Kyseliny

1. Kyseliny

2. Kyseliny • látky leptavé povahy, často kyselé chuti • obsahují vodík vázaný na anion • při rozpouštění ve vodě uvolňují H+, čímž zvyšují kyselost roztoku HCl → H+ + Cl- HCl + H2O → H3O+ + Cl- • podle složení je dělíme na: • bezkyslíkaté – dvouprvkové kyseliny (HCl,...) • kyslíkaté – obsahují vodík, kyslík a další prvek (H2SO4)

3. Kyseliny • po odtržení vodíkového kationtu H+ může kyselina na jeho místo navázat kation kovu • vzniká sůl =látka složená z kationtu kovu a aniontu kyseliny HCl → H+ + Cl- 2 Cl- + Mg2+ → MgCl2 vzniklý chlorid hořečnatý je solí kyseliny chlorovodíkové

4. Bezkyslíkaté kyseliny • obsahují pouze vodík a kyselinotvorný prvek • kyselinotvorný prvek má záporné oxidační číslo HICl-I • může být -I, -II, (-III) • anion kyselin obsahuje pouze kyselinotvorný prvek se záporným nábojem H2S→ 2 H+ + S2-

5. Bezkyslíkaté kyseliny • Kyselina chlorovodíková – HCl • vzniká rozpouštěním plynného chlorovodíku ve vodě • čirá kapalina výrazného štiplavého zápachu – odpařuje se z ní chlorovodík • maximálně může být 37% = „koncentrovaná“ • disociuje na vodíkový kation a chloridový anion HCl→ H+ + Cl- • její soli se označují jako chloridy (obsahují Cl-) • starší označení je kyselina solná (výroba ze soli)

6. Bezkyslíkaté kyseliny • vyrábí se reakcí chloru s vodíkem .... H2 + .... Cl2 → .... HCl • vzniklý chlorovodík se poté rozpouští ve vodě • použití • jedna ze základních kyselin v chemickém průmyslu • výroba plastů (PVC, chloropren,...) • výroba léčiv a barviv • čištění kovů • je obsažena v žaludku v trávicích šťávách

7. Bezkyslíkaté kyseliny • Kyselina fluorovodíková – HF • vzniká z fluorovodíku rozpouštěnm ve vodě • disociuje na vodíkový kation a fluoridový anion HF → H+ + F- • její soli se označují jako fluoridy (obsahují F-) • použití • leptá sklo – používá se pro umělecké zdobení skla

8. Bezkyslíkaté kyseliny • Kyselina sirovodíková – H2S = kyselina sulfanová • vzniká rozpouštěním sirovodíku ve vodě • čirá kapalina výrazného zápachu – uvolňuje sirovodík • disociuje na vodíkové kationty a sulfidový anion .... H2S → .... H+ + .... S2- • její soli se označují jako sulfidy (obsahují S2-)

9. Bezkyslíkaté kyseliny • Kyselina kyanovodíková – HCN • vzniká rozpouštěním kyanovodíku ve vodě • kyanovodík je velmi jedovatý plyn vonící po hořkých mandlích • vzorec kyanovodíku je HCN • disociuje na vodíkový kation a kyanidový anion HCN → H+ + CN- • její soli se označují jako kyanidy (obsahují CN-) • použití – jedy, získávání zlata z rud

10. Bezkyslíkaté kyseliny • další bezkyslíkaté kyseliny • HBr – kyselina bromovodíková • HI – kyselina jodovodíková

11. Bezkyslíkaté kyseliny • přehled bezkyslíkatých kyselin

12. Kyslíkaté kyseliny • kromě vodíku a kyselinotvorného prvku obsahují i kyslík • například kyselina sírová H2SO4 • odštěpením vodíku vznikají složité anionty .... H2SO4 → .... H+ + .... SO42- • kyselinotvorný prvek má kladné oxidační číslo HI2S..O-II4

13. Kyslíkaté kyseliny • Kyselina sírová – H2SO4 • velmi hustá bezbarvá kapalina • vyrábí se 96% = koncentrovaná kyselina sírová • disociuje na vodíkový kation a síranový anion H2SO4 → 2 H+ + SO42- • její soli se označují jako sírany (obsahují SO42-) • koncentrovaná kyselina odebírá vodu - vysušuje • ve středověku se označovala jako vitriol

