1 / 21

Hodnocení zdravotních rizik škodlivin v ostravském ovzduší

Hodnocení zdravotních rizik škodlivin v ostravském ovzduší. Vítězslav Jiřík Ústav ochrany veřejného zdraví - Fakulta zdravotnických studií OU, Ostrava. Zdravotní riziko. Pravděpodobnost vzniku onemocnění Determinanty zdraví

gazit
Download Presentation

Hodnocení zdravotních rizik škodlivin v ostravském ovzduší

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Hodnocení zdravotních rizikškodlivin v ostravském ovzduší Vítězslav Jiřík Ústav ochrany veřejného zdraví - Fakulta zdravotnických studií OU, Ostrava

  2. Zdravotní riziko • Pravděpodobnost vzniku onemocnění • Determinanty zdraví • Individuální a rodinné (výživa, životní úroveň, partnerský vztah, rizikové chování, zaměstnání, vzdělání) • Environmentální (fyzikální, chemické a biologické faktory prostředí, infrastruktura, bydlení a struktura populace, rozvoj území) • Institucionální (dostupnost a kvalita zdravotní péče, dostupnost dalších institucí, politika) • Vnitřní rizikové faktory (např. dědičnost) • Vnější rizikové faktory

  3. Hodnocení zdravotních rizik • Metodika (souhrn metod) jak to provádět, je původem od US EPA • WHO z velké části metodiku převzala (s některými vlastními přístupy) • Skládá se ze 4 kroků • Identifikace nebezpečnosti • Charakterizace vztahů expozice – biologický účinek • Hodnocení expozice • Charakterizace rizika • Kvalitativní hodnocení • Riziko buď je nebo není reálné, popisuje možná rizika pouze na základě znalosti nebezpečných vlastností agens a expozice (nezahrnuje kvantitativní vztahy mezi expozicí a biologickým účinkem) • Kvantitativní hodnocení • Odhad čísla, které charakterizuje míru pravděpodobnosti, či přímo pravděpodobnost vzniku uvažovaných onemocnění

  4. 1. Identifikace nebezpečnosti • Určení, která přítomná agens mají nebezpečné vlastnosti • Určení o jaké nebezpečné vlastnosti se jedná. • Nebezpečnost – je vlastnost agens vyjadřující schopnost způsobit poškození zdraví (za určitých okolností či podmínek) • V ovzduší včetně ostravského jsou stovky látek, které mohou poškodit zdraví • to neznamená, že když mohou poškodit zdraví, že za reálných podmínek skutečně zdraví poškozují ! • Některá nebezpečná agens v ostravském ovzduší: • Polétavý prach (zvláště jemné frakce – PM10, PM2,5) • Oxid dusičitý • Polycyklické aromatické uhlovodíky • Kovy (arsen, kadmium, nikl, mangan, chrom, olovo, rtuť, ) • Organické těkavé látky (benzen, tetrachlorethylen, formaldehyd, styren apod.) • Perzistentní organické látky • Přírodní látky

  5. Nebezpečné vlastnosti látek v ovzduší • Nespecifické • Zvyšování úmrtnosti (mortalita) • Zvyšování nemocnosti (morbidita) • Specifické • Systémová toxicita (hepatotoxicita, nefrotoxicita, neurotoxicita, hematotoxicita) • Dráždivost a senzibilizace • Endokrinní disruptory • Vývojová a reprodukční toxicita • Genotoxicita a karcinogenita

  6. 2. Vztahy mezi expozicí a účinkem • Epidemiologické veličiny • Např. relativní riziko, odds ratio • Referenční koncentrace a dávky • Pro systémově toxické účinky (látky s tzv. prahovým účinkem) • Pro senzibilizační účinky nejsou • Pro vývojové noxy omezeně • Směrnice a jednotky karcinogenního rizika • Pro mutagenní účinky nejsou • „Point ofDeparture“ • Speciální přístup pro látky s nelineární závislostí (perzistentní polutanty)

  7. 3. Hodnocení expozice • Expozice je kontakt organismu s vnějším faktorem (např. s chemickou látkou) či vystavení organismu vnějšímu faktoru vyjádřená vhodnou veličinou a časem • U chemických látek se vyjadřuje potenciální dávkou, přesněji dávkovou rychlostí (např. v mgchem.látky/(kgtěl.hm.den) • Zjišťuje se měřeními, vyšetřeními anebo výpočty • Měření imisí • Měření expozičních koncentrací • Biologické expoziční testy • Výpočty imisních koncentrací (rozptylové studie)

  8. ArcelorMittalOstravě-Kunčicích

  9. Měřicí stanice Zdravotního ústavu v Bartovicích

  10. 4. Charakterizace zdravotních rizik • Index nebezpečnosti = míra pravděpodobnosti vzniku systémových onemocnění HI << 1 zanedbatelné riziko HI < 1 nízké riziko HI > 1 zvýšené riziko HI >> 1 vysoké riziko

  11. Míra pravděpodobnosti vzniku systémových onemocněníz inhalace škodlivin v ostravském ovzduší • Záleží na místě bydliště a době trvání pobytu v silněji znečištěných částech Ostravy (Bartovice, Radvanice, Přívoz) • Výsledky v posledních letech v znečištěnějších částech Ostravy: • Polétavý prach • Akutní účinky HI = 2 - 4 po většinu dnů v roce • Chronické účinky HI = 2 – 3 • Oxid dusičitý • Akutní i chronické účinky HI < 1

  12. Charakterizace karcinogenních rizik • Celoživotní karcinogenní riziko = pravděpodobnost vzniku nových novotvarů v exponované populaci LICR < 10-6 všeobecně přijatelné riziko 10-6 < LICR < 10-4 přijatelnost závisí na dalších informacích LICR > 10-4 nepřijatelné riziko

  13. Pravděpodobnosti vzniku rakovinyz inhalace škodlivin v ostravském ovzduší • Výsledky v posledních letech v znečištěnějších částech Ostravy: • Polycyklické aromatické uhlovodíky • LICR = 3 – 9.10-4 • Benzen • LICR = 1 – 3.10-5 • Arsen • LICR = 1 – 2.10-5

  14. Závěr • Ostravské ovzduší je i v současnosti nadále rizikové • Nejsou dodržovány platné imisní limity • Ani jejich dodržením však nebude riziko nulové ! • Z toho důvodu se zvyšuje počet některých systémových onemocnění (dýchací potíže, kašel, bronchitis, změny plicních funkcí, atd.) • Zvýšená úmrtnost • Nepřijatelná karcinogenní rizika • Dá se předpokládat i zvýšená pravděpodobnost dalších onemocnění (vývojových vad, vad reprodukčních orgánů, poruchy v důsledku mutagenních účinků atp.), která není ještě validně kvantifikovaná.

More Related