Marketingové řízení zahraničního obchodu Katedra řízení podniku

1. Marketingové řízení zahraničního obchoduKatedra řízení podniku Téma 2 – zahraničně obchodní politika, typologie světových trhů

2. Zahraničně obchodní politika Každý stát uplatňuje soubor nástrojů a opatření, jimiž řídí své vnější ekonomické vztahy. Jsou ovlivněny mnoha faktory: • Velikostí země, • Geografickou polohou, klimatickými podmínkami, • Přírodním charakterem země včetně surovinového bohatství • Ekonomickou vyspělostí státu, technickou úrovní • Vzdělaností a kvalifikační úrovní obyvatelstva • Subjektivním vlivem jsou zásahy státních orgánů a institucí do mezinárodní dělby práce formou zákonů, opatření a regulačních pravidel

3. Zahraničně obchodní politika Odlišný přístup států k obchodování se zahraničím Pasivní pojetí vnějších obchodních vztahů – upřednostňuje zajištění chybějících surovin, potravin nebo výrobků, pro jejichž dovoz je nutno získat prostředky vývozem. Významnější geologické zásoby minerálních energetických surovin na území ČR jsou pouze u uranové rudy, černého a hnědého uhlí. Geologické zásoby těchto surovin dosahují řádově procentní podíl na celosvětových zásobách. Dovoz ropy do ČR – do května

4. Zahraničně obchodní politika Aktivní pojetí vnějších obchodních vztahů – orientace na vývoz jako hlavní faktor rozvoje země, vytváření podmínek pro výrobce, aby jejich výrobky a služby nacházely uplatnění na zahraničních trzích. Státní strategie, koncepce, programy - Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 – 2020. Její podtitul "Zpět na vrchol" charakterizuje záměr vlády dostat do roku 2020 Českou republiku prostřednictvím této strategie mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa. http://www.businessinfo.cz/cs/podnikatelske-prostredi/strategie-konkurenceschopnosti.html • Vláda ČR na svém zasedání dne 14.3.2012 schválila Exportní strategii České republiky 2012 - 2020, která shrnuje celkovou vizi proexportních aktivit státu. • definuje 12 prioritních zemí - Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. • obsahuje rovněž cílenou skupinu tzv. zájmové země, kterých je 25 - Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko a Thajsko

5. Zahraničně obchodní politika • Solární arbitráž začala: zahraniční investoři chtějí po Česku 2,5 miliardy Arbitráž, v níž se chce domoci odškodnění za ztráty osm zahraničních vlastníků solárních elektráren v Česku, odstartovala. Investoři sdružení v asociaci International PhotoVoltaicInvestors Club (IPVIC) požadují za finanční újmy způsobené zavedením takzvané solární daně ve výši 26 procent odškodné, které se může vyšplhat až na 2,5 miliardy korun stát v minulosti zavedl systém motivačních pobídek včetně daňových úlev pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů. Tím nalákal zahraniční kapitál k investicím i do českých fotovoltaických projektů. Pak ale podmínky podnikání radikálně změnil Další oblasti státních zásahů, které ovlivní ZO: Měnová a finanční politika – měna a její kurz, systém veřejných financí, státní rozpočet Daňová politika v oblasti daňových úlev ve vztahu k zahraničním podnikatelům Obchodní politika v oblasti autonomních a smluvních prostředků Administrativně – právní nástroje regulující obchodní podnikání prostřednictvím zákonů, nařízení, vyhlášek, prováděcích předpisů, norem. Jejich dodržování je vymahatelné. Mají dopad na celý vnitřní trh daného státu – oblast sociální, regionální, spotřební, ovlivňují i trh práce.

6. Nástroje obchodní politiky – podle obchodně právního hlediska Nástroje smluvní • Klasické obchodní smlouvy, platební, úvěrové dohody, smlouvy o technické pomoci • Bilaterální (mezi dvěma státy), multilaterální – na úrovni více států. • Smluvním rámcem bývají zpravidla dohody WTO (WorldTradeOrganization – Světová obchodní organizace) Nástroje autonomní • opatření, vycházející z jednostranného rozhodnutí určitého státu • Slouží buď k ochraně (pasivní- cla, kvóty, certifikace), aktivní – programy podpory • Nesmí být v rozporu s uzavřenými dohodami v rámci integračních uskupení

