Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky

1. Sociální politika III.Mezinárodní aspekty sociální politiky Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

2. Dny NATO 24.-25.9.2011 • Dny NATO v Ostravě jsou největší letecko-armádně-bezpečnostní akcí ve střední Evropě. Jejím cílem je prezentovat široké veřejnosti co nejširší škálu prostředků, kterými disponuje Česká republika a její spojenci na poli zajišťování bezpečnosti. • Organizátory Dnů NATO v Ostravě jsou sdružení Jagello 2000, Velitelství společných sil Armády České republiky, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje Policie České republiky a Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Akci podporuje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Moravskoslezský kraj, Public DiplomacyDivision NATO a Statutární město Ostrava. • Mezi hlavní lákadla bude patřit americký strategický bombardér B-52. Atraktivní jsou akční ukázky vysvobození rukojmí z letadla nebo zásah proti pašerákům v podání české a německé celní zásahové jednotky. • Akce, na kterou je vstup zdarma, má tradičně velkou návštěvnost. Loni se do Mošnova přišlo podívat 185 tisíc lidí. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

3. Ozbrojené konflikty • Válka: ozbrojený konflikt s nejméně 1000 obětí; rozdělení podle účasti a statusu organizovaných složek: • Dva nebo více států = mezistátní válka • Stát a nezávislý aktér na území jiného státu = extrasystémová válka • Vláda a opoziční aktér uvnitř státu = občanská válka • Dvě či více zájmových skupin uvnitř státu bez účasti vlády = interkomunální konflikt • Terorismus: nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů • Genocida (lat. geno-cidium, vražda rodu): zločin proti lidskosti, spočívající ve vyvražďování určité skupiny lidí definované na základě jejich etnika či rasy • Často je propojeno více typů konfliktů Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

4. Mezistátní války • Od roku 1945 nevedly mezi sebou žádnou válku státy sdružené v NATO. • Hlavní válečné konflikty ve světě po roce 1945: • Indie – Pákistán, • Izrael – Egypt, • USA – Vietnam, • SSSR – Afghánistán • Po skončení studené války • ubývá mezistátních ozbrojených konfliktů, • přibývá válek extrasystémových, občanských a interkomunálních • vzniká nový fenomén: globální terorismus. • Na území Evropy se od roku 1945 vedly války jen mezi nástupnickými státy bývalé Jugoslávie: • Srbsko-chorvatská válka (1991 – 1995) • Válka v Bosně a Hercegovině (1992 – 1995) • Válka v Kosovu (1999) • V posledních 20 letech vedly USA spolu se spojenci NATO tři války na Blízkém východě: • 1991 operace Pouštní bouře (Kuvajt) • 2001 operace Trvalá svoboda (Afghánistán) • 2003 operace Irácká svoboda (Irák) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

5. Století smrti • Ve 20. stol. bylo systematicky vyvražděno (etnická nebo politická genocida) asi 100 milionů lidí: • Čína 30 mil. • SSSR 20 mil. • Německo (vč. Holokaustu) 11,5 mil. • Japonsko 10 mil. • Pákistán 3 mil. • Súdán 3 mil. • Nigérie 2 mil. • Afghánistán 1,8 mil. • Kambodža 1,7 mil. • Turecko 1,5 mil. • Indonésie 1,2 mil. • Rwanda 1 mil. • Indie 1 mil • Ve válečných konfliktech zahynulo dalších asi 80 mil. lidí: • První světová válka 10 mil. • Druhá světová válka 50 mil. • Ostatní války 20 mil. • Asi 1 mil. lidí ročně spáchá sebevraždu (pokusů je asi 60 mil.). • V EU zahyne ročně asi 30 tis. lidí při dopravních nehodách Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

6. Válečné konflikty a globální sociální situace (2008) • Země s největšími armádními výdaji (v mld. dolarů) • USA - 607 • Čína - 84,9 • Francie - 65,74 • V. Británie - 65,35 • Rusko - 58,6 • Německo - 46,87 • Japonsko - 46,38 • Itálie - 40,69 • Saúdská Arábie - 38,2 • Indie - 30,0 • Česko – cca 3 • Celkové armádní výdaje ve světě: • 1,464 biliónu dolarů (téměř 30 biliónů korun) • Od roku 1999 se vojenské výdaje zvedly o 45 %. • Rozvojová pomoc: • Celkem asi 100 mld. USD • Z toho EU 56 % Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

