1 / 30

Světová obchodní organizace

Světová obchodní organizace. Mezinárodní organizace. Historie obchodu. 16. st. – počátky současného ekonomického systému Merkantilismus – ekonomické myšlení do průmyslové revoluce Spojený s protekcionismem a kolonialismem 18./19. st. – vliv myšlenek A. Smithe a D. Ricarda

lilac
Download Presentation

Světová obchodní organizace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Světová obchodní organizace Mezinárodní organizace

  2. Historie obchodu • 16. st. – počátky současného ekonomického systému • Merkantilismus – ekonomické myšlení do průmyslové revoluce • Spojený s protekcionismem a kolonialismem • 18./19. st. – vliv myšlenek A. Smithe a D. Ricarda • Vzestup obchodníků jako nové společenské třídy

  3. Historie obchodu • A. Smith: vláda by neměla zasahovat do obchodu (přístup laissez faire – neviditelná ruka trhu) • D. Ricardo: komparativní výhoda = světový trh (ne vlády) by měl určit, na co se mají státy specializovat. • Mezinárodní obchod rostl po r. 1846, kdy byly odvolány britské obilné zákony. • Došlo k jednostrannému snížení cel na zemědělské produkty • Průmyslová a technologická revoluce diverzifikovala produkty, se kterými se obchodovalo

  4. Historie obchodu • Od 40. let se začínají uzavírat mnohostranné smlouvy mezi státy • Snižování cel, omezené používání kvót • Obsahují i doložku nejvyšších výhod • Od 80. let 19. století návrat protekcionismu • Německo zvyšuje celní tarify na mnoho dovážených produktů • V 90. letech se přidává Francie a také zvyšuje cla • Výjimkou např. Holandsko

  5. Historie obchodu • Meziválečné období • Růst protekcionismu • Ochrana průmyslu a obchodu • Velká hospodářská krize → posílení protekcionismu • USA: Smoot-Hawley Act (1930) – zvýšení cel na více než 50 % u dovozu • Protekcionismus prohloubil krizi • Omezení mezinárodního obchodu → i během 2. světové války

  6. Brettonwoodský systém • Během a po 2. světové válce snaha řešit problém protekcionismu a vytvořit liberální ekonomický řád (zájem USA a VB) • tzv. Atlantická charta (1941): USA a VB deklarují, že vytvoří systém, který by všem státům umožnil přístup ke světovému obchodu za rovnocenných podmínek. • USA prosazují, aby se po 2. světové válce odstranila diskriminační opatření v obchodu (cla, kvóty)

  7. Brettonwoodský systém • 1944: konference v Bretton Woods • Cíle: • obnova válkou zničeného hospodářství • podpora světového obchodu. • Snížení překážek světového obchodu • Rozvoj obchodu mezi státy může zabránit další válce • Do systému se mohly zapojit vítězné i poražené státy

  8. Brettonwoodský systém • Vlády se zavázaly k liberálním principům v mezinárodním obchodu. • Zároveň vzájemně uznaly, že mají své národní hospodářské zájmy a právo regulovat vlastní ekonomiku. • Zavazují se ale participovat na mezinárodních jednání a koordinovat své aktivity. • Tři pilíře: • Ekonomický rozvoj • Monetární stabilita • Obchod

  9. Brettonwoodský systém • Ekonomický rozvoj a monetární politika byly zakotveny ve Světové bance a MMF • Obchod měl být zakotven v Mezinárodní obchodní organizaci (ITO), o níž se vedla jednání. Jedno z nejdůležitějších se konalo v Ženevě v r. 1947, stanoveny 3 cíle: • vypracovat Chartu ITO • vypracovat rozvrh jednání o snížení obchodních překážek • vypracovat mezinárodní smlouvu, která by obsahovala obecné principy, na kterých měl být založen světový obchod • Výsledkem bylo přijetí Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT)

  10. Brettonwoodský systém • GATT byl implementován bez čekání na vznik ITO prostřednictvím Protokolu o provizorní aplikaci GATT platném od 1. ledna 1948 • O konečném ustavení ITO se jednalo v r. 1948 v Havaně. Zde došlo k přijetí charty ITO. • Charta ale nebyla ratifikována v americkém kongresu (republikánská většina). Kritika, že Charta nedostatečně chrání americký průmysl a dělníky, obava, ze ztráty suverenity (USA by neměly právo veta nad rozhodnutími ITO) • V r. 1950 prezident Truman oznámil, že nebude dále usilovat o schválení Charty ITO v kongresu.

