Nacistické trestní právo a trestní řízení JUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D.,LL.M .

1. Nacistické trestní právo a trestní řízeníJUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D.,LL.M.

2. OBSAH: 1. Úvod 2. Charakter nacistického práva • 2.1 Ideové základy nacistického práva • 2.2 Charakter nacistického trestního práva 3. Historický přehled vývoje trestního soudnictví • 3.1 Období míru (1933 – 1939) • 3.2 Období války (1939 – 1945) 4. Odstranění nezávislosti justice 5. Přehled a změny v organizaci trestních soudů 6. Závěr

3. 1.ÚVOD Otázky pro zamyšlení, popř. další studium • Existovalo specifické nacistické trestní právo? Jak toto právo vypadalo? • Jak bylo možné, že se německá justice a němečtí právníci dali do služeb nacistickému zločinnému režimu a pomohli mu prosazovat jeho zločinnou politiku? • Jakou roli přitom hrál zákonodárce, právní věda, nacistická ideologie, stav justice ve Výmarské republice a další faktory, jako byla válka, řízení justice a osobnost soudce? • Jak se němečtí soudci sami podíleli na spáchaných zločinech a nakolik sami svou činností přispěli k likvidaci odpůrců nacistického režimu? • Jaký byl obraz soudce ve Třetí říši? Jakým způsobem byl soudce při své rozhodovací činnosti ze strany nacistického režimu ovlivňován? • Jak efektivní byla organizace německého trestního soudnictví mezi léty 1933 – 1945 především při stíhání odpůrců národně socialistického režimu?

4. 2.CHARAKTER NACISTICKÉHO PRÁVA • 2.1 Ideové základy nacistického práva • Pojetí práva ovlivňovali a spoluvytvářeli: • Vůdce a říšský kancléř Adolf Hitler a další vrcholní straničtí představitelé, • ministři spravedlnosti a čelní právníci, např. říšský vůdce práva Hans Frank, • skupina právních teoretiků – např. CarlSchmitt či tzv. Kielská škola.

5. Hans Frank Roland FreislerWilhelmStuckart Otto Thierack Kurt RothenbergerCarlSchmitt

6. Hitler a právo • účel práva spočívá v ochraně národního společenství • prohlásil se za nevyššího soudce německého národa • sám korigoval příliš mírné soudní rozsudky Prominentní právníci Třetí říše: • Hans Frank • Roland Freisler • Otto Thierack • HelmutNicolai • WilhelmStuckart • Kurt Rothenberger Proklamované fráze: „Právo je to, co slouží německému národu“ „Ty neznamenáš nic, tvůj národ znamená všechno“.

7. 2.1 Charakter nacistického práva • zcela otevřeně popíralo zásadu rovnosti a další základní právní zásady • úkolem soudů nebylo hájit zájmy jednotlivce, nýbrž zájmy celku německého národa • nové prameny práva: Vůdcova vůle či národně socialistická ideologie • porušeny zásady „nullumcrimen sine lege“ a „nullapoena sine lege“ a obecné zásady o zákazu zpětné účinnosti zákona

8. 2.1 Charakter nacistického práva • v trestním právu připuštěna analogie: „nebyl trestný jen čin, který zákon za trestný výslovně prohlásil, nýbrž i čin, který si podle základní myšlenky trestního zákona a podle zdravého národního cítění vyžaduje potrestání“ • uložený trest byl v absolutním nepoměru k vině • byly zneužity tzv. neurčité pojmy, které umožňovaly výklad práva podle národně socialistických představ – př. zdravé národní cítění

9. 3. HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE TRESTNÍHO SOUDNICTVÍ 3.1 Období míru • Fáze revolučního převratu 1933 – 1934 • Fáze institucionálního upevnění moci národních socialistů 1935 – 1939 3.1.1 Fáze revolučního převratu 1933 – 1934 • Celá třicátá léta jsou úzce spjaty sosobou říšského ministra spravedlnosti FranzeGürtnera

10. a) Případ van der Lubbe • proces s pachateli požáru říšského sněmu – Marinus van der Lubbe • nařízení k ochraně národa a státu z 28. února 1933 možno uložit trest smrti za žhářství • nařízení o uložení a výkonu trestu smrti („lex van der Lubbe“) zpětná působnost • soudní proces probíhal před Říšským soudem

11. Marinus van der Lubbe před Říšským soudem

12. 3 důležitá nouzová nařízení říšského prezidenta: • nařízení o poskytnutí beztrestnosti • nařízení k obraně proti úkladným útokům proti vládě národního pozdvižení • nařízení o zřízení mimořádných soudů (Sondergerichte)