7. Příčiny ozbrojených konfliktů • Psychologické: • Vrozená agresivita – zvláště u mužů („války vznikají proto, že muži rádi bojují“; „jeli méně válek, je více domácího násilí, sportovní agresivity apod.“); teorie sociálního darwinismu. • Relativní deprivace – pocity deprivace a frustrace nejsou vlastní pouze jedincům, ale i skupinám. • Problém vůdcovství – největší konflikty vyvolaly psychopatologické osoby (Napoleon, Stalin, Hitler, Mao, Pol-Pot atd.) • Kulturní (etnické a náboženské) – nejčastější: • Snaha o národní či etnické sebeurčení (dekolonizační boje za samostatnost, vnitřní boje v multietnických státech) • Náboženská neslučitelnost a z ní vyplývající agresivita • Nejhlubší a nejdelší konflikty jsou při spojení obou prvků Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

8. Příčiny ozbrojených konfliktů • Ekonomické: • Čím vyšší je úroveň majetkových a příjmových rozdílů, tím vyšší je riziko konfliktů (válka je pro chudé lidi zdroj obživy; bohatství a korupce mocných vzbuzuje nenávist chudých) • Nerostné bohatství (zvláště ropa) je vysokým bezpečnostním rizikem • Obchod se zbraněmi • Politické: • Autoritativní a represivní režimy generují odpor a jsou více náchylné ke konfliktům než režimy demokratické • Zhroucené státy otevírají prostor pro interkomunální boje • Geografické: válka, nepřátelské etnikum či náboženství v sousedním státě • Demografické: rychlý populační růst, vysoký podíl nezaměstnaných (zvláště mladých mužů) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

9. NATO • NorthAtlanticTreatyOrganization (Organizace Severoatlantické smlouvy) - NATO • Hlavní vojensko-politické seskupení spojující státy Evropy a Severní Ameriky. • Sídlo: Brusel (1959 – 1966: Paříž) • Základním dokumentem Aliance je Severoatlantická (Washingtonská) smlouva, podepsaná 4. dubna 1949 ve Washingtonu. Vychází z Charty OSN (1945). • Spojila deset evropských a dva severoamerické státy za účelem vzájemné spolupráce a obrany na základě dobrovolnosti. Od 1. 4. 2009 má NATO 28 členů. • Podle článku 5 smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům. Za ozbrojený útok se považuje ozbrojený zásah proti území členského států a proti ostrovům nebo lodím či letadlům kterékoliv smluvní strany v Atlantickém oceánu na sever od obratníku Raka. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

10. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

11. Vznik NATO • Hlavní důvod vzniku: expanzionistická politika SSSR po 2. světové válce. • Poté, co západoevropské vlády splnily svůj závazek, daný ještě za války, zredukovat svou výzbroj a demobilizovat vojska, sovětské vedení zachovávalo své vojenské síly v plném stavu. • SSSR zároveň vnutil nedemokratické formy vlády a potlačil opozici a základní lidská a občanská práva a svobody v řadě zemí střední a východní Evropy i v jiných částech světa. • V dubnu 1948 začala protiprávní blokáda Berlína • Podpis Bruselské smlouvy v březnu 1948 byl projevem rozhodnutí pěti západoevropských států - Belgie, Francie, Lucemburska, Nizozemska a Spojeného království - vytvořit systém společné obrany a posílit vzájemné vztahy takovým způsobem, který by jim umožnil odolat ideologickému, politickému a vojenskému ohrožení jejich bezpečnosti. • Na základě jednání s dalšími západoevropskými státy, s USA a Kanadou byla 4. dubna 1949 podepsána Severoatlantická smlouva. • SSSR a další státy sovětského bloku reagovaly po vstupu západního Německa do NATO založením Varšavské smlouvy (14. 5. 1955): SSSR, Polsko, Československo, NDR, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Albánie (vystoupila 1968). Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

12. Varšavská smlouva • Fotografie ze sjezdu vůdců států Varšavské smlouvy v roce 1987 (zleva): Gustáv Husák, Todor Živkov, Erich Honecker, Michail Sergejevič Gorbačov, Nicolae Ceauşescu, Wojciech Jaruzelski a János Kádár. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

