Patologie oběhového ústrojí

1. Oběhové nemoci u dospělých revmatická horečka kardiomyopatie bakteriální endokarditida Nemoci žilního systému chronická nedostatečnost žilní stěny zánět žil Patologie oběhového ústrojí • Ateroskleróza • rizikové faktory • patogeneze • projevy a komplikace • Oběhové nemoci u dětí • zánět srdečního svalu • vrozené vady srdeční

2. Ateroskleróza • srdečně-cévní (kardiovaskulární) degenerativní onemocnění, začíná tvorba plátů • patří mezi nejčastější příčiny smrti v ČR, u nás incidence neklesá (oproti ostatním vyspělým státům; kvůli způsobu výživy a životosprávě) • rizikové faktory: • věk – aterosklerotické změny začínají již v dětství, projeví se ale až v dospělosti; výskyt stoupá se stářím • pohlaví – muži jsou postiženi více než ženy, hlavně ve středním věku; se stářím se výskyt u obou pohlaví postupně srovnává • rodinná dispozice – genetická dispozice pro poruchu metabolismu lipoproteinů a tudíž vyšší hladinu krevních lipidů • špatná životospráva – nedostatek pohybu (→ málo HDL, které jsou schopny vázat cholesterol), životní styl – složení stravy a rytmus stravování, … • hyperlipidemie – vysoká hladina lipoproteinů LDL (více než 5,2 mmol/l celkového cholesterolu v krvi), jež je důsledkem jednak genetických vlivů, jednak přijímáním nevhodné stravy (živočišné tuky a bílkoviny, jednoduchých cukrů, …). Provází také některé choroby (cukrovka, některé nemoci ledvin, …)

3. hypertenze – tlak dlouhodobě vyšší než 145/85 mmHg • kouření – spolu s hypercholesterolemií zásadní faktor, výrazně zvyšuje mortalitu na infarkt myokardu a výskyt dalších aterosklerotických projevů • cukrovka – vede k vysoké hladině cholesterolu v krvi; často se projevuje gangréna dolních končetin • v současnosti internisté prosazují pro souhrn 4 faktorů (hypertenze, obezita, cukrovka, ateroskleróza) termín metabolický syndrom, který vyúsťuje obvykle v srdeční selhání na podkladě postižení koronárních tepen; ohroženi obzvláště kuřáci, a to již v mladém věku • patogeneze: • teorie vzniku aterosklerotických plátů propracována v začátku 19. stol. a v principu platí dodnes • uplatňují se dva vlivy: přestup lipidů do intimy (vrstva endoteliálních buněk a tenkého vaziva) a mechanické narušení endotelu, který přestává v místě prasklin být nesmáčivou vrstvou, začínají se na něm vytvářet drobné krevní sraženiny (tromby), zde dochází k průsaku lipidů do stěny tepny (i do medie = elastické vazivo se svalovými buňkami, které fagocytují tuky), tepna ztrácí elasticitu, struktury stěny se rozrušují, začínají vznikat ložiska ateromových hmot (kaše) – cholesterol, kyselé mukopolysacharidy, a v konečných fázích soli Ca

4. způsobuje komplikace: • ischemická choroba srdeční je způsobena nedostatečným průtok krve koronárními tepnami a zvýšenými nároky srdečního svalu na zásobení kyslíkem (velký srdeční sval v důsledku dlouhodobého vysokého tlaku) nebo je zúžení koronárních tepen AT plátem a trvale nižší přívod kyslíku do srdečního svalu. Vznikají drobné nekrózy, které se hojí jizvením → myokard ztrácí výkonnost; obvykle levá komora (pumpuje krev do velkého tělního oběhu, kde je 4x vyšší tlak než v malém plicním) • angína pectoris (chronický projev) – záchvatové projevy bolesti na hrudi, které samy odezní • infarkt myokardu (akutní projev) – náhlý uzávěr koronární tepny (uvolní se AT hmoty z ložiska a ucpou tepnu v zúženém místě nebo se na plátu udělá trombus (sraženina) nebo dojde ke krvácení do plátu) • srdeční arytmie – např. fibrilaci komor • cévní onemocnění mozku – mozková mrtvice (trombus ze srdce ucpe tepnu – mozková embolie, nebo dojde v mozku k zúžení AT plátem a nedokrvení z důvodu uzavření tepny nebo céva praskne a dojde ke krvácení) • ischemická choroba dolních končetin – nedostatečné prokrvení, po námaze křečovité bolesti v lýtkách zejména u diabetiků. V nejtěžších případech až gangréna – odumření periferií končetiny (4., 5. prst; amputace) • ledvinové selhání – ledvinové tepny odstupují kolmo od aorty, u odstupu se často vytváří pláty a zmenšují průsvit, nedostatečné zásobování ledvin kyslíkem; pokud nižší tlak v ledvinovém vlásečnicovém systému, pak se endokrinním mechanismem stáhnou cévy → začarovaný kruh

5. Oběhové nemoci u dětí • zánět srdečního svalu – myokarditida • nebezpečná komplikace virových chorob (chřipka; v dospělosti také neštovice, příušnice) • projevy: slabost, dušnost, tachykardie (větší tepová frekvence), náhlé úmrtí zdánlivě zdravého člověka • vrozené vady srdeční • u 1-2 % novorozenců • způsobeny obvykle infekcí matky na začátku těhotenství; co je řešitelné, to se dnes řeší operativně

6. Oběhové nemoci u dospělých • revmatická horečka • sterilní následek streptokokové infekce (streptokok už aktivní není, ale způsobí změny na srdečních chlopních) → ztluštění a zúžení nebo nedomykavost chlopní • kardiomyopatie • postižení srdečního svalu z důvodů jiných než AT • srdce sice velké ale nevýkonné • objevuje se nejčastěji jako následek úspěšné léčby nádorů, vedlejší toxický účinek cytostatika (látky zabraňující dělení buněk) • bakteriální endokarditida – hnisavý zánět na již poškozených chlopních nebo na chlopenních protézách; též u lidí s vrozenou srdeční vadou • srdeční nádory jsou vzácné

7. Nemoci žilního systému • chronická nedostatečnost žilní stěny • u dolních končetin; dané zejména geneticky, zvýšenou zátěží či obezitou • patogeneze: snížení elasticity, dilatace průsvitu, nedostatečnost žilních chlopní • „křečové žíly“ • obdobně v konečníku – hemoroidy • → snížený průtok krve, otoky, exémy, bércové vředy • zánět žil • povrchový není nebezpečný, hluboký ano – ohrožuje embolií • je provázen trombózou – uzávěrem krevní sraženinou, která se za zvýšeného tlaku (kašel, defekace) uvolní a putuje dolní dutou žílou do pravého srdce a do plicního oběhu. Masivní embolie do větví plicní tepny způsobuje téměř vždy náhlou smrt • tatáž komplikace možná u nehybných pacientů, u pacientů po operaci nebo se zlomeninou dolních končetin