Energetická politika- státní energetická koncepce

1. Energetická politika-státní energetická koncepce přednáška Ing. Foltýn David PhD studium, FEL ČVUT

2. Osnova: • PEZ- uhlí, jádro, plyn • Dosluhování stávajících elektráren • Výhledy po roce 2035 • Česko versus Evropské souvislosti- spotřeba el.energie • Konec těžby uhlí v ČR do roku 2035 • Dostavba JE Temelín • OZE: postačí výstavba OZE na pokrytí růstu spotřeby nebo je nutnost dostavět Temelín? 6. Emisní limity- povolenky 7. Závěr 8. Literatura

3. PEZ- uhlí, jádro • Dosluhování stávajících elektráren 4 retrofity (ETU, EPR, EPC, ELE) do 2013, další retrofity do 2020 (Mělník II, Tisová I, II) • Výhledy po roce 2035 (konec těžby uhlí?), dle British Petroleum zásoby uhlí na 200let (podíl uhelných ve světě 44%, ČR 50%) • Dostavba JE Temelín • Skupina ČEZ- jedna z 10-ti největších energetických uskupení v Evropě- výroba, distribuce, obchod (většinový podíl v SČE, SME, STE, VČE, ZČE • Těžba uhlí- černého na Ostravsku, hnědého v Podkrušnohoří (k dispozici 8,2 mld.tun geologických, ale stanovený limit na 1,18 mld.tun a dalších 870 mil.tun pouze při racionálním přehodnocení územně ekologických limitů (usnesení vlády č.211 ke státní energetické koncepci z března 2004)

4. 4 retrofity (ETU, EPR, EPC, ELE) • ETU II (nyní 4x200, plán 4x 200MW) - v současnosti se pracuje na bl.D (bl.C dokončen), 2009- pokračování na bl.A,B • EPR II (nyní 5x200, plán 4x 200MW), výstavba 2010-2013 • EPC (nyní 5x200, plán 3x200+ výstavba nového paroplynového zdroje 660MW), výstavba 2008-2013 • ELE (nyní 3x110, plán 1x110+ výstavba nového zdroje s kritickými parametry 660MW), výstavba 2007-2012

5. Obr. 1- Mapa uhelných elektráren

6. Obr. 2

7. Obr. 3

8. 2. Česko versus Evropské souvislosti • Závislost EU na dovozech PEZ (očekává se trvalý růst z dnešních 50% na 70% do roku 2050 a na 80% do roku 2050) • Bezpečnostní riziko- země původu • Dopravní trasy • Země původu • Blokace výstavbě energetických celků- rozpad profesionálních projekčních týmů

9. 4 pilíře energetické politiky EU • Vytvoření efektivního vnitřního energetického trhu s cílem nepodlomit celkovou konkurenceschopnost evropských ekonomik • efektivní propojení přenosových sítí a budování nových sítí zejména ve směru sever- jih • podpora výzkumu a využití nízkouhlíkatých energetických technologií • úspory a zvýšení energetické účinnosti při vytápění, při využívaní el.spotřebičů, v oblasti přepravy energií a v nákladní i osobní dopravě, podpora OZE

10. výroba tepla v největších elnách EPR, ETU, EME, ETI, EPC, EHO, ECHV, ELE • Světoví výrobci elektrárenských zařízení Alstom, Siemens a General Electric předvídají uhelným elnám větší budoucnost oproti plynným z důvodu zdražení a obav o bezpečnost dodávek (turbíny uhelné 40%, plynové 20-30%)

11. Obr. 4- Energetická náročnost

12. Propojení soustav západní a východní Evropy v roce 2004 (připojení sítě Ukrajiny a Ruska nelze očekávat před rokem 2010)

13. Obr. 5

14. 4. Dostavba JE Temelín • Krytí nedostatku elektrické energie po roce 2015 • Vyšší bezpečnost • 2 bloky 1064 nebo 1700 MW • Společnost ČEZ podala 11.7.2008 žádost o provedení EIA na MŽP (studie pro posouzení případné dostavby zveřejněny na webu ČEZ) • Dostavba vede ke snižování závislosti ČR na plynu a ropě ze zahraničí, pomůže udržet energetickou bezpečnost státu a doplní optimální energetický mix.

15. Výroba elektřiny v JE Temelín má oproti jiným zdrojům nejnižší náklady. • Kompletace JE Temelín přinese pracovní příležitosti českým zaměstnancům, obchodní příležitosti tuzemským dodavatelům,investice do rozvoje regionu,umožní udržet v ČR vysokou lidskou kvalifikaci v high-tech oboru. • Jaderné elektrárny mají pozitivní vliv na životní prostředí, protože oproti uhelným či plynovým neemitují CO2 • Ve světě je dostatečná zásoba uranu od množství dodavatelů, nehrozí závislost na potencionálně rizikových zemích.

