1992 - Konf. OSN o ŽP - Rio de Janiero „Sumit Země II“ 1997 – tzv. „Rio + 5“ - ¨Program další realizace Agendy 21“ – 19. zvl. zas. VS OSN

26. Čtyři strategické scénáře pro UR (ⅰ) Velmi slabě udržitelný rozvoj zachovat celkové zásoby kapitálových aktiv nezávisle na čase možnost úplné vzájemné substituce přírodního a umělého kapitálu (ⅱ) Slabě udržitelný rozvoj definován koncept kritického přírodního kapitálu udržet populaci a zdroje uvnitř prahových hodnot (homeostáze) (ⅲ) Silně udržitelný rozvoj – přístup ekologické ekonomie chránit přírodní kapitál – princip předběžné opatrnosti (ⅳ) Velmi silně udržitelný rozvoj stacionární stav ekonomického systému – nulový růst ekonomiky nulový přírůstek obyvatelstva

27. Užitná hodnota přírodního zdroje Neexistuje rovnováha jakéhokoliv druhu materiálových vztahů mezi ekonomikou a životním prostředím !!! Dva koncepční přístupy ekonomie ŽP    (A) Neoklasická ekonomie (environmental e.) oceňování zdrojů na principu ochoty platit (B) Ekologická ekonomie (ecological e.) netržní metody oceňování