Klíčová aktivita 1 – Stanovení cílů pro zabezpečení kvality

1. Klíčová aktivita 1 – Stanovení cílů pro zabezpečení kvality KA1B Fakulty připravující učitele Jana Coufalová

2. Cíl Formulace role fakult připravujících učitele a profilu jejich absolventů; návrh na zapracování do systému hodnocení kvality.

3. Dosavadní výstupy • Analýza specifik fakult připravujících učitele • Analýza základního a středního školství z pohledu stavu učitelských sborů, formulace problémů, návrhy jejich řešení • Návrh kritérií hodnocení vysokých škol vzdělávajících učitele

4. Veřejná zakázka malého rozsahu VZ č. 46/11/30 Průzkum problematiky fakult vzdělávajících učitele Akademické centrum studentských aktivit Brno

5. NEKVALIFIKOVANOST UČITELŮ Kvalifikační struktura učitelského sboru (přepočtení na plně zaměstnané) v roce 2010 (střední školy uvedeny bez konzervatoří)

6. NEKVALIFIKOVANOST UČITELŮKarlovarský kraj Kvalifikační struktura učitelského sboru (přepočtení na plně zaměstnané) v roce 2010 (střední školy uvedeny bez konzervatoří)

7. Vliv na kvalitu vzdělávání Dostatečná kvalifikace je klíčovým faktorem pro kvalitu vzdělávacího systému a přímo souvisí s výsledky žáků a studentů. Jedná se o jeden z nejdůležitějších faktorů podílejících se na výkonu žáků, kvalifikovanost učitelů má významnější vliv než organizace školy, vedení nebo finanční podmínky.

8. Možnosti řešení MŠMT: • sledovat potřebu učitelů v jednotlivých krajích, soustředit se na regiony se stále vysokým podílem nekvalifikovaných pedagogů, • zohlednit počet nekvalifikovaných učitelů v regionu, kteří chtějí nastoupit do studia na vysoké škole, v počtu financovaných studentů, • finančně podpořit studenty v oborech s nejnižším počtem kvalifikovaných učitelů (přírodovědné a technické obory).

9. Možnosti řešení Vedení krajů: • monitorovat situaci v kraji, poskytovat údaje o potřebách kraje v oblasti vzdělávání učitelů vysokým školám, • podporovat snižování nekvalifikovanosti formou projektů (podpora škol – financování suplování apod., podpora studujících učitelů – hrazení části nákladů spojených se studiem – cestovné, platby za celoživotní vzdělávání).

10. Možnosti řešení Vedení základních a středních škol: • vytvářet podmínky pro doplnění kvalifikace u učitelů, kteří mají dobré předpoklady pro učitelskou profesi (uvolňování z výuky, dočasné omezení dalších povinností na škole apod.).

11. Možnosti řešení Fakulty vzdělávající učitele: • vytvořit nabídku studia učitelství v oborové struktuře, která odpovídá potřebám regionu, • v oborech s největším počtem nekvalifikovaných učitelů v regionu nabízet studium v kombinované formě, • zvážit možnosti realizace vzdělávání učitelů odborných předmětů ve spolupráci s odborně zaměřenými fakultami, • využít možnosti celoživotního vzdělávání k rozšíření oborové kvalifikace učitelů (studium dalšího oboru).

12. Věková struktura učitelského sboru základních škol v roce 2010

13. Věková struktura učitelského sboru středních škol včetně konzervatoří a VOŠ v roce 2010

14. Vliv na kvalitu vzdělávání Klesající procento „mladých učitelů“ je pro další vývoj českého školství rizikovým faktorem.

15. IPN Zajišťování a hodnocení kvality v systému terciárního vzdělávání Kvalita přípravy učitelů – podmínka pro udržení konkurenceschopnosti ČR Kašperské Hory 20. - 21. listopadu 2012

16. Kritéria hodnocení vysokých škol vzdělávajících učitele V oblasti studijních programů (jejich přípravy a realizace) V oblasti celoživotního vzdělávání V oblasti vztahů s praxí

17. VŠVU ve spolupráci s daným regionem uplatňuje systém pedagogických praxí, který je propojen s výukou obecné a oborové didaktiky a pedagogicko-psychologických disciplín, je ověřována jeho funkčnost a efektivnost hodnocením dosažených výstupů z učení.

18. Absolvují všichni studenti učitelských oborů v průběhu studia řízenou pedagogickou praxi? V jakém rozsahu a v jakých formách? • Jak je ve studijních plánech zajištěno organické propojení pedagogické praxe s výukou oborových didaktik a pedagogicko-psychologických disciplín, a to z hlediska časové návaznosti, obsahu a výstupů z učení? • Má VŠVU (fakulta) vytvořený systém sledování průběhu pedagogické praxe u jednotlivých studentů? Jakým způsobem ověřuje získání požadovaných kompetencí? • V jakém rozsahu a jakými formami spolupracuje vysoká škola s učiteli škol, na kterých probíhá pedagogická praxe? Jakým způsobem reaguje VŠVU na podněty a připomínky učitelů?

19. VŠVU soustavně analyzuje údaje o kvalifikovanosti učitelů, zohledňuje potřeby regionu při tvorbě nabídky studijních programů, a to i při realizaci studia v kombinované formě.

20. Jakým způsobem monitoruje VŠVU situaci v oblasti kvalifikovanosti učitelů daného regionu? Provádí soustavnou analýzu zjištěných údajů? • Jak VŠVU reaguje na výsledky analýzy? V jakém časovém horizontu? • Jakým způsobem je na VŠVU zajištěn proces vytváření opor pro kombinovanou formu studia (výběr předmětů, rozsah a forma opor, kvalita, systém hodnocení, metodická a technická podpora pedagogů)? • Jak vyhodnocuje VŠVU efektivitu a kvalitu studia v kombinovaných formách studia?

21. Úkoly pro rok 2013 Vypracovat a pilotovat kritéria hodnocení vzdělávací činnosti fakult vzdělávajících učitele formou otázek kladených při vnitřním a vnějším hodnocení v úzké návaznosti na první dvě metodiky KA1/A. Vymezit základní rámcové požadavky pro tvorbu studijních programů učitelství a základní kompetence uvedené v profilu absolventa založené na výstupech z učení. Stanovit pravidla pro pojmenování učitelských oborů a pro jednoznačnou identifikaci jejich zaměření.