16. Technologie • Pro dostavbu JE Temelín přichází do úvahy několik variant nejmodernějších technologických zařízení. Všechny zvažované možnosti patří mezi inovované projekty nazývané jako III.generace, popř. jako III.+generace.

17. Vliv JE na životní prostředí • Nejčastěji diskutovaným vlivem JE je radiační zátěž obyvatelstva a vliv na životní prostředí v jejím okolí. Pro objektivní posouzení vlivu JE na okolí je třeba si uvědomit, že radioaktivita a ionizující záření není specifikem JE.

18. Bezpečnost • Bezpečnost JE kontinuálně sleduje řada institucí, jako např. Mezinárodní agentura pro jadernou energii se sídlem ve Vídni (MAAE), nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). • Důležité systémy jsou několikanásobně- dnes většinou čtyřnásobně zálohovány. • Úniku radioaktivních látek do okolí brání 5 fyzických bariér- matrice paliva, pokrytí palivových proutků (tj.zirkonových trubiček), ocelové komponenty primárního okruhu s reaktorem, kontejment (ocelová ochranná obálka celého primárního okruhu) a betonová budova reaktoru. Všechny bariéry jsou on-line monitorovány a pravidelně testovány.

19. Radioaktivní odpady a jejich ukládání v ČR • Z hlediska objemu tvoří největší část radioaktivních odpadů z provozu českých jaderných elektráren odpady nízkoaktivní a středněaktivní. Svou radioaktivitu ztratí za několik set let. Kapacita úložiště radioaktivních odpadů, které provozuje SÚRAO v areálu JE Dukovany (55000 m3) je dostatečná pro provoz obou českých jaderných elektráren na celou dobu jejich životnosti.

20. 5. OZE • Otázka: postačí výstavba OZE na pokrytí růstu spotřeby nebo je nutnost dostavět Temelín? • Podíl energie z OZE (91 PJ) na primárních energetických zdrojích (1910 PJ) v roce 2007- 4,77% • závazek do roku 2020 z Evropské komise pro Česko dosáhnout podílu 13%

21. Obr. 1- Návrh směrnice o podílu OZE

23. V řadě uhelných elen se spaluje s uhlím i biomasa. Nejdéle v elně Hodonín. Následovaly spalovací zkoušky u fluidních kotlů v Tisové, Poříčí a Ledvicích. V roce 2004 byla biomasa zkušebně spalována v elně Chvaletice. Zkoušky prokázaly, že je možné spoluspalovat biomasu ve fluidních kotlích přibližně na úrovni 20% tepelného obsahu směsi. Celkem spalování biomasy dosáhlo v roce 2005 v elnách ČEZ 115 337 MWh.

24. Obr. 10- Primární energie z OZE- výhled do roku 2050

25. Tab.1- Očekávaný vývoj výroby elektřiny z OZE k roku 2030

26. 6. Emisní limity- povolenky • podle Kjótského protokolu by měla ČR do roku 2012 snížit oproti roku 1990 emise CO2 o 8%. Zatímco snížení emise SO2 představuje významné zvýšení provozních nákladů, protože se zvýší vlastní spotřeba elektrické energie, (finanční náklady vyplývají i ze spotřeby vápence), snížení emise NOx přináší kromě ekologických pozitivních efektů také snížení tzv.komínové ztráty a tedy zvýšení účinnosti kotle

27. Obr. 8

28. V letech 1992-98 bylo instalováno 28 odsiřovacích jednotek a 7 fluidních kotlů, došlo k rekonstrukci odlučovačů popílku a modernizaci řídících systémů

29. 7. Závěr • Pokračovat v obnově stávajících uhelných elektráren a zajišťovat zvyšování účinnosti • Podporovat dostavbu JE Temelín • Vedle zákona o podpoře výroby elektřiny OZE přijmout legislativu pro výrobu tepla z OZE bez státního rozpočtu • Zjednodušit povolovací proces pro OZE dle směrnice 2001/77/ES • Zahájit účinnou ekologickou daňovou reformu • Podpořit výzkum a vývoj na fotovoltaiku a geotermální energii. • Vést informační kampaň

30. 8.Literatura: • Časopis Energetika; číslo 7/ 2008; ročník 58; • novinky z internetu; • Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu; verze k oponentuře; 30.9.2008; • informace z webu skupiny ČEZ.