580 likes | 790 Views
2.VÝROBNÍ LOGISTIKA. 1.Úkoly výrobní logistiky 2.Plánování výrobní struktury 3.Plánování a řízení výroby 4.Vztah mezi logistikou a výrobou 5.Systémy používané ve výrobní logistice. 1.ÚKOLY VÝROBNÍ LOGISTIKY.
E N D
2.VÝROBNÍ LOGISTIKA 1.Úkoly výrobní logistiky 2.Plánování výrobní struktury 3.Plánování a řízení výroby 4.Vztah mezi logistikou a výrobou 5.Systémy používané ve výrobní logistice
1.ÚKOLY VÝROBNÍ LOGISTIKY • tvorba výrobní struktury podniku založené na účelném systému hmotných toků(výrobní plánování podniku) • plánování a řízení výroby(krátkodobějšího charakteru)
Z logistického pohledu můžeme vymezit v jednotlivých fázích výroby zboží tyto oblasti: • předvýrobní skladování materiálů a polotovarů • manipulace s materiálem v různým stupních fáze výroby • mezioperační a operační doprava • mezioperační skladování • manipulace při montáží celků (podskupin, skupin) • manipulace s hotovými výrobky
2.Plánování výrobní struktury • Tato oblast zahrnuje plánování výrobních kapacit a organizace pracovišť v souladu s materiálovým tokem. Hlavní cíle v této oblasti jsou. • optimální výrobní a materiálové toky • příznivé pracovní podmínky • příznivé vytížení ploch a prostorů, strojů a zařízení • vysoká flexibilita - pružnost při využití budov, staveb a zařízení
PLÁNOVÁNÍ VÝROBNÍ STRUKTURY ZAHRNUJE: • projektování nových výrobních systémů(dílen, pružných výrob, typových pracovišť) • rekonstrukce nebo rozvoj již existujících výrobních systémů
Vlastní projektování výroby musí respektovat pět základních faktorů: P…výrobek Q…vyráběné množství R…technologie, výrobní postupy,faktory S… služby(servis) T…čas (časovou strukturu) N…náklady
3.PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ VÝROBY • Pokrývá tyto funkce: • 3.1 Plánování výroby • A. plánování výrobního programu(druh výrobků,množství) • B. plánování potřeby(dílů, sestav, které mají být vyrobeny) • C. plánování termínu a kapacit(určení termínu zadávání a odvádění)
3.2. Řízení výroby • A2. dispoziční aktivity vzhledem k zakázce( uvolnění zakázky do výroby,prověrky pohotovosti materiálů a strojů) • B2. dohled nad zakázkou(vyřizování, sledování a kontrola zakázek)
A. PLÁNOVÁNÍ VÝROBNÍHO PROGRAMU • Výchozí krok pro každé plánování průběhu výroby. Stanovuje se - druh, množství,termín • Musí probíhat v těsném kontaktu s oddělením odbytu. • Prognóza předpokládaných zakázek je založena: • odhadu prodeje • prodejních prognózách • extrapolaci minulých období • Pro minimalizaci prodejního rizika musí skutečné dispozice probíhat tak pozdě, jak je možné, pokud možno na základě skutečného přijetí zakázek.
Optimalizace plánování výrobního programu musí probíhat jako postupné projednávání a dohadování plánu mezi výrobou a prodejem. Tím se minimalizuje odbytové riziko a vázaný kapitál.
