Česká energetická politika po finanční a ekonomické krizi

1. Česká energetická politika po finanční a ekonomické krizi Vladimír Dlouhý 12. energetický kongres ČR Praha, 28. března 2012

2. NEK 2008 z pohledu roku 2012 • NEK 2008 • Politické zadání • Úsilí nalézt kompromis • Téměř 2 roky práce • Počátek 2006: období mimořádného hospodářského růstu • Ukončení 2008: 4 týdny po kolapsu Lehman Brothers • 2008 – 2012 • Nejhlubší hospodářská krize po 2. světové válce • Euro krize • Fukušima • Dopad na energetickou politiku ČR?

3. Východiska 2008 a dnes • Česká energetika je v současné době stabilní • Nižší stabilita přenosové soustavy • Dostatečně zabezpečena vyváženým zdrojovým mixem a výrobními kapacitami a současně disponuje rezervami, včetně strategických, pro krytí výkyvů spotřeby • Nicméně žádná změna, zastarávající kapacity • Disponuje významnými zásobami černého a hnědého uhlí a jako jediný stát Evropské unie do určité míry i přírodního uranu • Plní závazky Kjótského protokolu • Rozporné zkušenosti s OZE

4. Rizika • Dočasná stabilita • Elektroenergetika • CZT • částečná modernizace x zastarávání • Postupné vyčerpání domácích zdrojů • Pomalá substituce (OZE) • Pokřivení trhu se prohloubilo • Stárnoucí kapacity • Nejasné záměry energetické politiky státu

5. Vnitřní rizika • Riziko „z nečinnosti“ - trvá • Apriorní vyloučení některých zdrojů • Snaha o nápravu x Fukušima, neujasněný domácí vztah k hnědému uhlí, pohled na plyn až příliš ovlivněn vnímáním ruského rizika • Vztah energetiky a životního prostředí • Minimální pokrok • Legislativa a složité schvalovací procedury • Regulace • Profesní zázemí české energetiky

6. Vnější rizika • Obecná světová, resp. evropská rizika • Dostupnost energií pro ČR? • Finanční a ekonomická krize • Cena ropy (a následně plynu) • Riziko hlubší • Rozhodnutí o přepravních trasách • Nordstream dokončen • Net4Gas na prodej? • Destabilizace energetických soustav v sousedních zemích • Vyšší riziko krizových stavů

7. Základní scénář NEKpohled roku 2008 • Substituce domácího hnědého a černého uhlí jaderným palivem, zemním plynem, rostoucím využitím OZE a v menším rozsahu i dovozovým černým uhlím • Klesá energetická a elektroenergetická náročnost, jsou plněny závazné emisní limity a mezinárodní závazky, vyplývající z Kjótského protokolu • Přijatelně diverzifikovaný energetický mix jak v PEZ, tak ve výrobě elektřiny • Srovnání se SEK 2012

17. Základní scénářpohled roku 2012, SEK • Základní parametry se nemění. • Ekonomické limity využití OZE • limit užití orné půdy • Klesající význam uhlí • vyšší účinnost, modernější technologie • neztratit schopnost těžit a zpracovávat tuto cennou surovinu • O „uvolněný“ segment trhu soutěží jádro a plyn • Role státu: efektivní (z hlediska vnějších i vnitřních podmínek rozvoje české ekonomiky) pravidla takové soutěže • Cíl: vyvážený, dlouhodobě stabilní mix

18. Přednosti základního scénáře NEK • rychlá cesta k nízkoemisní struktuře spotřeby PEZ, od dnešní, založené na hnědém uhlí a jaderné energetice, ke struktuře, postavené na jaderné energetice a vyšším využití zemního plynu a především OZE • investice do nových moderních technologií jsou příležitostí pro náš průmysl, ale i pro vědecko-technické zázemí • dodávky jaderného paliva se mohou opřít o tuzemskou výrobu uranového koncentrátu a stabilizovat palivový cyklus a v jaderném palivu se dá vytvořit dlouhodobá strategická rezerva, kdy současné JE domácí uran nevyužívají • rychlý pokles energetické náročnosti, vysoké tempo realizace úspor energie; • aktivní řešení závazků ČR k EU • Dnes problém: ani EU nemá jasnou energetickou politiku, problém pře-regulace

