1 / 22

Sacharidy

Sacharidy. Vypracoval Miloslav Čunek. Charakteristika. ve svých molekulách obsahují atomy uhlíku, vodíku a kyslíku Zelené rostliny je produkují při fotosyntéze Živočichové je musí přijímat v potravě (krátkodobě jsou schopni si je syntetizovat z aminokyselin a glycerolu) Funkce v organismech

hope-meyers
Download Presentation

Sacharidy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Sacharidy Vypracoval Miloslav Čunek

  2. Charakteristika • ve svých molekulách obsahují atomy uhlíku, vodíku a kyslíku • Zelené rostliny je produkují při fotosyntéze • Živočichové je musí přijímat v potravě (krátkodobě jsou schopni si je syntetizovat z aminokyselin a glycerolu) • Funkce v organismech • stavební materiál těl organismů (celulóza, chitin) • zásobní látka (u rostlin škrob, u živočichů glykogen) • zdroj energie

  3. Rozdělení • Molekula sacharidu je složena ze základních monosacharidových jednotek, podle jejich počtu dělíme sacharidy na: • Monosacharidy tvořené pouze jednou monosacharidovou jednotkou • Oligosacharidy tvořené 2-10 monosacharidovými jednotkami • Polysacharidy tvořené více jak 10 monosacharidovými jednotkami

  4. Monosacharidy Charakteristika • sumární vzorec CnH2nOn • Základní stavební jednotky oligo- a polysacharidů • Podle přítomnosti aldehydové nebo ketonové skupiny v molekule rozlišujeme • Aldózy (polyhydroxyaldehydy) • Ketózy (polyhydroxyketony) • v molekule mohou mít 3-7 atomů uhlíku, podle toho rozlišujeme: aldotriózy (ketotriózy), aldotetrózy (ketotetrózy), aledopentózy (ketopentózy), aldohexózy (ketohexózy) a aldoheptózy (ketoheptózy)

  5. Struktura Strukturu monosacharidů můžeme zjednodušeně vyjádřit pomocí lineárních Fischerových vzorců. Přesnější znázornění jejich struktury však umožňují cyklické Haworthovy vzorce. Tollensovy vzorce tvoří přechod mezi oběma typy vzorců a umožňují snazší pochopení vztahů mezi Fischerovými a Haworthovými vzorci.

  6. Fischerovi vzorce • znázorňují acyklickou zjednodušenou formu sacharidu • nejjednodušší monosacharidy, od kterých odvozujeme další, jsou glyceraldehyd a dihydroxyaceton • glyceraldehyd obsahuje ve své molekule jeden chirální uhlík, podle postavení skupiny –OH na chirálním uhlíku rozlišujeme enantiomery (D- a L-)

  7. Tollensovy vzorce • Aldehydová skupina na 1. uhlíkovém atomu (nebo ketonová na 2.) se aduje na sekundární hydroxylovou skupinu předposledního uhlíku a vzniká vnitřní poloacetál

  8. Haworthovy vzorce • Pro znázornění cyklické formy sacharidů, které označujeme podle jejich podobnosti s heterocykly (pětičlenné furanózy s šestičlenné pyranózy) • Pravidla při psaní haworthových vzorců • Uhlík C1 (u aldózy) a C2 (u ketózy) je umístěn vpravo od kyslíku (který je umístěn nahoře) • Uhlíkové atomy jsou uspořádány ve směru hodinových ručiček • Substituenty umístěné vpravo píšeme dolů (ty vlevo pak nahoru) • Každý D- a L- enantiomer může mít ještě 2 izomery, které označujeme jako a-anomery (u D- poloacetálový hydroxyl navázán dolů, u L- nahoru) a b-anomery (u D- hydroxyl nahoře, u L- dole)

  9. Vlastnosti monosacharidů • Při zahřívání se rozkládají- karamelizují • Bezbarvé, krystalické, dobře rozpustné ve vodě za vzniku sladkých roztoků • Jejich roztoky stáčejí rovinu polarizovaného světla • Redukcí aldehydové skupiny vznikají cukerné alkoholy aldioly, nejznámější je D-glucitol (sorbit) • Oxidací aldóz vznikají aldónové kyseliny • Esterifikací (na hydroxylové skupině) vznikají estery. Nejvýznamnější jsou estery s kyselinou fosforečnou, tzv. fosforečné estery monosacharidů • reakcí poloacetálové skupiny s alkoholy vznikají glykosidy- uvolňuje se voda a molekuly se spojují glykosidickou vazbou • Při ethanolovém kvašení podléhají monosacharidy přeměnám, které způsobují mikroorganismy, produktem je ethanol a oxid uhličitý