B. PLÁNOVÁNÍ POTŘEBY • Zjišťuje se materiálová potřeba: • 1.dle dokumentace a výrobního stupně - využívá se např. kusovník . Rozlišujeme: • Primární potřebu - očekávaná potřeba finálních výrobků • Sekundární potřebu - potřeba surovin, součástí, skupin k výrobě primárních potřeb • Terciární potřebu - potřeba provozních a pomocných materiálů
2.dle stavu zásob ve skladech - zjišťuje se brutto a netto potřeba • Metody zjišťování potřeb: • Programově orientované - analytické (s využitím kusovníků např., • Spotřebně orientované - stálá spotřeba, trendová, sezónní. • Subjektivně orientované - znalecké, hodnocení, intuitivní
Analytické určení potřeby dle kusovníků • Kusovník - je seznam všech surovin, dílů a sestav, které jsou zapotřebí pro výrobu jedné jednotky výrobků. • V závislosti na výstavbě se rozlišují: • kusovník s přehledem množství(souhrnný kusovník) • strukturní kusovník • zvláštní formy-variantní kusovníky
Kusovník souhrnný - nejjednodušší forma znázornění kusovníků. Obsahuje všechny materiály, které vstupují do výrobku, přičemž u všech výrobních stupňů jsou uvedeny údaje o množství. Nedostatkem je chybějící struktura přehledu množství tj. není patrné jak vstupují jednotlivé komponenty do finálního výrobku.
Strukturní kusovník - obsahují materiály nutné pro výrobek ve strukturním uspořádání. Tím je vyjasněna skladba výrobků. Vyskytuje se ve formě: • Kusovník podle výrobních stupňů - ukazuje skladbu ze všech jeho dílů, surovin, sestav všech výrobních stupňů. Odpovídá technickému postupu výrobků • Dispoziční kusovník - každý díl uveden vždy na tom stupni, kde poprvé do výrobku vstupuje • Stavebnicový kusovník - obsahuje suroviny, díly, sestavy, které vstupují přímo do vyšší nadřazené sestavy
Na základě souhrnných kusovníků (přehledu množství) je stanovena: • brutto potřeba sestav a jednotlivých dílů pro určité období tak, že násobíme data o množství uvedena v kusovníku primární potřebou finálních výrobku - tím získáme sekundární potřebu. • Souhrnné kusovníky neberou v úvahu časové lhůty.
C. Plánování termínů a kapacit • Koordinuje časový průběh zakázek s ohledem na použitelné kapacity. Zahrnuje: • C1. termínování průběhu zakázek • C2. propočet kapacitních potřeb • C3. kapacitní vyrovnání (sladění kapacit) • C4. plánování pořadí zakázek
C1. TERMÍNOVÁNÍ PRŮBĚHU- znamená propočet počátečního a konečného termínu pro každou operaci( u každé zakázky). Stanoví: • požadované množství a termíny určené při stanovení potřeby • informace o strukturním propojení operací • časových údajů. • Metody termínování: • zpětným postupem - plánují se operace tak, že se vychází z termínu dohotovení poslední operace.Výsledkem zpětného postupu je stanovení nejpozdějšího termínu startu zakázky.
Termínování postupem vpřed - stanoví se nejdříve možné počátky všech operací a tím i trvání zakázky. (postupné přičítání průběžných dob). • Rozdíl mezi nejdříve možným a nejpozději přípustným termínem začátku jednotlivých operací je časovou rezervou. • Termínování zkrácením průběžných dob(princip překrývání) • souběžné předávání, nečeká se na dokončení celé výrobní dávky, • Dílčí zpracované dávky se předávají k dalšímu zpracování • Náročná koordinace dopravy
C2. PROPOČET POTŘEBY KAPACIT Pro každé pracoviště se provede na základě vypočteného startovacího termínu – a to sumarizaci potřeb kapacit pro jednotlivé operace Kapacitní potřeba se znázorní diagramem zátěže.
C3. KAPACITNÍ VYROVNÁNÍ • Kapacitní termínování stanoví počáteční a konečné termíny operací vzhledem k omezené kapacitní nabídce. • Neodpovídali kapacitní potřeba nabídce lze pro uvedení použitelné a poptávané kapacity použít řadu opatření pro KAPACITNÍ VYROVNÁVÁNÍ KTERÉ MŮŽEME ROZDĚLIT: • Přizpůsobení kapacitní poptávky - změny profilu obsazení tzn.: • – zvýšit kapacitní poptávku – zvětšením dávek, dodatečnými zakázkami • - snížit kapacitní poptávku – zmenšením dávek, změnou zadávání
Přizpůsobení kapacitní nabídky – „ změny kapacitních hranic“ • Snížit kapacitní nabídku např. vysazením strojů, snížením směnnosti • Zvýšit kapacitu nabídky např.přesčasy, dodatečné směny, využitím rezervních strojů apod.