  11. GATT • Mezivládní dohoda o regulaci mezinárodních obchodních vztahů • členy byly smluvní strany GATT • každoročně se konala jednání smluvních stran • sídlo bylo v Ženevě • mezinárodní režim, ale měl i prvky i mezinárodní organizace (sídlo), ale neměl: • Členy – smluvní strany • Chartu – GATT tudíž neměla právní subjektivitu, neměla právně zakotvené mechanismy a organizační strukturu • od začátku byla chápána jako provizorní řešení → to podrývalo autoritu GATT

  12. GATT • Zakotvila liberální principy ve světovém obchodu, ale ty byly omezené • Liberalismus, ale zároveň zachování dostatečné národní suverenity v domácí obchodní politice • Smluvní strany si mohly ponechat v platnosti legislativu, která platila před přijetím GATT, i když s dohodou nebyla v souladu (tzv. grandfathers‘ rights) • Hlavním cílem bylo snížení cel a kvót – tzv. tarifních překážek obchodu • Vztahovala se na průmyslové zboží

  13. GATT • Principy: • Nediskriminace (princip doložky nejvyšších výhod — všem stranám je poskytováno stejné zacházení) • Národní zacházení (v přístupu na trh není činěn rozdíl mezi domácími a zahraničními dodavateli) • Předvídatelnost, stabilita a transparentnost (obchodní partneři se mohou spolehnout na právní závaznost a dlouhodobou neměnnost obchodních pravidel) • Rozvojový princip (podpora rozvoje a ekonomických reforem)

  14. GATT • O snižování překážek se jedná v tzv. kolech (rounds) • Hlavním nástrojem se stala doložka nejvyšších výhod = smluvní strany musely zacházet s ostatními stejně (pokud se učinila výhoda jednomu, musela se rozšířit na ostatní členy) → vyloučení diskriminace • Preferenční zacházení povoleno v rámci zón volného obchodu a celní unie • Mechanismus řešení sporů • předložení stížnosti GATT – smluvní strany umožnily vyšetření sporu a GATT učinil doporučení řešení sporu

  15. GATT • Nastavený pro země s tržní ekonomikou – komunistické státy se jednání neúčastnily • Kola: vliv největší obchodní země – dlouhodobě USA a ES/EU • Ženeva (1947) • Annecy (1948) • Torquay (1950) • Ženeva (1956) • Dillon (1961) • Kennedy (1962-1967) • Tokio (1973-1979) • Uruguay(1986-1994)

  16. GATT • Hlavním cílem prvních šesti kol bylo snížit tarifní překážky obchodu (cla a kvóty), což se podařilo • V r. 1947 dovozní clo na zboží činilo 40 % dovozní ceny výrobku, v r. 2000 jen cca 3 % • Tokijské a Uruguayské kolo řešily netarifní překážky obchodu, které je těžší identifikovat a jednat o nich (státní podpory, národní regulační opatření) • Byla zavedena pravidla omezující míru státní podpory a antidumpingová opatření • Dohoda o stanovování národních standardů → standardy nesmí být využívány jako obchodní bariéry, nesmí být přísnější než minimální mezinárodní standardy, musí se uznávat standardy ostatních členů • Výsledkem Uruguayského kola byl vznik WTO • Závěrečný akt byl podepsán v dubnu 1994 v Marrakéši (Maroko)

  17. WTO • Problémy GATT: • Nedostatečný rámec, od začátku se jednalo o provizorium • Pravidla urovnávání sporů se vytvářela ad hoc → samotný proces byl chaotický a komplikovaný • GATT nebyla dostatečnou autoritou pro řešení sporů • Na každém kole jednání GATT se řešily institucionální problémy • Mandát byl omezený (průmyslové výrobky, mimo zemědělství, služby)

  18. WTO • Začala fungovat v lednu 1995 • Sídlo v Ženevě, mezivládní organizace • 153 členů (mimo např. Rusko) • Zvláštní pozici má Evropská unie • Za členské státy vstupuje do jednání Komise v rámci společné obchodní politiky • Přijetí nových členů je komplikovaný proces • Přijetí musí odsouhlasit 2/3 Konference ministrů, v praxi se uplatňuje konsensus (nikdo nemůže být proti)

  19. WTO • Cíle: • vytvářet místo pro jednání členských států • řešit obchodní spory mezi členskými státy • monitorovat obchodní politiky členských států • spolupracovat v případě potřeby s MMF a SB • WTO má na rozdíl od GATT právní subjektivitu • Pravidla jsou závazná pro všechny členy. Nelze se již odvolávat na grandfathers‘ rights. • Původní mandát GATT byl rozšířen na zemědělské produkty, služby a ochranu duševního vlastnictví.