13. b) Personální změny • židovští zaměstnanci justice a židovští advokáti byli vystaveni nejrůznějším formám útoků • zákon o znovuobnovení úřednictva tvořil právní základ pro realizaci personálních čistek v celém státním aparátu včetně justice • v průběhu roku 1933 byly tedy rozpuštěny všechny právnické profesní organizace – nahrazeny Svazem národněsocialistických německých právníků Dr. Michael Siegel – mnichovský advokát – si na Gestapu stěžoval proti uvalení ochranné vazby na jeho klienta. Jednotky SA mu ustřihly nohavice u kalhot a vodily po městě s nápisem: „už si nikdy nebudu stěžovat“

14. 3.1.2 Fáze institucionálního upevnění moci národních socialistů 1935 – 1939 • od roku 1935 už k přímým útokům na soudce většinou nedocházelo • ovlivňování ve svém rozhodování prostřednictvím pokynů nadřízených orgánů • Říšský soud měl od r. 1935 povinnost, aby vzal při svém rozhodování v úvahu nové pojetí práva prosazované po roce 1933 změna dosavadní judikatury • mimořádné soudy základní nástroj pronásledování nárůst kompetencí • od r. 1934 se stává nástrojem teroru – Lidový soudní dvůr (Volksgerichtshof)

15. Lidový soudní dvůr – Volksgerichtshof • byl zřízen v roce 1934 jako reakce na neúspěšný proces s pachateli požáru říšského sněmu • Lidový soudní dvůr byl příslušný pro: • a) velezradu (§§ 80 – 84 t.z.), • b) zemězradu (§§ 89 – 92 t.z.), • c) útoky na Vůdce a říšského kancléře (§ 94 odst. 1 t.z.), • d) těžké případy poškození branných prostředků a ohrožení branné moci spřátelených států (§§ 1, 5 nařízení k doplnění trestních předpisů na ochranu branné síly německého národa z 25. listopadu 1939 (RGBl. I., S. 2319), • e) neoznámení osnovaného zločinu, pokud se jedná a velezradu (§ 139 odst. 2 t.z.), • f) zločin dle § 5 č. 1 nařízení na ochranu národa a státu z 28. února 1933 (RGBl. I., S. 83), • g) zločin dle § 1 odst. 1 zákona proti hospodářské sabotáži z 1. prosince 1936 (RGBl. I., S. 999).

16. Roland Freisler – předseda Lidového soudního dvora

17. Řízení před Lidovým soudním dvorem Filmové záběry řízení před Lidovým soudním dvorem (proces s atentátníky na Hitlera 1944) http://www.youtube.com/watch?v=pXwiZM74n_Q&feature=related

18. 3.2 Období druhé světové války • Období ministra Gürtnera (do ledna 1941) • Období ministra Schlegelbergera (leden 1941 – srpen 1942) • Období ministra Thieracka (srpen 1942 – květen 1945) • Trestní právo hmotné nebylo upraveno pouze v trestním zákoně, nýbrž charakteristické pro toto válečné období bylo vydávání tzv. vedlejších trestních zákonů, např. • nařízení o mimořádných opatřeních v souvislosti s poslechem rozhlasu z 1. září 1939 nařízení o válečném hospodářství ze 4. září 1939 • nařízení proti škůdcům národa (tzv. Volksschädlingsverordnung) z 5. září 1939 • nařízení k doplnění trestních předpisů k ochraně branné síly německého národa z 25. listopadu 1939 • nařízení proti pachatelům násilných trestných činů z 5. prosince 1939

19. zavedení mimořádných opravných prostředků do trestního procesu: mimořádný odpor a zmateční stížnost (mohl podat pouze státní zástupce) • nařízení o trestním soudnictví vykonávané vůči Polákům a Židům v přičleněných východních územích ze 4. prosince 1941 • Hitlerův výnos ze 7. prosince 1941 č.165/1941 (tzv. Nacht und Nebel Erlass) • zavedení systému předběžných a následných náhledů rozsudků • zavedení tzv. soudcovských dopisů

20. 4. ODSTRANĚNÍ NEZÁVISLOSTI JUSTICE • Neexistence dělby moci - Zavedení vůdcovského principu do soudnictví • Odstranění některých základních zásad právního státu • Odstranění soudní samosprávy • Odstranění věcné nezávislosti soudnictví • Odstranění osobní nezávislosti soudnictví • Vzdělávání a školení soudců

21. 5. ORGANIZACE TRESTNÍCH SOUDŮ K řádným soudům se řadily: • úřední soudy (Amtsgerichte) • zemské soudy (Landgerichte) • vrchní zemské soudy (Oberlandesgerichte) • říšský soud (Reichsgericht) K mimořádným soudům se řadily: • mimořádné soudy • Lidový soudní dvůr Graf přehledu uložených trestů smrti Lidovým soudním dvorem

22. 6. ZÁVĚR • základním postulátem TP v tomto období byla ochrana národního společenství • neexistence jednotné kodifikace • v hospodářské oblasti se vycházelo z přednosti společného užitku před vlastním • degradaci práva vůbec představovalo používání analogie legis

23. Děkuji Vám za pozornost ! Případné dotazy směřujte na tauchen@mail.muni.cz