13. Státy Varšavské smlouvy a NATO (bez USA) v roce 1973, včetně počtu vojáků Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

14. Členské státy NATO (od 1. dubna 2009: 28 členů) • Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Spojené státy, Velká Británie (1949) • Řecko, Turecko (1952), • Spolková republika Německo (1955) • Španělsko (1982) • Česko, Maďarsko, Polsko (1999) • Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko (2004) • Albánie, Chorvatsko (2009) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

15. RozšiřováníNATO v Evropě Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

16. NATO po skončení studené války • Po rozpadu komunistického bloku (1989) a rozpuštění Varšavské smlouvy (1. 7. 1991 v Praze) přijímá NATO novou strategickou koncepci: rozšíření zóny stability na kontinentu a navázání spolupráce s bývalými nepřáteli – členy Varšavské smlouvy. • 1991: Severoatlantická rada pro spolupráci – politické konzultace v otázkách týkajících se bezpečnostních zájmů postkomunistických států, studijní pobyty vojenského personálu z těchto států v USA. • 1994: Partnerství pro mír, rozšíření 1997 • 1997: Rada euroatlantického partnerství – nástupce Severoatlantické rady pro spolupráci • Zároveň se Aliance postupně přetváří z nástroje na obranu území svých členských států v sílu napomáhající řešení krizových situací za tradičními hranicemi zemí NATO. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

17. Přehled operací a misí NATO • 1. Sharp Guard: Bývalá Jugoslávie/Bosna a Hercegovina, 1992 - 1996 • 2.Deny Flight: Bývalá Jugoslávie/Bosna a Hercegovina, 1993 - 1995 • 3. IFOR: Bosna a Hercegovina, 1995 - 1996 • 4. SFOR: Bosna a Hercegovina, 1996 - 1998 • 5. SFOR II: Bosna a Hercegovina, 1998 - 2004 • 6. AlliedForce: Kosovo/ SFR Jugoslávie, 1999 • 7. AFOR: Albánie, 1999 • 8. KFOR: Kosovo, 1999 - nyní • 9. Essential Harvest: Makedonie, 2001 • 10. Amber Fox: Makedonie, 2001 - 2002 • 11. Allied Harmony: Makedonie, 2002 - 2003 • 12. Active Endeavour: Středomoří, 2001 - nyní • 13. Display Deterrence: Turecko, 2003 • 14. ISAF: Afghánistán, 2003 - nyní • 15. NTIM: Irák, 2004 • 16. NTM-I: Irák, 2004 - nyní • 17. Podpora Africké unii: Súdán (Dárfúr), 2005 - 2007 • 18. Pomoc po hurikánu: Spojené státy americké, 2005 • 19. Operace Pákistán:Pákistán, 2005 - 2006 • 20. Allied Protector: Adenský záliv, 2009 - nyní Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

18. AndersFogh RASMUSSEN – generální tajemník NATO • Dánský politik AndersFoghRasmussense stal 1. srpna 2009 dvanáctým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance. Narodil se v roce 1953. V roce 1978 dokončil studia ekonomie a v témže roce 1978 se stal poslancem dánského parlamentu za Liberální stranu. • Rasmussen zastával různé pozice v dánské vládě i v opozici, vrcholem jeho domácí politické kariéry bylo křeslo premiéra, do něhož byl zvolen celkem třikrát. Šéfem dánské vlády byl až do rozhodnutí o tom, že se stane generálním tajemníkem NATO, které padlo v dubnu 2009. Doposud žádný politický šéf NATO nebyl v minulosti tak vysoko postaveným politikem. Poprvé se Rasmussen stal premiérem, když jeho Liberální strana zvítězila ve volbách v listopadu 2001 se slibem, že tvrdě zpřísní pravidla pro žadatele o azyl a sníží daně. Znovu byl zvolen v roce 2005. Vyhrál i volby v roce 2007 s příslibem, že zlepší veřejné služby. • AndersFoghRasmussen je ženatý a má tři děti. Ve volném čase rád běhá, jezdí na kole či sjíždí řeky na kajaku. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