C4. PLÁNOVÁNÍ POŘADÍ – stanovení pořadí zadávání zakázek na pracoviště. • Pořadí musí zajistit plynulý, termínově spolehlivý a bezproblémový průběh výroby. • Cílem optimalizace pořadí může být: • Minimalizace průběžných dob • Maximální využití kapacit • Snížení nákladů na skladování apod.
Existují pravidla pro zadávaní pořadí např: • FCFS (First come First served) – zpracovává zakázky podle jejich příchodu na pracovní místo • GRB(Grosten Restbearbeitungzeit) – přiřazuje nejvyšší prioritu zakázce, která vykazuje nejdelší zbývající čas zpracování na všech strojích • MAA(Maximalanzahl der Arbeitsoperation) – přiřadí nejvyšší prioritu zakázce, která obsahuje nejvíce ještě neprovedených operací • VR(Value Rule) – hodnotové pravidlo preferuje nejvyšší hodnotu finálního výrobku
3.2.ŘÍZENÍ VÝROBY • Řeší se zde úkoly: • Uvolnění zakázky – podle předem naplánovaného zadání zakázky do výroby(zakázka je již opatřena termínem). • Nutno prověřit materiálně technickou připravenost výrobního a logistického systému tzn. zda je schopen zakázku realizovat • Neproveditelné zakázky jsou vyřazeny s fronty.
b.Rozvrhování práce – přiřazují se zakázky podle určitého klíče(dokladů, sestav) pracovním místům, k čemuš se používá: • Termínování jednotlivých pracovních operací uvnitř zvoleného časového úseku • Podnět k přípravě příslušných materiálů a pomůcek • Podnět k dopravě materiálů • Přiřazení operací pracovištím • Vydání pracovních příkazů na pracovní místa
Používá se systému: Centrálního rozvrhování -vedoucí (mistr) je zbaven rozhodování o termínech, které získává z centrálního plánování zakázek. Decentralizované rozvrhování – znamená postoupení rozhodovacích kompetencí na místa prováděcí tzn. vedoucí výroby, mistr apod. Např. rozhodování o pořadí zakázek. Tento systém nevyžaduje tolik informací, lepší využití pracovníků atd. Ztrácí se přehled o integrovaném pohybu zakázek.
c. Sledování zakázky – sleduje se průběh ve výrobě ( včasného odhalení poruch, nedostatků apod.) Cílem musí být dodržení termínu. d. Správa dat – informační data o zakázce
Tradiční přístup: Hromadná či velkosériová výroba Přesuny velkých dávek s nízkou frekvencí Postupné zpracování Centralizované plánování Slabá koordinace a synchronizace Nízká kvalita- velké procento zmetků Ostrůvkovitě automatizovaná výroba Dlouhé průběžné doby Nový přístup: Malosériová výroba s persp.zakázkové indivd. Přesuny malých dávek s velkou frekvencí Souběžné zpracování Decentralizované řízení Koordinace a synchronizace činností Vysoká kvalita,malá zmetkovitost Integrované systémy Krátké průběžné doby 4.VZTAH LOGISTIKY A VÝROBY
5. SYSTÉMY POUŽÍVANÉ PRO PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ VÝROBY • Při plánování a řízení výroby se používá řada systému které využívají softwarové programy pod názvem – PPC –Production Planning and Control. Jsou to například: • MRP – Manufakturing Recource Plannig • Just in Time • Kanban • OPT - Optimized production Technology • TCM - Total Capacity Management • APS – Advanced Plannig and Scheduling
SYSTÉM MRP – MATERIAL REQUIREMENTS PLANNING • Informační systém pro řízení výroby založený na řízení zakázek a rozvrhování zásob svázaných s výrobou • Zakladatelem je Joseph Orlický 1975 • MRP odpovídá na 3 otázky: • Co je třeba? • Kolik je toho potřeba? • Kdy to potřebujeme?
