Co je ekonomie?

1. Co je ekonomie? Ekonomie je věda, která studuje, jak lidé využívají vzácné zdroje k uspokojování svých neomezených potřeb, přičemž tyto potřeby uspokojují pomocí produkce statků a jak jsou tyto statky rozdělovány mezi jednotlivé členy společnosti. Vzácnost: základní charakteristika, se kterou ekonomie pracuje. Vzácný je: čas- je limitován délkou našeho života, v každý časový okamžik může člověk dělat něco jiného = můžete být jinde než na přednášce či cvičení Půda- množství půdy na Zemi je omezenéPráce – množství osob, kteří jsou schopni pracovat, je omezené.Kapitál (= statky/prostředky sloužící k výrobě dalších statků) – plyne z vzácnosti předcházejících zdrojů. Vždy je nutno rozhodnout se, kterou potřebu budeme uspokojovat a jakým způsobem. Tj. lidé vždy volí mezi alternativami. Pozn.: pojem statek zahrnuje jak zboží (hmotné předměty), tak služby (nehmotné věci)

2. Postuláty, ze kterých ekonomie vychází • Studuje jednání/chování lidí – vždy jedná pouze jednotlivec, nikdy nejedná kolektiv • Ačkoliv jednání/chování lidí je ovlivněno spoustu faktorů, lze v něm vypozorovat určité společné rysy - v delším období jedná jeden člověk obvykle určitým, charakteristickým způsobem (např. pokud vzroste cena určitého statku, kupuje jej méně), více lidí jedná obdobným charakteristickým způsobem • Jednání každého člověka je ovlivněno/působí na jednání neurčitého množství lidí, jednání každého člověka může vést k zamýšleným i nezamýšleným důsledkům. • Jednání lidí směřuje k uspokojení jejich potřeb a cílů. • Jednání lidí je orientováno na budoucnost (minulost nemůžeme změnit, náklady uskutečněné v minulosti jsou utopené náklady – viz dále).(Pozn.: Goerge Orwell ve svém slavném románu 1984 napsal, kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost – zkuste argumentovat proč!). • Uspokojení cílů a potřeb vyžaduje určitý čas. • K tomu, abychom mohli vyprodukovat statky uspokojující naše potřeby, musíme často vyprodukovat mezistatky (úkol: zkuste se zamyslet, co vše je potřeba k výrobě chleba!!).

3. Klíčové otázky ekonomie • Co se bude produkovat = které statky budou uspokojovat lidské potřeby? (obecně dle poptávky spotřebitelů) • Kdo a jakým způsobem bude tyto statky produkovat?(obecně: osoby, které mají nejmenší náklady obětované příležitosti – viz dále, a způsobem, který je nejméně nákladný) • Kdo bude vyprodukované statky spotřebovávat? (obecně: vlastníci jednotlivých výrobních faktorů podle příjmu, který jim plyne z užití tohoto faktoru) • Pozn. Výše uvedené „obecné“ odpovědi předpokládají existenci tržního systému, tedy systému založeného na svobodě volby, na konkurenci, ve kterém si lidé mohou vybrat, které statky hodlají poptávat (tj. které své potřeby a cíle hodlají uspokojovat), jakým způsobem budou dané statky produkovány a kde nikdo neurčuje, kdo bude/může dané statky spotřebovávat.Tržní systém je založen na rozhodnutí mnoha (v zásadě neomezeného počtu lidí), nerozhoduje v něm žádná autorita.Vedle tržního systému však existuje i tzv. plánovaný systém (v bývalém Československu tzv. socialistický systém v letech 1948-1989), kdy o tom, co se bude vyrábět, kdo a jakým způsobem se bude vyrábět i kdo bude vyrobené statky spotřebovávat, rozhodovala nějaká autorita.