19. Partnerství pro mír (PartnershipforPeace – PfP) • Reakce na požadavek především České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska na rychlé přijetí do NATO, a tím na získání bezpečnostních záruk Aliance. • Program schválen na vrcholné schůzce NATO v Bruselu v lednu 1994.  • Plán předpokládá vojenskou spolupráci a možnost bezpečnostních konzultací s těmi zeměmi bývalého komunistického bloku, které o partnerství projeví zájem. Neznamená však poskytnutí bezpečnostních záruk NATO ani nárok na automatické členství v Alianci v budoucnosti. • Státy, které mají o partnerství zájem, podepíší deklaraci se závazkem přistoupení k programu a zaváží se respektovat nedotknutelnost existujících hranic. Poté každý partnerský stát vypracuje zprávu, v níž oznámí, • jaké zdroje, zařízení a jednotky hodlá v rámci spolupráce poskytnout • do jaké míry se hodlá podílet na společných akcích (společné vojenské plánování, výcvik, vojenská cvičení, záchranné akce, společné mírové operace či řešení krizí) • co hodlá udělat pro dosažení civilní kontroly nad svou armádou a pro zprůhlednění obranného rozpočtu a obranné politiky. • Vedení NATO vypracuje na základě těchto zpráv konkrétní program spolupráce s jednotlivými zeměmi a předloží jim jej ke schválení. Stupeň spolupráce s NATO může tedy být pro různé partnery různý. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

20. Členství ČR v NATO • Smlouva o konvenčních bezpečnostních silách v  Evropě 19. listopadu 1990V Paříži ji podepsali zástupci 16 členských států NATO a šesti členských států Varšavské smlouvy. Obě vojenské aliance vydaly prohlášení o tom, že se již nepovažují za protivníky, čímž byla de facto ukončena studená válka. • Dohoda o statutu ozbrojený sil19. června 1995V  Bruselu byla přijata Dohoda mezi členskými státy NATO a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkový protokol k Dohodě (Sbírka zákonů 297/1996). • Listopad 1995Česká republika formálně přistoupila k Dohodě o statutu ozbrojených sil, která mezi členskými státy NATO platí od roku 1951. Dohoda umožňuje rozmísťování vojsk signatářských států na jejich území pro účely cvičení a další aktivity. • Washingtonská smlouva12. března 1999Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky přistoupení České republiky k Severoatlantické smlouvě, sjednané ve Washingtonu 4. dubna 1949: smlouvu schválila Poslanecká sněmovna 15. dubna 1998, Senát 30. dubna 1998, listinu o přistoupení České republiky k Severoatlantické smlouvě podepsal prezident Václav Havel 26. února 1999. 12. března 1999 předal ministr zahraničí Jan Kavan listinu o přistoupení České republiky k Severoatlantické smlouvě v Independence americké ministryni zahraničí MadeleineAlbrightové Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

21. Zástupci České republiky v NATO • Stálá delegace ČR při NATO: • velvyslanec (stálý představitel České republiky při Severoatlantické radě - NAC. Je podřízen Ministerstvu zahraničních věcí České republiky) • civilní sekce (je rozdělena na politický a obranný úsek) • vojenská sekce (vojenský představitel je organizačně podřízen vedoucímu delegace. Věcně je řízen náčelníkem generálního štábu Armády České republiky) • Celkem asi 50 pracovníků, druhá největší diplomatická mise ČR v zahraničí (po Stálém zastoupení ČR při EU). • Velvyslanci České republiky při NATO • Martin Povejšil(24. srpna 2009 -) • Zdeněk Borkovec, zástupce velvyslance (8. května 2009 - 23. srpna 2009) • Štefan Füle(11. července 2005 - 7. května 2009) • Jan Michal, chargé d'affaires(24. dubna 2005 - 11. července 2005) • Karel Kovanda, (2. března 1998 - 24. dubna 2005) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