  20. WTO • Organizační struktura • Konference ministrů • Vrcholný orgán složený z ministrů obchodu členských zemí • Setkává se nejméně jednou za dva roky, dlouhodobé strategické plánování • Generální rada • Orgán, který zasedá mezi zasedáními Konference ministrů • Pod ní spadá Těleso pro řešení sporů a Těleso dohlížející na obchodní politiky členů • Dále pod ní spadají specializované rady a komise

  21. WTO • Sekretariát: • Generální ředitel (Pascal Lamy) a čtyři zástupci • Generální ředitel je volený Konferencí ministrů, která také určuje jeho pravomoci • Generální ředitel hraje významnou roli při jednání WTO, při sestavování agendy, působí jako mediátor • experti, kteří analyzují obchodní politiky členských států a sledují, zda plní normy a dohodnutá pravidla • neutrální těleso, hájí zájmy světového obchodu, snaha denacionalizovat obchod

  22. WTO • Financování se odvíjí od podílu člena na celkovém obchodu mezi členy WTO • nad rozpočtem dohlíží Generální rada • rozpočet je připravovaný Generálním ředitelem a komisí pro rozpočet • Rozhodovací mechanismy: • Hlavním rozhodovacím mechanismem je konsensus – rozhodnutí je přijato, pokud žádný člen není proti • Hlasování většinou (mohou být stanoveny 2/3 nebo ¾ většina) • Každý stát má jeden hlas

  23. WTO • Má mechanismus řešení sporů (Ujednání o řešení sporů) • Umožňuje vymáhání pravidel • Urovnáváním sporů je pověřen Těleso pro řešení sporů (Dispute Settlement Body, DSB) • DSB má pravomoc zřizovat skupiny odborníků (tzv. panely), kteří případ posuzují. Žádný člen nemůže vetovat ustavení panelu. • Nález a doporučení činí a přijímá panel. • Pokud daná země nesplní nález a doporučení, může DSB povolit přijetí protiopatření žalující stranou.

  24. WTO • Rozvojové kolo z Dohá • Začalo v listopadu r. 2001 v Doha • Prosazeno rozvinutými zeměmi, které chtěly liberalizovat další oblasti obchodu • EU od r. 1996 prosazovala jednání o tzv. Singapurských bodech (hospodářská soutěž, investice, zadávání veřejných zakázek a usnadnění obchodu) • USA a Kanada chtěly posílit transparentnost mechanismu řešení sporů. USA chtěly jednat o pracovních standardech • Rozvojové země obecně nechtěly začít nové kolo jednání.

  25. WTO • Agenda jednání: • liberalizace v zemědělství • liberalizace obchodu s nezemědělskými výrobky • duševní vlastnictví • životní prostředí • usnadňování obchodu (celní procedury) • pravidla mnohostranného obchodu (antidumping, preferenční dohody a subvence a vyrovnávací opatření)

  26. WTO • V r. 2003 jednání v Cancúnu → neúspěch • rozpory mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými (EU, USA) • hlavní problém bylo zemědělství, Singapurské body a bavlna • zemědělství – rozvojové země v čele s Brazílií a Indií chtěly širokou liberalizaci v zemědělství → radikální snížení domácích podpor zemědělcům (více než byly ochotny připustit EU a USA) • Singapurské body – rozvojové země odmítly tyto body jako celek • Bavlna → některé africké země prosazovaly odstranění domácích podpor pěstitelům bavlny (x USA)

  27. WTO • V r. 2004 jednání na nižší úrovni v Ženevě → snaha dohodnout o snížení podpor pro zemědělce ve vyspělých zemích výměnou za lepší přístup na trhy rozvojových zemích • V r. 2005 → jednání v Paříži → dohoda suspendována kvůli opozici Francie • V r. 2005 → jednání v Hong Kongu → slabá dohoda o ukončení podpory farmářů do r. 2013

  28. WTO • 2008 – jednání v Ženevě • Jednání ztroskotala na otázce tzv. zvláštních ochranných opatření (SSM) pro rozvojové země • Konflikt mezi USA a Indií s Čínou • Bavlna a výše domácích podpor v USA.

More Related