7. Nástroje obchodní politiky podle účelu • Evropská komise navrhla zavést cla na dovoz solárních panelů z Číny. Clo by mělo průměrně činit 47 procent. Rozhodnutí uvalit cla by ovlivnilo obchody ve výši desítek miliard eur a patrně by zhoršilo vztahy Bruselu a Pekingu. • Čína v roce 2011 dovezla do Evropy solární panely a příslušné součásti za 21 miliard eur (asi půl bilionu korun). Evropské firmy v čele s německou Solar World ale Peking obviňují, že se dumpingovými cenami snaží zlikvidovat evropskou produkci a zcela ovládnout trh na kontinentu. Nástroje na ochranu vnitřního trhu (pasivní) Prostředky protekcionalistického charakteru, nástroje pro zamezení nekalé konkurence Účelem je omezit nebo dokonale zamezit přístupu zahraniční konkurence, chránit domácí spotřebitele a výrobce Cla, kvóty, licenční řízení, devizové restrikce, technická, sanitární a hygienická opatření, zákaz dovozu

8. Nástroje obchodní politiky podle účelu Polsko chce investicemi do rozvoje břidlicových a dalších běžných i nekonvenčních ložisek plynu, snížit svou závislost na dovozu plynu na zhruba pětinu z nynějších dvou třetin. Potřebné investice zajistí domácí a zahraniční společnosti, které mají licence na průzkum. Polská vláda už pro rok 2015 stanovila nové daně z těžby zemního plynu a ropy. Varšava tím chce vytvořit stabilní a předvídatelné investiční prostředí pro rozvoj potenciálně rozsáhlých zdrojů plynu, aby přitáhla do odvětví zahraniční investory a omezila závislost země na dovozu suroviny z Ruska. Nástroje na podporu vývozu (aktivní), na podporu domácího trhu Subvence do výroby, vývozu, státem garantované úvěry, pojištění vývozu, podporované vývozní služby a marketing, investiční pobídky, daňové zvýhodnění

9. Nástroje obchodní politiky podle funkce Netarifní nástroje Představují další překážky a opatření – zveřejňuje OECD a UNCTAD (konference OSN pro obchod a rozvoj). Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj představila nové plány na boj s daňovými úniky pomocí lepší výměny informací o soukromých i právnických osobách mezi daňovými úřady. Tarifní kvóty, omezení přístupu k devizám, povolení k dovozu, licence na dovoz/vývoz, technická a hygienická opatření, doklady o původu zboží ….Licence na dovoz lékařského konopí Tarifní nástroje Předem vyhlášené sazby platné pro předem stanovené období – CLA CLO – peněžní částka, která je placena při přechodu zboží přes celní hranice. Je příjmem státního rozpočtu Při plnění ochranářské funkce zdražuje zboží Preferenční cla – zvýhodňují některé země v rámci zvláštních dohod (rozvojové země) Členění – vývozní, tranzitní, dovozní Výpočet z váhy – např. 1tuna zboří, valorická cla - % sazba k ceně zboží, cla smíšená

10. Světový obchod a jeho teritoriální struktura 80% světového obchodu tvoří přibližně 12% zemí. Přehled nejsilnějších exportérů: 60% světového obchodu tvoří 12 zemí

11. Komoditní struktura světového obchodu • Struktura toho, s čím mezi sebou jednotlivé státy obchodují. Obchod zbožím • Obchod agrární produkcí včetně potravinářského zboží – produkty prvovýroby (pěstování surovin, chov hospodářských zvířat). Jižní, Střední, Severní Amerika, Evropa, Asie.) Činí necelých 9% světového obchodu • Obchod palivy a nerostnými surovinami – Střední Východ, země SNS – Společenství nezávislých států (Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán) , státy Afriky, Jižní a Střední Ameriky. Poptávka po palivech roste především v Asii. • Obchod zpracovanými výrobky – zpracované nerostné suroviny, produkty chemického průmyslu, textil, oděvy, průmyslové produkty – dopravní prostředky, strojírenská produkce, spotřební zboží, potravinářské výrobky.

12. Komoditní struktura světového obchodu CERN hraje pro česká výzkumná pracoviště zásadní roli v jejich integraci do mezinárodních výzkumných struktur (Evropská organizace pro jaderný výzkum) Obchod službami – se zvyšováním objemu obchodovatelného zboží se zvyšují nároky na služby, které mají přímou vazbu na výměnu zboží Služby související s přepravou a skladováním zboží, platebním stykem, pojištěním a přebíráním rizik Služby související s cestovním ruchem a využitím volného času Komerční služby poskytování licencí a patentů, developerské, projektové, leasingové, informační a komunikační technologie Finanční služby – franchising, faktoring, forfaiting.