22. Organizační struktura NATO:1. Hlavní politické a rozhodovací instituce NATO  • Severoatlantická rada (NorthAtlanticCouncil - NAC) NAC je nejvyšší rozhodovací a konzultační orgán aliance, fórum pro demokratickou diskusi a vzájemné konzultace, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové NATO. Usiluje o plnění základního cíle NATO: zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti členských zemí. Schází se na několika úrovních: ministerská zasedání se konají dvakrát ročně, příležitostně rada zasedá i na úrovni šéfů států a vlád. Na úrovni stálých zástupců (velvyslanců) členských států se schází alespoň jednou týdně. Se zástupcem Ruska jako 28+1 alespoň jednou měsíčně. Předsedou Rady NATO je z titulu své funkce generální tajemník Aliance. • Výbor pro obranné plánování  (DefencePlanningCommittee - DPC) DPC se zabývá se záležitostmi specificky spojenými s obranou (kromě jaderných zbraní), odpovídá za vypracování obranné politiky paktu; schází se pravidelně na úrovni velvyslanců a minimálně dvakrát ročně na úrovni ministrů obrany. Byl vytvořen roku 1963. • Skupina pro jaderné plánování  (NuclearPlanningGroup - NPG) NPG má stejnou pravomoc jako Výbor pro plánování obrany v oblasti jaderných zbraní.    • Generální tajemník (SecretaryGeneral)Je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Je předsedou Výboru pro obranné plánování a Skupiny pro jaderné plánování. Je zodpovědný za činnost Mezinárodního sekretariátu. Je nejvýše postaveným civilistou v NATO a reprezentuje Alianci pouze navenek, nemá však skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník.  Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

23. Organizační struktura NATO:2. Vojenská struktura NATO  • Vojenský výbor (MillitaryCommittee - MC)Nejvyšší vojenský orgán NATO, předkládá návrhy a doporučení Severoatlantické radě, Výboru pro obranné plánování a Skupině pro jaderné plánování. Na úrovni stálých vojenských zástupců členských států se schází alespoň jednou týdně. Pod vojenský výbor spadají dvě strategická vojenská velitelství NATO (NATO StrategicCommands - SC). • Velitelství spojeneckých sil pro operace(AlliedCommandOperations - ACO) Velitelství sídlí ve městě Mons. Vrchním velitelem sil NATO v Evropě je od roku 2003 americký generál James L. Jones, který je zároveň velitelem amerických ozbrojených sil v Evropě.   • Velitelství spojeneckých sil pro transformaci (AlliedCommandTransformation – ACT)Velitelství sídlí v americkém Norfolku.  Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

24. Další vojenské pakty • ANZUS - mezinárodní vojenská organizace jejímiž členy je Austrálie, Nový Zéland a Spojené státy americké. Vznikla podpisem Tichomořské bezpečnostní smlouvy 1. září 1951. • SEATO - Anglicky SouthEastAsiaTreatyOrganization – byla vojenskou organizací v oblasti Tichého oceánu. Byla založena roku 1954 v Manile na základě smlouvy mezi USA, Velkou Británií, Francií, Austrálií, Novým Zélandem, Pákistánem, Filipínami a Thajskem. Tato organizace zanikla v roce 1977. • OSKB - Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti – je mezinárodní vojenskou organizací, zahrnující sedm zemí bývalého SSSR. Členy jsou: Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

25. Síly armády ČR vyčleněné pro NATO • Ozbrojené síly České republiky plní úkoly, které vyplývají z členství v Severoatlantické alianci a z dalších z mezinárodních smluvních závazků ČR o společné obraně proti napadení a rozvíjejí k tomu své schopnosti zahrnující i výstavbu jednotek zařazených do Sil rychlé reakce NATO (NRF – NATO Response Force). Trvale zabezpečují aktivní účast v integrovaném sytému protivzdušné obrany NATO (NATINEADS – NATO IntegratedExtendedAirDefenceSystem) a schopnost přijmout v případě potřeby alianční síly na vlastním území. • V současné době také působí čeští vojáci ve dvou zahraničních misích, které jsou pod velením NATO. • Kosovo (KFOR): Kontingent o síle zhruba 500 příslušníků AČR. • Afghánistán (ISAF+PRT) • V rámci podílu ČR na rozvoji Evropské bezpečnostní a obranné politiky EU (ESDP – EuropeanSecurityDefencePolicy) jsou ozbrojené síly ČR zapojeny do přípravy vojenských kapacit EU včetně sil rychlé reakce (RRF – Rapid Response Forces), které jsou budovány jako kompatibilní a komplementární se silami NATO. • Česká republika se podílí 0,8829 % na celkových rozpočtech Severoatlantické aliance, což činí cca 400 mil. Kč ročně. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

