1 / 31

Sacharidy

Sacharidy. Sacharidy tvoří hlavní energetický zdroj ve výživě. Jejich podíl na celkovém energetickém příjmu by se měl pohybovat mezi 55 - 65%, především ve formě škrobovin.

swaantje
Download Presentation

Sacharidy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Sacharidy

  2. Sacharidy tvoří hlavní energetický zdroj ve výživě. • Jejich podíl na celkovém energetickém příjmu by se měl pohybovat mezi 55 - 65%, především ve formě škrobovin. • Cukry jsou uloženy v organizmu jako energetická rezerva v podobě jaterního a svalového glykogenu. • Pro většinu lidí znamená cukr především běžný řepný cukr - sacharózu. Ve skutečnosti existuje mnoho druhů cukrů, které se liší stupněm sladkosti.

  3. Nejsladším typem je fruktóza - v ovoci a medu (stupeň sladivosti 1,3 - 1,8), • pak sacharóza - cukrová třtina a cukrová řepa (stupeň sladivosti 1), • glukóza - v medu, ovoci a zelenině (stupeň sladivosti 0,5 - 0,7), • maltóza - v klíčících zrnech (stupeň sladivosti 0,3 - 0,5) • a laktóza - v mléce (stupeň sladivosti 0,2 - 0,4). • acesulfam: stupeň sladivosti 200 • aspartam: stupeň sladivosti 180 - 200

  4. Tradičním zdrojem sacharidů v potravě je škrob. Hlavním zdrojem škrobu jsou v našich podmínkách obilniny a brambory, v podstatně menší míře luštěniny. • Luštěniny jsou bohatým zdrojem bílkovin, vlákniny, škrobu, vitamínů a minerálií. Žádná část lidského gastrointestinálního traktu však neprodukuje enzymy, schopné štěpit zmíněné oligosacharidy.

  5. Vzhledem k tomu, že tyto oligosacharidy jsou rozpustné ve vodě, lze jejich obsah v luštěninách výrazně snížit několikahodinovým máčením ve vodě před kuchyňskou úpravou (zbavujeme se tak i částečně minerálů a vit. rozpustných ve vodě). Jiným způsobem je klíčení - po 3 dnech klíčení neobsahují oligosacharidy.

  6. Základní dělení • monosacharidy– jsou tvořeny 1 cukernou jednotkou - glukóza, fruktóza, galaktóza • oligosacharidy • disacharidy – tvoří je 2 cukerné jednotky - sacharóza, laktóza, maltóza • trisacharidy – 3 cukerné jednotky • tetrasacharidy apod.

  7. polysacharidy– jsou tvořeny velkým počtem monosacharidových jednotek spojených glykozidickou vazbou • homoglykany – glykogen, škrob, celulóza, jsou tvořené pouze z monosacharidů • heteroglykany – heparin, kyselina hyaluronová, jsou tvořené ze 2 nebo 3 různých stavebních složek • složené sloučeniny – glykoproteiny, glykolipidy

  8. Monosacharidy • Glukóza (hroznový cukr) se nachází v medu, ovoci i v zelenině, je nejdůležitějším energetickým substrátem člověka. • Některé tkáně využívají glukózu jako výhradní zdroj energie – mozek, sítnice, erytrocyty atd. • Hladina glukózy v krvi se nazývá glykémie (4 – 6 mmol/l), nižší hladina se nazývá hypoglykémie a vyšší hyperglykémie.

  9. Fruktóza se jako volný monosacharid se nachází zejména v ovoci a medu, častěji se v naší stravě vyskytuje jako součást sacharózy. • Nutričně je stejně hodnotná jako glukóza. • V zažívacím traktu se uvolňuje ze sacharózy.