4. Úloha cen v tržním systému • Tržní systém je rozsáhlý a komplexní systém, v němž žádná osoba nedisponuje všemi informacemi (= vždy žijeme s neznalostí a tajemstvím). Informace, které se k nám dostávají, mají často podobu ceny.Funkce ceny: • Informační funkce ceny – cena určitého statku vyjadřuje jeho vzácnost (roste-li poptávka po uspokojení nějaké potřeby, zvyšuje se cena statku, který zabezpečuje toto uspokojení, protože tento statek se stává více žádaný/vzácný. Obdobně, pokud klesá počet jednotek statku, který uspokojuje nějakou potřebu, roste jeho cena). • Motivační funkce ceny – cena motivuje lidi tak, aby dosáhly většího výdělku (mají-li větší výdělek, mají větší důchod a mohou uspokojovat více potřeb). • Alokační funkce ceny – ceny určují, které zdroje (výrobní faktory) se budou využívat. • Pozn.: Proč nefunguje plánovaný systém v ekonomice?Protože ceny neplní výše uvedené funkce – v plánovací ekonomice byly ceny stanovovány nějakou autoritou.Centrum (rozhodovací autorita) ale neví, které potřeby touží lidé uspokojovat (nemůže znát potřeby všech lidí), ani neví (alespoň krátkodobě), jak jsou statky/zdroje sloužící k uspokojování těchto potřeb vzácné. Pokud stanoví ceny, bez ohledu na tyto potřeby a zdroje, téměř logicky to povede k nedostatkům potřebného zboží, k nadbytkům zbytečného zboží, frontám, šedé ekonomice, alternativnímu cenovému systému apod.

5. Racionální ekonomické chování • Racionální ekonomické chování znamená, že člověk preferuje ty potřeby, které mu přinášejí nejvyšší uspokojení (jeho osobní užitek) a k jejich uspokojení volí nejlevnější (nejméně nákladné) zdroje. • Pozn.: měření užitku – existují různé teorie, jak měřit užitek (viz dále). Každý člověk ovšem intuitivně dokáže říci, co mu v danou chvíli přináší největší užitek – je to ta varianta, pro kterou se rozhodne.Nelze přitom hodnotit lidské potřeby – individuální preference jsou různé a obecně žádnou z nich nelze jednoznačně označit za racionálnější než jinou.

6. Smíšená ekonomika • Většina ekonomik v současném světě je smíšených, u většiny statků je rozhodováno o tom, co se bude, kdo a jakým způsobem bude a pro koho se bude produkovat prostřednictvím tržního mechanismu, nicméně existuje určité (relativně nikoliv malé množství statků), kde je o jejich produkci rozhodováno prostřednictvím nějaké autority.Př.: Poručnické statky – povinná spotřeba daného statku (třeba povinná školní docházka, povinné očkování).

7. Stát a ekonomika • Každý ekonomický systém funguje v určitém politickém/státním/právním uspořádání. • Některé teorie o vzniku státu: a) teorie prvotního hybatele -- zavlažovací systémy -> stát (Wittfogel) b) multikauzální teorie -- zavlažovací systémy -> sociální nerovnost -> koflikt -> stát (Diakonov) c) teorie konfliktu - stát jako organizovaná moc jedné třídy k potlačování třídy jiné (Smith, Marx) d) funkcionalistické teorie - stát vzniká jako odpověď na rostoucí potřebu koordinace společenských aktivit v komplexní, rozrůzněné a stratifikované společnosti f) etatistické - stát vzniká vyčleňováním ze společnosti jako instituce, která jako jediná má legitimní právo používat násilí, podle této koncepce se státy posuzují podle jejich relativní autonomie na společnosti (Weber) • Funkce státu:závisí na úhlu pohledu: represe (Marx, Smith), bezpečnost a výkon spravedlnosti (Hobbes, Locke), realizace lidského potenciálu (Mussolini), infrastruktura a dodržování právního řádu (Smith, Friedman), garant lidské svobody a důstojného života (socialisté), zprostředkování dialogu a správa věcí veřejných v komplexní společnosti (Dahl, Weber)Většina teoretiků se shoduje na následujících funkcích:ochrana svobody jednotlivce (=ochrana vlastnictví sebe sama a vlastnictví těch statků, které jedinec řádně nabyl), ochrana rovnosti před zákonemTj. garance vnitřní a vnější bezpečnosti (policie, armáda, integrovaný záchranný systém atd.), garance práv jednotlivce včetně skutečnosti, že všichni lidé jsou si stvořeny sobě rovni – ve smyslu rovnosti před zákonem.

8. Stát a ekonomika • Základní podmínky pro fungování tržního systému (podmínky, které by měl stát zabezpečit):- dodržovat dobrovolně uzavřené smlouvy- ochrana soukromého vlastnictví (včetně vlastnictví sebe sama)- volný přístup na trhy • Pozn.: vlivem státu na ekonomiku (ekonomické chování lidí) se zabývá část ekonomie – tzv. institucionální ekonomie, která konkrétně zkoumá vliv institucí (= formálních a neformálních pravidel chování) a organizací (např. parlament, vláda, krajská a obecní samospráva) na ekonomické chování lidí.