26. Kosovo (KFOR) • Mnohonárodní mírová operace NATO na území Kosova byla zahájena 12. července 1999 pod názvem JOINT GUARDIAN. Od dubna 2005 operace nese název JOINT ENTERPRISE. • Hlavním úkolem mírových sil KFOR je přispívat k vytváření a udržování bezpečného prostředí, které umožní pokračování mírového procesu a demokratického vývoje země bez potřeby budoucí přítomnosti mnohonárodních vojenských jednotek a podporovat misi OSN v Kosovu (UNMIK) a misi Evropské unie (EULEX).  Armáda České republiky se mírové zahraniční operace NATO v Kosovu účastní od roku 1999. • Doba nasazení: • září 2010 - červenec 2011 • Počet příslušníků: do 550 • Počet příslušníků organizačního jádra: 93 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

27. Afghánistán • Cílem operace ISAF (InternationalSecurityAssistanceForce) pod vedením NATO je pomoci afghánské vládě při zajišťování bezpečnosti a stability tak, aby byl Afghánistán suverénní a samostatný stát pevně kontrolující své vlastní území. • Mandát ISAF je vymezen rezolucí Rady bezpečnosti (RB) OSN č. 1386 z roku 2001, která síly ISAF zmocnila pomáhat afghánským orgánům při zajišťování bezpečnosti. • Afghánistán Lógar (PRT ISAF): • Cíl: posílit účast České republiky na obnově Afghánistánu v rámci úsilí mezinárodního společenství k zajištění stability a bezpečnosti země. • Aktuální počet českých občanů: 261 vojáků jednotky AČR, 11 civilních expertů • Afghánistán Šarana (HELI UNIT ISAF) • Vrtulníková jednotka AČR HELI UNIT je vyslána k posílení úsilí ISAF, zvýšení přepravních kapacit na teritoriu Regionálního velitelství východ (RC E), k podpoře nasazených jednotek a poskytování služeb spojených s evakuací zraněných a nemocných vojáků NATO a afghánských bezpečnostních sborů. • 4. jednotku AČR tvoří 99 osob. • Afghánistán Wardak (OMLT ISAF) • Úkol: cvičit, mentorovat (školit, instruovat, vysvětlovat) a pomáhat v procesu plánování velení a řízení pěší jednotky o síle praporu (kandaku) Afghánské národní armády. • 1. jednotka OMLT je tvořena 54 příslušníky ze 14 útvarů Armády České republiky. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

28. Lisabonský summit 2010 • Ve dnech 19. a 20. listopadu 2010 se ministr obrany Alexandr Vondra zúčastnil v rámci české delegace vedené prezidentem republiky Václavem Klausem a předsedou vlády Petrem Nečasem Summitu NATO v Lisabonu. • Schválení nové Strategické koncepce NATO, která reflektuje vývoj bezpečnostní situace ve světě a hrozby spojené se šířením terorismu, zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, nebo kybernetických útoků. • Zásadní rozhodnutí v oblasti protiraketové obrany, která se stává jednou z priorit Aliance. Připravovaný protiraketový deštník by měl do roku 2018 pokrývat celé alianční území. „Summit potvrdil, že existují reálná vojenská rizika šíření zbraní hromadného ničení a raketových technologií, na což je třeba reagovat,“ uvedl k tomu Petr Nečas. • Schválena deklarace k Afghánistánu: postupné předávání odpovědnosti za bezpečnostní situaci místní vládě do roku 2014. „Kromě rekonstrukce země se nyní úsilí NATO zaměřuje zejména na výcvik a přípravu afghánských bezpečnostních sil,“ prohlásil Alexandr Vondra. • Zasedání Rady NATO-Rusko za účasti ruského prezidenta DmitrijeMedveděva. další prohloubení spolupráce mezi Aliancí a Ruskem, zejména v oblasti protiraketové obrany. • Armádní generál Vlastimil Picek tlumočil na setkání s novináři poděkování a chválu, kterou během jednání slyšel ze strany koaličních partnerů na české vojáky. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

29. Ministerstvo obrany ČR • Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy pro zabezpečování obrany České republiky, řídí Armádu České republiky a spravuje vojenské újezdy. • Jako orgán pro zabezpečování obrany se podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu, připravuje koncepci operační přípravy státního území, navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě České republiky, Bezpečnostní radě České republiky a prezidentu České republiky. • Kromě dalších povinností souvisejících s obranou státu povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti. • V rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států. • (Působnost Ministerstva obrany definuje zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústř. orgánů státní správy ČR, §16, ve znění pozdějších předpisů.) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek