1 / 31

Diagnostika a léčba onemocnění periferních žil

Diagnostika a léčba onemocnění periferních žil. Petra Zimolová Kardiologická klinika 2.LF UK a FN Motol. Diagnostika onemocnění periferních žil. Anamnéza (RA, OA, PA) Klinické vyšetření Fotopletysmografie Měření žilních tlaků (výzkumné účely)

Download Presentation

Diagnostika a léčba onemocnění periferních žil

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Diagnostika a léčba onemocnění periferních žil Petra Zimolová Kardiologická klinika 2.LF UK a FN Motol

  2. Diagnostika onemocnění periferních žil • Anamnéza (RA, OA, PA) • Klinické vyšetření • Fotopletysmografie • Měření žilních tlaků (výzkumné účely) • Kontinuální dopplerovská ultrasonografie- CW; duplexní ultrasonografie • Kontrastní flebografie- spíše v rámci endovaskulární léčby • Spirální CT flebografie, MR flebografie, isotopová flebografie

  3. Digitální fotopletysmografie- MP test

  4. Duplexní ultrasonografie Před léčbou Po 3měsících antikoagulace

  5. Duplexní ultrasonografie • Reflux ? - přítomen ano/ne ? - kde ? (anatomický rozměr) - v jaké míře ? (hemodynamická významnost)

  6. Rtg kontrastní metody DSA- flebografie CTA - flebografie MRA - flebografie

  7. Akutní žilní onemocnění • Trombóza ←Virchowova trias -( při kombinaci ) - hyperkoagulace krve (primární nebo sekundární trombofilie) - krevní stáza (imobilizace,CVI,gravidita..) - poškození cévní stěny (přímo- úrazem, při sepsi, při chirurg.zákroku; nebo v důsledku působení cytokininů, které se uvolňují při tkáňovém poškození a zánětu→ aktivace koagulačních faktorů)

  8. Flebotrombóza • „proximální“ (DK- VIC, VIE, VF; HK- v.subclavia, v.axillaris) • „distální“ (DK- VP, bércové žíly; HK- vv.brachiales, žíly předloktí) • Trombóza VCI (VCS) • „idiopatická“ při nezjištěném predisponujícím stavu • „sekundární“ při známém predisponujícím stavu Podle rozsahu Podle příčiny

  9. Proximální flebotrombóza DK • Postihuje ileo-femorální řečiště • Nejčastější zdroj PE (až (u 50 % pacientů), ne vždy hemodynamicky významných • Možný přestup do VCI • Bolest či napětí, otok, změna barvy DK, patrné žilní kolaterály • D-dimery (↑ až 4 M), UZV, flebografie, CT flebo, MR flebografie • (až v 70% ileo-femorální trombóza způsobena stenózou ilické žíly)

  10. Kompresivní syndrom venailiacaMay-Thurnerův (Cockettův) syndrom • Tato komprese u 20-40% populace (obtížné definovat, kdy se stává abnormální) • Historie - 1851 R.Virchowpopisuje 5x častěji trombózu v levé pánevní žíle, než v pravé - 1908 McMurrichpopisuje ostruhy ve VIC dx. v místě komprese tepnou a hodnotí je jako kongenitální - 1943 Krumbhar a Ehrich nalézají ostruhy ve VIC sin. u fétu-podpořena hypotéza o kongenitální anomálii - 1957 May a Thurnernálezy u 430 kadaverů (z nich 88 fétů) a nepotvrzují kongenitální původ, průkaz histologických změn stěny žíly při kompresi tepnou - 1965 Cockett a Thomas uvádějí do literatury „sy komprese pánevní žíly“, často nazývaný Cockettůvsy

  11. Kompresivní syndrom venailiacaMay-Thurnerův (Cockettův) syndrom • 3- 5x častěji na LDK • V současnosti popsáno 6 typů komprese - I. komprese VIC sin. pravou AIC (a lumbosakrální páteří; takto typicky, v 80 %) - II. komprese distální DDŽ aortální bifurkací - III. komprese VIC dx. pravou AIC - IV. komprese VIE sin. levou AIE a inguinálním vazem - V. komprese VIC sin. levou AIC - VI. komprese VIC sin. tortuózní levou AIC

  12. Phlegmasiacoerulea (alba) dolens • Rozsáhlé zvětšení objemu končetiny s cyanotickým zabarvením pokožky, možnost tvorby petechií • Velmi intenzivní bolesti, celková alterace stavu (↓TK) • Porucha venózní drenáže hl. i povrch.žil (←trombóza) →ischemie tkání (←hypotenze+↑intersticiální tlak+↑periferní rezi)→při progresi stavuphlegmasia alba dolens(akrální gangréna)

  13. Phlegmasiacoeruleadolens 7.11.2013 11.11.2013

  14. Léčba flebotrombózy • Antikoagulační léčba - LMWH (vzácně nefrakcion.heparin i.v.); warfarin; NOAC • Trombolytická léčba - rt-PA (Actilyse), streptokináza, urokináza - celková (při současné PE), lokální (preferenčně) /na DK via VP/ • Chirurgická léčba - u rozsáhlých trombóz při KI TL či antikoagulace (časně po porodu) • Kavální filtry - nemožnost antikoagulační léčby,přítomnost vlajícího trombu v prox. řečišti nebo PE při účinné antikoagulační léčbě; preventivně před plánovanou LTL ??, preferenčně infrarenální umístění) • Kompresní léčba • Režimová opatření

  15. Distální lokalizace (Fe-Po, distální) Starší nemocní Komorbidity Recidiva trombózy Lokální trombolýza Antikoagulace Proximální lokalizace (I-Fe; subclav.-axil.) Bez známého rizika krvácení Mladší nemocní Bez vážných komorbidit Progrese nálezu při antikoagul.tp. Vlající trombus