13. Evropská unie – vnitřní trh 27 evropských zemí, 50 mil. obyvatel, princip Společného trhu – veškerá obchodní činnost se odvíjí na základě smluv o: • Volném pohybu zboží • Volném pohybu pracovních sil • Volném pohybu kapitálu • Volném pohybu služeb Vůči nečlenským zemím (třetí země) EU uplatňuje společnou Obchodní politiku: • - stanovení společných celních tarifů při dovozu do EU • Liberalizaci obchodu vůči třetím zemím • Opatření na ochranu obchodu na vnitřním trhu EU • Uzavírání mezinárodních a asociačních dohod

14. Obchod EU se dělí na dvě složky Obchod uvnitř EU – intra obchod, v rámci kterého probíhají přibližně 2/3 zahraniční obchodní směny EU (intrastat) Obchod s nečlenskými (třetími) zeměmi www.mpo.cz

15. Světová obchodní centra - NAFTA • 9. října 1992 nejvyšší představitele Spojených států amerických, Kanady a Mexika podepsali Dohodu o severoamerickém volném obchodu NAFTA. • odstranit překážky obchodu, podpořit konkurenci, rozšířit investiční příležitosti, zajistit dostatečnou ochranu duševního vlastnictví a nastolit efektivní postupy při realizaci dohody a řešení sporů • Celková trilaterální výměna dosáhla na konci roku 2011 více než 1 bilion USD, to odpovídá navýšení o 35%. • Zvyšuje se vzájemný obchod Spojených států se státy NAFTA rychlejších tempem, než s ostatními státy. Americký vývoz do Mexika dosáhl v roce 2011 navýšení o 21,4%, oproti tomu dovoz do USA se zvýšil o 14,3%. Vývoj a funkčnost uskupení hraje významnou roli v jednáních o vzniku celoamerické integrace.

16. Export a import z pohledu USA

17. Asijské centrum - APEC • Ekonomické seskupení Asie a Tichomoří ve zkratce APEC vstoupila v platnost 7. listopadu 1989. Na zrodu APEC se podílelo 12 států mezi nimi Austrálie, Brunej, Filipíny, Indonésie, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Malajsie, Nový Zéland, Singapur, USA a Thajsko, v roce 1991 dále přistoupila Čína, Hong Kong a Tchaj-wan. Další rozšiřování bylo v roce 1993, kdy se připojilo Mexiko, Papua Nová Guinea a o rok později Chile. Zatím poslední změna nastala v roce 1998, kdy došlo k přičlenění Ruska, Peru a Vietnamu. • v roce 1994, si státy daly za cíl vytvoření zóny volného obchodu. Tři stěžejních oblasti: • podpora investiční a obchodní liberalizace, • ekonomická a obchodní spolupráce, • podpora obchodu a investic. Seskupení APEC se podílí na celosvětovém HDP více než 50 %. Ze skupiny se stal důležitý prvek pro stabilizaci celého regionu. Země mezi sebou více komunikují a tím eliminují možné rozpory.

18. ASEAN Sdružení národů jihovýchodní Asie vzniklo v roce 1967. Při setkání ministrů zahraničí z Filipín, Malajsie, Thajska, Singapuru a Indonésie došlo k podepsání Bangkokské deklarace. 8. ledna 1984 se připojil Brunej. 1995 - Vietnam Zatím poslední rozšiřování bylo 23. července 1997, kdy se přičlenil Laos, Myanmar a Kambodža, jejíž členství bylo odsunuto kvůli vnitrostátní situaci. Kambodža se stala právoplatným členem v dubnu roku 1999. Skupina se zaměřuje na ekonomický růst, sociální a kulturní rozvoj v regionu. Dále chce posílit základy pro prosperující a mírové společenství národů jihovýchodní Asie a podporovat zvyšování životní úrovně obyvatel. Velmi důležité je zefektivnit vzájemnou spolupráci v ekonomické, sociální, zemědělské a technické oblasti.

19. ASEAN Společenství ASEAN se skládá ze tří pilířů politicko-bezpečnostního, hospodářského sociálně-kulturního společenství. Cílem je vybudovat integrační proces, který odpovídá atributům společného trhu. Podpora integračního procesu má pomoci se bránit proti dopadům různých finančních krizí. V plánech hlubší regionální integrace je snaha připojit k ASEAN ostatní významné země regionu a zformovat širší oblastní uskupení.

20. BRICS Název poprvé aplikoval Jim O´Neill ze společnosti GoldmanSachs. 2001 Založil a vedl skupinu, která měla za úkol provézt analýzu zemí Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Tyto čtyři BRIC země s celkovou populací okolo 2,8 miliard obyvatel mohou skutečně být nové BRICKS (BRICK – cihla)k výstavbě moderního hospodářství. Hlavním úkolem bylo prozkoumat současné postavení těchto zemí, ale hlavně s použitím dostupných materiálů odhadnout jejich budoucí vývoj. Výsledná práce předpovídala optimistický hospodářský růst. 2011, ověřoval Jim O´Neill se svým týmem správnost svého odhadu. „BRIC dokonce překročili naše pozitivní scénáře a my jsme zatím třikrát revidovali naše stanovené cíle. Suma HDP zemí BRIC se zečtyřnásobila od mojí první studie, z 3 bilionů dolarů na téměř 12 bilionů dolarů.“ Předpokládaný vývoj populace

21. BRICS BRIC byl dříve pouze ekonomický pojem, ze kterého se v roce 2009 stalo označení hospodářského uskupení. V roce 2010 přistoupila ke stávajícím členům Jihoafrická republika a vznikla současná zkratka BRICS. Na čtvrtém summitu nejvyšších představitelů BRICS v březnu roku 2012 se naplánovalo zřízení vlastní rozvojové banky. Na posledním summitu v březnu tohoto roku se dohodlo připravované založení rozvojové banky, ze které budou financovat infrastrukturní programy za 4,5 bilion USD.