  10. sorbitol – D-glucitol              

  11. Zástupci • D-ribóza • Aldopentóza, je součástí nukleových kyselin • D-glukóza • Aldohexóza, hroznový cukr • Bílá, sladká látka, dobře rozpustná ve vodě • Je obsažena v ovoci, včelím medu (50%) • Je rychlým zdrojem energie, protože se v organismu rychle vstřebává • D-fruktóza • Ketohexóza, ovocný cukr, obsažena v ovoci • Nejsladší cukr, součástí sacharózy • D-galaktóza • Aldohexóza • Složkou laktózy a některých polysacharidů

  12. Oligosacharidy Charakteristika • Vznikají spojováním monosacharidů glykosidickou vazbou, ve svých molekulách obsahují 2-10 monosacharidových jednotek • Podle počtu monosacharidových jednotek rozlišujeme disacharidy, trisacharidy atd. • Nejznámější z oligosacharidů jsou disacharidy

  13. Disacharidy • Bezbarvé, krystalické látky • Dobře rozpustné ve vodě, jsou součástí potravin • Mohou být vázány dvojím způsobem • Spojí se dva poloacetálové hydroxyly molekul monosacharidů a vzniká neredukující disacharid • Poloacetálový hydroxyl sespojí s nekterým jiným hydroxylem a vzniká redukující disacharid

  14. Vzorec sacharosy Vzorec alfa laktosy

  15. Zástupci • Sacharóza • vzniká spojením D-fruktózy a D-glukózy • Bezbarvá, ve vodě rozpustná látka • Neredukující disacharid • Tzv. řepný cukr, používá se v potravinářství jako sladidlo, jako přídatná látka v lékařství • Laktóza • vzniká spojením D-galaktózy a D-glukózy • Redukující, běžně nazývaná jako mléčný cukr, protože je přítomna v mléce savců • Maltóza • Vzniká spojením dvou D-glukóz • Redukující, tzv. sladový cukr • Vzniká hydrolýzou škrobu

  16. Polysacharidy Charakteristika • Jsou to nejrozšířenější sacharidy, patří mezi biopolymery (přírodní makromolekulární látky) • Monosacharidové jednotky tvořící polysacharid mohou být: • Stejného typu, homopolysacharidy • Různého typu, heteropolysacharidy • Stavební a zásobní látky rostlin i živočichů

  17. Vlastnosti • Některé rozpustné ve vodě, jiné v ní bobtnají a tvoří viskózní roztoky, další jsou nerozpustné • Nemají redukční vlastnosti, protože glykosidické vazby vznikají mezi poloacetálovými hydroxyly • Nemají sladkou chuť

  18. Homopolysacharidy • Celulóza • Složka buněčných stěn vyšších rostlin • Lineární polysacharid, tvořený D-glukózovými jednotkami spojenými b(1 4) glykosidyckými vazbami • Nerozpustná ve vodě, pro člověka nestravitelná, složka vlákniny • Získává se ze dřeva jako surová celulóza neboli buničina a slouží jako surovina při výrobě papíru a v textilním průmyslu • Škrob • Zásobní látka rostli, ve vodě tvoří koloidní roztoky • skládá se z: • Amylózy - obsahuje D-glukózové zbytky vázané a(1 4) glykosidickými vazbami, rozpouští se ve vodě • Amylopektin – obsahuje D-glukózové zbytky vázané a(1 4) i a(1 6) glykosidickými vazbami, ve studené vodě se nerozpouští, ale bobtná • Získává se z brambor a obilovin, slouží k výrobě D-glukózy

  19. Glykogen • Zásobní látka živočichů • Obsažen především v játrech a ve svalech • Je rozpustný ve vodě • Chitin • Základní složka kutikuly členovců, buněčných stěn hub a některých řas • Pektiny • Zásobní polysacharidy složité struktury • Obsaženy např. v jablkách, slupkách citrusů • Při zahřívání tvoří gely, čehož se využívá při výrobě džemů Heteropolysacharidy • Jsou součástí buněčných stěn mikroorganismů, mezibuněčné hmoty a tělních tekutin

  20. Vzorec amylosy Vzorec celulosy Vzorec amylopektinu

More Related