230 likes | 454 Views
Kurikulum. Petr Mach FPE ZČU v Plzni. Vývoj pojmu kurikulum v našem školství:. 1990 – osnovy, kmenové učivo 1994 – vzdělávací program (Obecná škola, Občanská škola) 1995 – standardy základního (středního odborného) školství
E N D
Kurikulum Petr Mach FPE ZČU v Plzni
Vývoj pojmu kurikulum v našem školství: 1990 – osnovy, kmenové učivo 1994 – vzdělávací program (Obecná škola, Občanská škola) 1995 – standardy základního (středního odborného) školství 1996/97 – vzdělávací program (Základní škola ´97, Národní škola ´97) 2002 – Bílá kniha – národní program rozvoje vzdělávání v ČR 2003/04 – rámcové vzdělávací programy 2005 – školní vzdělávací program
Vymezení pojmu Užší pojetí: • pouhý program výuky • přehled vyučovaných předmětů (včetně časové dotace) • přehled látky, kterou se žáci mají naučit nebo se naučili (osvojené učivo)
Vymezení pojmu • určuje veškeré vzdělání získané ve školských zařízeních nebo v jiných institucích • společensky determinovaný program vzdělání vycházející z kulturních tradic Širší pojetí:
Vymezení pojmu Úrovně kurikula: • Primární – společenská, zodpovědnost státu • Sekundární – institucionální, zodpovědnost školy • Terciární – předmětová, zodpovědnost učitele
Složky kurikula I. CÍLOVÁ obsahuje cílové kategorie, vymezuje obsah vzdělání II. REALIZAČNÍ vyjadřuje podmínky a potřeby realizace III. EVALUAČNÍ obsahuje nástroje a procesy evaluace
Cílová složkaprimární úroveň • Formuluje všeobecné (společenské) cíle. Ty vyjadřují požadavky společnosti (státu) na obsah vzdělání na určité úrovni školské soustavy. • Jejich obsah je určen: • univerzem lidského poznání • kulturou a tradicemi národa (national curriculum). • EU - rozdíly jsou stírány systémem klíčových kompetencí, či evropským rámcem kvalifikací
Cílová složkamožnáforma • samostatná součást kurikula • rámcové kurikulum (framework curriculum) • samostatný dokument – standard (cílový, výkonový) • klíčové kompetence jako integrující prvek
Realizační složka • koordinace vzdělávací soustavy a sociálních partnerů ze státního, soukromého i neziskového sektoru • pregraduální i postgraduálnípříprava učitelů • zabezpečení finančních, materiálních a technických podmínek(učebnic, pomůcek, technických výukových prostředků, výukových programů, ..)
Evaluační složka monitorovací diagnostickýsystém informační
Monitorovací systémminimum • monitorování potřeb trhu práce • monitorování vlastního školského systému V naší školské soustavě není systematicky koncipován Náznaky v podobě výročních zpráv a dalších informací zveřejněných na www stránkách škol, ČŠI, …. ČŠI – „Získat a analyzovat informace o vlastním hodnocení školy“ - „Zajistit monitoring a evaluaci projektu „Úprava vzdělávacích programů 7. ročníků škol směřující k rozvoji klíčových kompetencí žáků v projektu HODINA“.
Diagnostický systém Základem je soustava evaluačních nástrojů pro objektivní hodnocení úrovně dosažení stanovených cílů Forma – evaluační standardy: vycházejí z cílových standardů (soustav kvalifikací) a zahrnující způsoby jejich dosažení a metody ověření výsledků ČŠI – „zpracovat aktualizaci Kriterií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb podle postupu reformy školství ve smyslu školského zákona“
Informační systém Prezentuje výstupy evaluace pro: Stát (společnost) Instituce (školy) Veřejnost (rodiče) Žáky ÚIV -Činnost v roce 2004 (část výroční zprávy) Realizace 2. fáze výzkumu PISA: Projekt OECDPISA – Programme for International Student Assessment EDU.CZ - podpůrný nástroj monitorování a získávání zpětné vazby o fungování vzdělávací soustavy; CERMAT.CZ
Kurikulární dokumenty našeho školství • Standard základního vzdělávání (1995) – první dokument, který splňuje některé atributy definice kurikula. • Rámcový vzdělávací program ZV (2005) – dokument, který se svým pojetí blíží pojmu „framework curriculum“. • Školní vzdělávací program (2007) – dle MŠMT kurikulární dokument 2. úrovně
Rámcový vzdělávací programobsahuje • Charakteristiku a nejobecnější cíle vzdělávání • Klíčové kompetence žáků (učení, řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní) • Obsah vzdělání - vyjádřen v jednotlivých oblastech pomocí „očekávaných výstupů“, které spíše popisují získané dovednosti a pomocí vlastního „učiva“ • Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami • Materiální a další podmínky pro realizaci RVP • Zásady pro zpracování ŠVP
Hlavní nedostatky RVP ZV Chybí vazby mezi RVP ZV a Standardem základního vzdělávání (vytvoření nového vzdělávacího standardu ?), nežádoucí liberalizace. Požadované klíčové kompetence neodpovídají základním kompetencím EU z Lisabonu. Chybí návaznost mezi klíčovými dovednostmi žáků základní školy a studentů středních škol, viz. Standard středoškolského vzdělání (MŠMT ČR, 1997). Nejsou garantovány podmínky realizace RVP ZV. Neexistují objektivní nástroje evaluace. Hodnocení je založeno pouze na sebereflexi škol. Vedení škol ani učitelé nemají dostatek kompetencí a zkušeností pro tvorbu školních vzdělávacích programů. Koncepční, systémové a cílové kategorie školské soustavy přenáší MŠMT ČR na jednotlivé školy. Může tím být porušen princip konzistence soustavy.
Některé závěry průzkumu na ZŠ v regionu • Osloveno 10 škol, období průzkumu – říjen a listopad 2005 • Jedna škola měla zpracované kurikulum předmětu Člověk a svět práce pro ŠVP • 60 % škol předpokládalo, že pouze upraví staré osnovy z roku 19920 - 1992 • Zbývající školy čekají na vzorové zpracování ŠVP a upraví vzdělávací program Základní škola ´96 • 30% škol (učitelů technické výchovy) neznalo dokument Standard základního vzdělávání
Závěr • G. M. Mager: • Přesně a pochopitelně formulovat zadání úkolu • Přesvědčit, zaujmout, nadchnout • Formulovat a formovat (vytvořit) podmínky pro realizaci • Přesně vyjádřit co a jak se bude na výkonu hodnotit • V průběhu realizace se nemá nic zásadního měnit
Děkuji za pozornost FPE ZČU v Plzni Katedra technické výchovy únor 2006