Prvotnímu vstupy pro MRP jsou: • Plán materiálových požadavků – (BOM Bill of material) seznam všech použitých mateiálů, dílů, skupin apod. tvořící konečný produkt. • Hlavní plán výroby – (MPS Master production schedule) – rozvrh, který říká kolik výrobků je požadováno a kdy. • Stav zásob- (Inventory records) – rozsah skladových zásob. Poskytuje informace o každé položce výrobního sortimentu v čase.
HLAVNÍ PLÁN VÝROBY • Vzniká na základě – požadavků zákazníků, předpovědi poptávky, přijatých objednávek apod. • Určuje – položky výroby, čas dokončení, množství. • Pojmy v plánu hlavní výroby: • Celková průběžná doba výroby – součet průběžných dob následných fází výroby od objednání surovin po kompletaci konečného produktu
Časové vymezení – časové intervaly, během kterých se odehrávají následné fáze výrobního procesu. (začátek a konec určité fáze výrobního procesu) • Stromečkový diagram – grafické zobrazení všech dílů, podskupin a montážních celků tvořící finální výrobek
FUNGOVÁNÍ MRP SYSTÉMU Na základě plánu materiálových požadavků vzniká „hrubý plán materiálových požadavků“(HPMP) – jde o součet očekávané poptávky po výrobní položce(materiálu) během každé plánovací periody. Čistý plán materiálových požadavků(ČPMP) – představuje nezbytnou spotřebu materiálu pro naplnění hlavního plánu výroby za určité období ČPM = HPM – Plánovaná zásoba + pojistná zásoba MRP systém pracuje s výrobními dávkami které jsou evidovány pomoci rozpisu plánových příkazů. Přejímky plánových příkazů slouží k časování
AKTUALIZACE SYSTÉMU MRP Dávkový přistup – shromažďuje všechny změny v průběhu časového intervalu např týdne.Na konci intervalu je systém aktualizován.Vhodný je pro stabilní výroby. Průběžný přístup – modifikuje výrobní plán průběžně, při každé změně. Vhodný pro málo stabilní výrobní systémy, Vyšší náklady.
VÝSTUPY MRP • Primární výstupy – týkají se plánování výroby a řízení výrobních zásob. Patří zde: • Pracovní příkazy – indikují načasování zakázek • Přejímky příkazů-autorizují vykonání plánovaných příkazů • Změny plánovaných příkazů – týkají se změn dat(změnou pracovních příkazů apod.)
2.Sekundární výstupy – umožňují např. kontrolu procesu plánování, kontrolu kvality provedení práce atd. • Výrobní přehledy – měří odchylky od plánů • Plánovací přehledy – využívají se pro prognozování materiálových požadavků • Přehledy výjimek – zaměřeny na neočekávané disproporce (zdržení, přebytky, závady atd.)
SYSTÉM KANBAN • Systém KANBAN je založen na použití Karet (štítků) tzv.“Kanbany“, které jsou připojeny ke kontejnerům obsahujícístandardní množství jednoho druhu dílů. • Je založen na principu „vzít si“ na místo přines • Hlavní cíle: • Minimalizace zásob ve výrobě • Zjednodušené řízení • Plnění termínu
Existují dva typy „kanbanových“ karet: • Pohybové (přesunové) karty - avizují začátek spotřeby kontejneru • Výrobní karty – avizují výrobci zahájit výrobů dílů • Princip: • Začne-li pracovník používat díly z kontejneru, pohybová karta připojena ke kontejneru se odebere a pošle do střediska které zabezpečuje dodávku dílů. To je signál, že se má poslat další kontejner • Nový kontejner má připojenou „Výrobní kartu“, která se před odesláním nehradí „pohybovou kartou“. • Výrobní karta se odešle výrobními středisku.Tím avizuje zahájení výroby nového kontejneru
Pravidla pro systém KANBAN: • Ke kontejneru musí být v jednom okamžiku připojena pouze jedna karta • Přesun dílů z dodávacího pracoviště musí iniciovat středisko momentálně používající kontejner • Středisko nesmí vyrábět díly, pokud nedostane „výrobní kanbanovou kartu“ • Nikdy se nesmí přesunovat(vyrábět) více výrobků než kolik udává kanbanova karta • Uplatňuje se systém FIFO • Hotové díly se musí ukládat na místo které udává kanbanova karta
