210 likes | 361 Views
Hodnocení zdravotních rizik škodlivin v ostravském ovzduší. Vítězslav Jiřík Ústav ochrany veřejného zdraví - Fakulta zdravotnických studií OU, Ostrava. Zdravotní riziko. Pravděpodobnost vzniku onemocnění Determinanty zdraví
E N D
Hodnocení zdravotních rizikškodlivin v ostravském ovzduší Vítězslav Jiřík Ústav ochrany veřejného zdraví - Fakulta zdravotnických studií OU, Ostrava
Zdravotní riziko • Pravděpodobnost vzniku onemocnění • Determinanty zdraví • Individuální a rodinné (výživa, životní úroveň, partnerský vztah, rizikové chování, zaměstnání, vzdělání) • Environmentální (fyzikální, chemické a biologické faktory prostředí, infrastruktura, bydlení a struktura populace, rozvoj území) • Institucionální (dostupnost a kvalita zdravotní péče, dostupnost dalších institucí, politika) • Vnitřní rizikové faktory (např. dědičnost) • Vnější rizikové faktory
Hodnocení zdravotních rizik • Metodika (souhrn metod) jak to provádět, je původem od US EPA • WHO z velké části metodiku převzala (s některými vlastními přístupy) • Skládá se ze 4 kroků • Identifikace nebezpečnosti • Charakterizace vztahů expozice – biologický účinek • Hodnocení expozice • Charakterizace rizika • Kvalitativní hodnocení • Riziko buď je nebo není reálné, popisuje možná rizika pouze na základě znalosti nebezpečných vlastností agens a expozice (nezahrnuje kvantitativní vztahy mezi expozicí a biologickým účinkem) • Kvantitativní hodnocení • Odhad čísla, které charakterizuje míru pravděpodobnosti, či přímo pravděpodobnost vzniku uvažovaných onemocnění
1. Identifikace nebezpečnosti • Určení, která přítomná agens mají nebezpečné vlastnosti • Určení o jaké nebezpečné vlastnosti se jedná. • Nebezpečnost – je vlastnost agens vyjadřující schopnost způsobit poškození zdraví (za určitých okolností či podmínek) • V ovzduší včetně ostravského jsou stovky látek, které mohou poškodit zdraví • to neznamená, že když mohou poškodit zdraví, že za reálných podmínek skutečně zdraví poškozují ! • Některá nebezpečná agens v ostravském ovzduší: • Polétavý prach (zvláště jemné frakce – PM10, PM2,5) • Oxid dusičitý • Polycyklické aromatické uhlovodíky • Kovy (arsen, kadmium, nikl, mangan, chrom, olovo, rtuť, ) • Organické těkavé látky (benzen, tetrachlorethylen, formaldehyd, styren apod.) • Perzistentní organické látky • Přírodní látky
Nebezpečné vlastnosti látek v ovzduší • Nespecifické • Zvyšování úmrtnosti (mortalita) • Zvyšování nemocnosti (morbidita) • Specifické • Systémová toxicita (hepatotoxicita, nefrotoxicita, neurotoxicita, hematotoxicita) • Dráždivost a senzibilizace • Endokrinní disruptory • Vývojová a reprodukční toxicita • Genotoxicita a karcinogenita
2. Vztahy mezi expozicí a účinkem • Epidemiologické veličiny • Např. relativní riziko, odds ratio • Referenční koncentrace a dávky • Pro systémově toxické účinky (látky s tzv. prahovým účinkem) • Pro senzibilizační účinky nejsou • Pro vývojové noxy omezeně • Směrnice a jednotky karcinogenního rizika • Pro mutagenní účinky nejsou • „Point ofDeparture“ • Speciální přístup pro látky s nelineární závislostí (perzistentní polutanty)
3. Hodnocení expozice • Expozice je kontakt organismu s vnějším faktorem (např. s chemickou látkou) či vystavení organismu vnějšímu faktoru vyjádřená vhodnou veličinou a časem • U chemických látek se vyjadřuje potenciální dávkou, přesněji dávkovou rychlostí (např. v mgchem.látky/(kgtěl.hm.den) • Zjišťuje se měřeními, vyšetřeními anebo výpočty • Měření imisí • Měření expozičních koncentrací • Biologické expoziční testy • Výpočty imisních koncentrací (rozptylové studie)
Měřicí stanice Zdravotního ústavu v Bartovicích
4. Charakterizace zdravotních rizik • Index nebezpečnosti = míra pravděpodobnosti vzniku systémových onemocnění HI << 1 zanedbatelné riziko HI < 1 nízké riziko HI > 1 zvýšené riziko HI >> 1 vysoké riziko
Míra pravděpodobnosti vzniku systémových onemocněníz inhalace škodlivin v ostravském ovzduší • Záleží na místě bydliště a době trvání pobytu v silněji znečištěných částech Ostravy (Bartovice, Radvanice, Přívoz) • Výsledky v posledních letech v znečištěnějších částech Ostravy: • Polétavý prach • Akutní účinky HI = 2 - 4 po většinu dnů v roce • Chronické účinky HI = 2 – 3 • Oxid dusičitý • Akutní i chronické účinky HI < 1
Charakterizace karcinogenních rizik • Celoživotní karcinogenní riziko = pravděpodobnost vzniku nových novotvarů v exponované populaci LICR < 10-6 všeobecně přijatelné riziko 10-6 < LICR < 10-4 přijatelnost závisí na dalších informacích LICR > 10-4 nepřijatelné riziko
Pravděpodobnosti vzniku rakovinyz inhalace škodlivin v ostravském ovzduší • Výsledky v posledních letech v znečištěnějších částech Ostravy: • Polycyklické aromatické uhlovodíky • LICR = 3 – 9.10-4 • Benzen • LICR = 1 – 3.10-5 • Arsen • LICR = 1 – 2.10-5
Závěr • Ostravské ovzduší je i v současnosti nadále rizikové • Nejsou dodržovány platné imisní limity • Ani jejich dodržením však nebude riziko nulové ! • Z toho důvodu se zvyšuje počet některých systémových onemocnění (dýchací potíže, kašel, bronchitis, změny plicních funkcí, atd.) • Zvýšená úmrtnost • Nepřijatelná karcinogenní rizika • Dá se předpokládat i zvýšená pravděpodobnost dalších onemocnění (vývojových vad, vad reprodukčních orgánů, poruchy v důsledku mutagenních účinků atp.), která není ještě validně kvantifikovaná.