14. Kyslíkaté kyseliny • vyrábí se ve třech krocích S → SO2 → SO3 → H2SO4 Spalování síry: .... S + .... O2 → .... SO2 Výroba SO3: .... SO2 + .... O2 → .... SO3 Výroba H2SO4: rozpouštění SO3 v H2SO4 • použití • klíčová chemická surovina • výroba plastů, barviv, léčiv, hnojiv • výroba výbušnin, úprava rud, sušení látek • v autobateriích

15. Kyslíkaté kyseliny • Kyselina dusičná – HNO3 • bezbarvá kapalina, na světle se barví do žluta • uchovává se v tmavých lahvích • běžně se jako koncentrovaná označuje 67% • silně leptavá, kůži zbaruje žlutě (bílkoviny) • její páry jsou dráždivé • s kovy často reaguje za vzniku hnědého oxidu dusičitého

16. Kyslíkaté kyseliny • disociuje na vodíkový kation a dusičnanový anion HNO3 → H+ + NO3- • její soli se označují jako dusičnany (obsahují anion NO3-) • vyrábí se ve třech krocích: • spalování amoniaku za vzniku oxidu dusnatého • reakce oxidu dusného s kyslíkem za vzniku oxidu dusičitého • reakce oxidu dusičitého s vodou

17. Kyslíkaté kyseliny • spalování amoniaku za vzniku oxidu dusnatého: ....... + ....... → ....... + H2O • reakce oxidu dusnatého s kyslíkem za vzniku oxidu dusičitého: ....... + ....... → ....... • reakce oxidu dusičitého s vodou ....... + ....... → HNO3 + HNO2 • využití • výroba barviv, dusíkatých hnojiv • výroba výbušnin (TNT, nitroglycerin,...)

18. Kyslíkaté kyseliny • Kyselina fosforečná – H3PO4 • přesněji kyselina trihydrogenfosforečná • vyskytuje se vázaná v živých organismech • kosti, zuby, DNA • disociuje na vodíkový kation a fosforečnanový anion .... H3PO4 → .... H+ + .... PO43- • její soli se označují jako fosforečnany (PO43-)

19. Kyslíkaté kyseliny • využití • výroba hnojiv – fosfáty, superfosfát • okyselovadlo v potravinářství – Cola • nátěry proti korozi • Kyselina uhličitá – H2CO3 • je v perlivých nápojích a většině minerálek • vzniká rozpouštěním oxidu uhličitého ve vodě ..... + ..... → H2CO3 • nemá leptavé účinky

20. Kyslíkaté kyseliny • disociuje na vodíkový kation a uhličitanový anion .... H2CO3 → .... H+ + .... CO32- • její soli se označují jako uhličitany (CO32-) • je přirozenou součástí dešťové vody a odstáté vody • podílí se na vzniku krasových útvarů

21. Kyslíkaté kyseliny • Kyselina siřičitá – H2SO3 • je hlavní součástí kyselých dešťů • může se měnit až na kyselinu sírovou • má bělící účinky • disociuje na vodíkový kation a siřičitanový anion H2SO3 → 2 H+ + SO32- • tvoří soli siřičitany (obsahují SO32-)

22. Kyseliny • Kyseliny dělíme podle kyselosti na: • silné • výrazně zvyšují kyselost roztoku, jsou silně leptavé • kyseliny halogenovodíkové, H2SO4, HNO3, ... • slabé • kyselost zvyšují jen málo, jsou jen slabě leptavé • H2S, HCN, H2CO3, H2SO3, H3PO4, ...

23. Kyseliny • kyseliny dělíme podle počtu vodíků na: • jednosytné • odštěpují pouze jeden vodík • HCN, HNO3, ......, ......, ......, ....... • dvousytné • odštěpují dva vodíky • H2S, .........., .........., .......... • trojsytné • odštěpují tři vodíky • .......... • čtyřsytné,...

24. Kyslíkaté kyseliny • Přehled kyslíkatých kyselin

25. Názvosloví kyslíkatých kyselin • narozdíl od bezkyslíkatých kyselin je třeba popsat oxidační číslo kyselinotvorného prvku • popisuje se pomocí názvoslovných koncovek

26. Názvosloví kyslíkatých kyselin • Sestavení názvu ze vzorce • 1. krok • určíme oxidační číslo kyselinotvorného prvku H..Cl..O3.. • 2. krok • sestavíme název: • kyselina prvek+koncovka ______________________

27. Názvosloví kyslíkatých kyselin • Sestavení vzorce z názvu • 1. krok • sestavení vzorce oxidu se stejným oxidačním číslem • kyselina boritá -> ....................... • 2. krok • „součet“ vzorce oxidu a vody ............ + H2 O • (3. krok) • pokrácení vzorce