19. Rizika základního scénáře NEK • mimořádná náročnost na výrobce elektřiny a tepla docílit rychlé změny v palivové základně • masivní využití biomasy, kdy NEK má k dispozici celou řadu studií, které upozorňují na příliš optimistické předpoklady • velká míra využití jaderné energetiky, kdy kromě posílení dovozní závislosti na jaderném palivu (a tedy zhoršení strategické bezpečnosti) bude nutné vyřešit zejména problematiku ukládání radioaktivních odpadů; • z hlediska strategické bezpečnosti jde o více rizikový scénář, kdy není využíván domácí zdroj, hnědé uhlí; • dřívější ukončení těžeb hnědého uhlí (technické omezení dotěžení zásob uhlí do limitů) povede k tomu, že nebudou vytvořeny prostředky na rekultivace a úhrady starých dluhů • nejistota, zda obstojí soustavy CZT při přechodu na dražší zemní plyn (navíc s kolísajícími cenami) v konkurenci s lokálním teplem; • vyšší podíl dražších paliv v elektřině a v teple povede k nárůstům ceny elektřiny a tepla • výsledky nebyly ověřeny z hlediska zachování spolehlivosti funkce elektrizační soustavy; • Nebyly kvantifikovány finanční dopady na stát a na obyvatelstvo • obyvatelstvo především ve středních a menších  obcích přijde o levné palivo (v současné době – 2008 - je v ČR 2240 neplynofikovaných obcí a cca 30 % koncových plynovodních přípojek není využíváno nebo jenom částečně – z cenových důvodů).

20. SEK 2012 – jaderná energetika • Srovnání NEK a SEK: výrazně vyšší podíl jaderné energetiky • Plus dlouhodobě celkově vyšší produkce elektřiny • Exogenní změny pro jadernou energetiku: • Fukušima x ztráta důvěry • „shale“ gas a změna v komparativních nákladech • Financování, nepominutelná role státu

21. SEK 2012 a plyn • NEK 2008 pracoval s malým podílem plynu ve struktuře zdrojů pro výrobu elektřiny, SEK tento podíl ještě snižuje • Nebyl (a není) to omyl? • Dodatečné riziko – ruská „plynová“ krize 2009 • Nedémonizujme Rusko! • SEK 2012 – oproti NEK 2008 – nepřipouští konkurenci mezi jádrem a plynem • Proč není větší důraz na plynové kogenerační zdroje?

22. Závěrečné poznámky (1) • Finanční a ekonomická krize nepřinesla pro energetickou politiku zcela zásadní změny • Evropský energetický trh vážně pokřiven masivními dotacemi/penalizacemi EU • Riziko pro dlouhodobé investice • Metodologie NEK i SEK: energetickou koncepci/politiku nelze zúžit na lineární optimalizační model při předem zadaných vstupech • Predikce HDP/HPH do 2060 je fikce • Vstupy nemohou být nastaveny tak, aby předem vyloučily simulaci konkurence mezi jádrem a plynem

23. Závěrečné poznámky (2) • Riziko narušení stability přenosové soustavy „přetoky“ ze SRN • Jaderná energetika na rozcestí • Problém není ani tak v celospolečenském odporu (většinově jsme stále pro) • Nevíme zcela za jak dlouho se nový reaktor podaří postavit, ani co bude stát, ani kdo (a při jakých zárukách) ho profinancuje • Nejistota kolem plynu • Pokles významu tranzitní cesty • Vzájemná nedůvěra ve vztazích s Ruskem • OZE • Před fotovoltaikou NEK explicitně varovala • Druhotné dopady nepromyšlených dotací