Oblasti použití: • Sériová a velkosériová výroba • Dílenská nebo linková výroba • Výroba s jednoduchou strukturou výrobků • Předpoklady použití: • Opakovatelnost výrobních toků • Synchronizace a vyvážené kapacity • Vysoká jakost výroby • Jednosměrný materiálový tok • Nízké časy na přestavění strojů • Využití výpočetní techniky • Dlouhodobé plánování výrobního programu
SYSTÉM JUST IN TIME (JIT) • Systém JIT propojuje nákup-výrobu-logistiku. • Systém JIT můžeme definovat jako strategii spočívající v tom, že se má vyrábět v co největším časovém souladu s poptávkou prostřednictvím: • Synchronizace zásobování s výrobou • Zjednodušením vnitropodnikových a mimopodnikových oběhových procesů
Primárními cíli systému JIT jsou: • Minimalizovat zásoby • Zlepšit kvalitu výrobků • Maximalizovat efektivnost výroby • Poskytovat optimální úroveň zákaznického servisu • Přínosy se zavedení systému JIT: • Snížení stavu surovin a hotových výrobků • Zkrácení doby cyklu výroby • Zlepšení produktivity práce • Zlepšení obrátky zásob • Pružná reakce na změnu výroby
Předpoklady použití: • Vysoká úroveň kvality – surovin hotových výrobků • Jednosměrné a hladké materiálové toky • Nízké zásoby • Malé výrobní dávky-snižují vázanost kapitálů • Integrace všech logistických činností • Rychlé a pružné seřizování strojů • Preventivní opravy a údržby strojů • Výpadek nespolehlivých dodavatelů • Tažný systém výrobního toku je zboží
SOFTWAROVÉ PROGRAMY PRO ŘÍZENÍ VÝROBY • Program výroba je rozdělen na dvě části • Technologická příprava výroby – zde se pracuje : • Kusovníky –každá součástka má svůj kusovník, který obsahuje materiálové součásti i technologické postupy. • Při pořizování přijaté objednávky resp.výrobního příkazu počítač pracuje s kusovníkem kde lze sledovat- velikost minimální dávky, stav rozpracovanosti technické dokumentace apod.
2.Technicko-hospodářské normy spotřeby materiálů jenž jsou uvedeny v kusovníků. U těchto norem jsou sledovány údaje o hrubé spotřebě, odpadu, čisté spotřebě Vedle těchto údajů se evidují i normy jakosti, normy rozměrů apod. 3.Výkonové normy – evidují se u kusovníků operace které se mají provádět. Vzestupně číslovaný seznam operací pak dává technologický postup jehož součásti jsou i kooperace. Operace se do kusovníků přiřazují z číselníku operací na základě organizační jednotky, kde swe má daná operace provádět
Každé operaci je možné přiřadit libovolný počet zdrojů potřebných k provedení operace. Zdrojem může být – nástroj, stroj či přípravek. Přiřazení konkrétního zdroje dané operaci má vliv na následné kapacitní plánování U operací se eviduje – čas přípravy, operační čas, tarif, cena operace atd. 4.Ostatní přímé náklady – součásti kusovníků mohou být i tyto náklady např.náklady na vývoj, náklady na certifikaci apod.
5.Změnové řízení – v případě ,že je kusovník uzavřen (dokončen), nelze v něm provádět změny standardním způsobem musí být opatřen změnovým řízením. 6.Nadstavbové prvky technické přípravy výroby –např. grafická podoba kusovníků (ukazuje podrobnou strukturu výrobku), nebo technologická podoba kusovníků – struktura kusovníku i s operacemi
ŘÍZENÍ VÝROBY • 1.Obchodní případ – vzniká přijetím objednávky. Objednávka se stává výrobní zakázkou. • Výrobní zakázka může procházet následujícími stavy: • Poptávka • Objednávka • pozastavena,zamítnutá,potvrzena.aktivní,ukončena • Podle tohoto stavu lze zakázky také filtrovat např. seznam potvrzených zakázek