  16. Antikoagulační léčba

  17. Nová antitrombotika Perorální přímá Parenterální nepřímá TF/VIIa X IX VKAinhibují jaterní syntézu oranžových faktorů IXa VIIIa AT Va Fondaparinux - Rivaroxaban - Apixaban Edoxaban Betrixaban Xa LMWH AT II AT UFH IIa - Dabigatran AZD 0837 Fibrinogen Fibrin Adapted from Weitz et al, 2005; Weitz et al, 2008

  18. Antikoagulační léčba – NOAC 10/2013 (+ ve III.fázi klinického hodnocení např. edoxaban, betrixaban, darexaban)

  19. Antikoagulační léčba – NOAC • Oproti warfarinu jsou více než 10x dražší • Indikace ∙ kontraindikace warfarinu(vážné NÚ, alergie) ∙ kolísavé hodnoty INR i při předpokládané dobré compliance (nedosahují cílové INR ve 2 z posledních 6-ti měření) ∙ z důvodů současné nutné komedikacenejsou na warfarinu stabilní (časté ATB, chemotp., amiodaron, azathioprin) ∙ rezistence na léčbu warfarinemi vysokými dávkami (nad 10-15 mg denně)

  20. Pravidla (farmako)terapie u TEN Doporučení 8. Konsensu ACCP z roku 2008 (American College of Chest Physicians: Prevention of venous thromboembolism: American College of Chest Physicians Evidence-Based Clinical Practice Guidelines (8th Edition). Chest 2008;133;71S-109 ). Doporučení 9. Konsensu ACCP z roku 2012 (American College ofChestPhysicians: Preventionofvenousthromboembolism: American College ofChestPhysicians Evidence-BasedClinicalPracticeGuidelines (9th Edition). Chest 2012;141(2)(Suppl): 7S-47S).

  21. Antikoagulační léčba

  22. Akutní superficiální venózní trombóza • Zánět epifasciálně uložené žíly- trombotické postižení kombinované se zánětlivou iritací žilní stěny (sterilní nebo infekční) • Bolestivé zarudnutí v průběhu žíly s perifokálním edémem, následně s hmatným tuhým pruhem

  23. Akutní superficiální venózní trombóza • Komprese !, NSA, chodit ! (neimobilisovat) • ATB při známkách celk.zánětu(febrility,CRP,…) • Antikoagulace ← hrozí přestup do hl.žilního systému (DK- SF, SP junkce; HK- prox. v.cephalica, v.basilica); rozsah trombózy • Chirurgická incize s odstraněním trombot. hmot ← neustupující varikoflebitida

  24. Rizikové faktory vzniku TEN

  25. Recidiva DVT po 1 roce(1) • HŽT- recidiva 1O % • (PE- recidiva 2,5 %) 1. Cohen AT, et al. Thromb Haemost. 2007;98:756–764

  26. Chronické žilní onemocnění • Funkční selhání žilního systému → kožní a trofické projevy (až bércový vřed); organické změny vedou k rozvoji klinických symptomů souhrnně označovaných chronická žilní nedostatečnost • Nízká mortalita, ale vysoká morbidita • Nepříznivě ovlivňuje kvalitu života pacienta

  27. Chronické žilní onemocnění- etiopatogeneze • 80 % ← posttrombotickýsy • 20 % ← rozsáhlé primární varixy DK • „funkční žilní nedostatečnost“- prevarikosní stadium • „chronický žilní compartmentsy“- omezená hybnost v hlezenném kloubu → porucha žilní pumpy s následným projevem CVD

  28. Chronické žilní onemocnění- potrombotický syndrom (PTS) • 1/3 pacientů s HŽT vyvine PTS během 5-ti let (1) • (bez kompresivních punčoch až 60%)(1) • 1/10 pacientů má závažnou formu PTS 1. Brandjes et al. Lancet. 1997;349:759-762.

  29. CVD- CEAP klasifikace Třída C1a/s: telengiektázie nebo retikulární žíly Třída C2a/s: varixy Třída C3a/s: otok Třída C4a/s: kožní změny - pigmentace, ekzém, etc. a = asymptomatický s = symptomatický Třída C5a/s: kožní změny s vyhojeným bércovým vředem Třída C6a/s: kožní změny s otevřeným bércovým vředem Allegra C, et al. J Vasc Surg. 2003;37:129-313. Eklöf B, et al. J Vasc Surg. 2004;40:1248-1252. Třída C0s:bez zřetelných znaků žilního onemocnění C0 C1 C2 C3 C4 C5 C6

  30. Rizikové faktory varikosního syndromu a CVD

  31. Prevence TEN- možnosti • Kompresní léčba- u všech • Časná mobilisace, rhb- pacienti bez zvýšeného rizika • nefrakcionovaný heparin 2 x, nebo UFH3 x 5000 j s.c. / 24 hod (je vhodný zejména v případě ledvinné insuficience - < 30 ml /sec, kdy již nelze bez většího rizika použít LMWH, nebo fondaparinux) • LMWHv preventivní dávce s.c. u středně a vysoce rizikových nemocných • Fondaparinux2,5 mg s.c. denně • v ortopedické profylaxi - p.o. přímý inhibitor trombinu (dabigatranetexilate1x 220 mg (150 mg- clearencekreat 30-5O ml/min, věk > 75 let) ) - p.o. přímý inhibitor aktivovaného F Xa(rivaroxaban1x10 mg) -p.o. přímý inhibitor aktivovaného F Xa(apixaban2x 2,5 mg)

More Related