22. Podíl složek ruského exportu „Jestliže chce Rusko využít svůj BRIC – potenciál musí mezi roky 2010 až 2050 svoje HDP zečtyřnásobit a přemoci svojí závislost na cenách energií.“ Aby k tomu došlo, musí se více dařit ostatním oborům. Rusko musí vylepšit svojí infrastrukturu, stejně jako v Brazílii se zde konají dvě obrovské sportovní akce. Jednak v roce 2014 zimní olympijské hry v Soči a o čtyři roky později Mistrovství světa ve fotbale. Tyto akce dávají Rusku možnost ukázat se v podobně dobrém světle, jako se prezentovala Čína v roce 2008. Markantním problémem je tu dopravní systém všeho charakteru. Letiště jsou přeplněná a vládne na nich velký chaos. V Rusku se musí vybudovat kvalitní silniční dopravní systém,

23. Srovnání rozvinutých ekonomik se státy BRICS Růst světového HDP mají v příštích letech táhnout země BRIC a N-11. Naopak dřívější lídři Japonsko, USA a některé Evropské země mají zaostávat za celosvětovým průměrem. Podíl rozvinutých trhů na světové ekonomice je stále klíčový. Vývoj a prognózy HDP v procentech

24. Skupina N11 Skupina N-11 se skládá ze značně odlišných států. Společným atributem je, že se jedná o rozvojové země s podobně velkým počtem obyvatel, které se mají čím dál více angažovat ve světové ekonomice. Do skupiny patří Mexiko, Turecko, Irán, Egypt, Nigérie, Bangladéš, Indonésie, Jižní Korea, Pákistán, Filipíny a Vietnam. Ekonomický výkon jednotlivých ekonomik se navzájem velmi liší. Mexiko, Turecko a Jižní Korea jsou členy OECD a vykazují vyšší úroveň příjmů než ostatní státy. Obě země vykazují vyšší HDP na osobu a rychlejší ekonomický růst. Mexická ekonomika by se měla stát do roku 2050 šestou největší ekonomikou na světě. Růst spotřeby v bilionech USD

25. TIMBI Zkratku TIMBI poprvé použil americký sociolog Jack A. Goldstone pro označení pěti států, které se mají stát tahouny světové ekonomiky. Skupina se skládá z Turecka, Indonésie, Mexika, Brazílie a Indie, tedy ze tří zemí skupiny N-11 a dvou z BRIC. Ve skupině chybí Čína a Rusko, u kterých se předpokládá zpomalení růstové dynamiky v důsledku zejména demografických problémů. Naopak hlavním atributem, který slučuje státy TIMBI je pozitivní demografická budoucnost a rozvinuté podnikatelské prostředí. Srovnání vývoje HDP států TIMBI

26. Závěr Ve většině rozvinutým států bude ubývat produktivního obyvatelstva, kdežto v zemích TIMBI se očekává rapidní nárůst obyvatelstva produktivního věku. Světová ekonomika se vyvíjí zajímavým a nepředpokládaným směrem. Zásluhou globalizace obrovsky vzrostl mezinárodní obchod a přesun kapitálu. Tyto skutečnosti podnítily jednotlivé státy k liberalizaci obchodu mezi svými obchodními partnery a podpořily ekonomické integrace. Integrační proces slouží ke větší konkurenceschopnosti členských zemí, které mezi sebou spolupracují převážně v ekonomických a politických otázkách.

27. Rozvojové státy Rozvojová země je pojem obecně používaný k označování států, pro něž je typická nízká úroveň materiálního blahobytu. Neexistuje jediná celosvětově přijímaná definice stavu, kdy je stát "vyspělý" a úroveň ekonomického rozvoje se také může velmi lišit v rámci skupiny rozvojových zemí. V minulosti byl kladen důraz především na hospodářský růst a míru industrializace země. Dnes patří k nejuznávanějším měřítkům Index lidského rozvoje (HDI), který zohledňuje jak ekonomické, tak sociální aspekty rozvoje. Za rozvojovou tak bývá obvykle označována země s nízkou životní úrovní obyvatelstva, nerozvinutým průmyslem a nízkým HDI. Většinou jsou do této kategorie zařazovány členské státy G77 a další státy na podobném stupni vývoje. Někdy se jim též zjednodušeně říká země Jihu či třetí svět.