  10. Fruktóza se po resorpci dostává portální krví do hepatocytů, kde se rychle metabolizuje. • V buňkách se také syntetizuje, kdy výchozí látkou je glukóza. • Metabolickým osudem fruktózy je její fosforylace a zapojení do glykolýzy. • Fosforylace fruktózy se kromě jater uskutečňuje i ve sliznici tenkého střeva a v ledvinách. • Tato fosforylace není ovlivněna hladověním ani inzulínem, vstup fruktózy do tukových buněk probíhá difúzí.

  11. Galaktóza je v potravě obsažena zejména jako součást mléčného disacharidu laktózy. • Největší část vstřebané galaktózy se v játrech fosforyluje a výslednou látkou je glukóza. • V menším množství se zabudovává do složitějších sloučenin (glykoproteiny, glykolipidy) a v období laktace se u kojících žen stává východiskem syntézy laktózy.

  12. Oligosacharidy • Sacharóza,kteráse nachází zejména vcukrové řepě a cukrové třtině, je z cukrů v naší stravě nejvíce zastoupena. • K jejímu štěpení je nezbytný enzym sacharáza. • Laktóza(mléčný cukr) je obsažena v mléce. • Ke štěpení laktózy je v trávicím traktu zapotřebí enzymu laktázy. • Lidské mateřské mléko obsahuje až 7% laktózy, což je téměř dvakrát více než mléko kravské.

  13. U části populace se vyskytuje deficit laktázy, což vyvolává u těchto lidí zažívací potíže při příjmu mléčných výrobků. Porucha manifestuje zpravidla ve věku od 4 do 16 let, takže využití mléka v kojeneckém věku nebývá postiženo. Nestrávená laktóza se hromadí v lumen střeva, což zvyšuje osmotický tlak, to vede k nasávání tekutiny a k průjmům (spolu s nevolností, tvorbou plynů a dalšími nepříjemnými příznaky). • Zakysané mléčné výrobky jsou snášeny lépe neboť obsahují bakteriální laktázu.

  14. Polysacharidy • Glykogen představuje rezervní glycidovou látku, je přítomen ve všech živočišných tkáních. • Zvlášť vysoká koncentrace je v játrech a ve svalech. • Svalová rezerva glykogenu se obnovuje dodáním krevní glukózy, která se dostane do oběhu odbouráním jaterního glykogenu. • Glykogenolýza v orgánech je naprosto nutný pochod, který permanentně dodává základní živinu D – glukózu všem buňkám těla v době, kdy člověk nepřijímá sacharidy potravou.

  15. Škrob je rostlinnou rezervní látkou, ve značných množstvích se nachází v hlízách a semenech rostlin, a je proto důležitým zdrojem cukrů v potravě člověka. • Celulózatvoří stavební složku rostlinných buněčných stěn. Trávicí enzymy člověka ji jen minimálně dovedou rozštěpit, ale je důležitou objemovou složkou potravy.

  16. Kyselina hyalurová je strukturní složkou vaziva, stěn kapilár i jiných tkání. • Heparinje vytvářen v játrech (jak napovídá jeho název), v těle zabraňuje srážení krve a aktivuje lipoproteinovou lipázu.

  17. Zpracování sacharidů v zažívacím traktu • Zatímco monosacharidy jsou v tenkém střevě resorbovány přímo, ostatní sacharidy musí být v zažívacím traktu rozštěpeny až na monosacharidové jednotky – tedy na glukózu, fruktózu a galaktózu. • ústa – -amyláza obsažená ve slinách začíná štěpení některých polysacharidů (škrobu a glykogenu) a výsledkem jsou oligosacharidy

  18. žaludek – v žaludku se prakticky nezpracovávají, jakmile dojde k promísení sousta s kyselou žaludeční šťávou, zastaví se další štěpení; jednoduché cukry se mohou vstřebávat přes sliznici žaludku do krevního oběhu • tenké střevo – nejintenzivněji se zpracovávají sacharidy v duodenu působením pankreatické šťávy, kde se amylázy maltáza, sacharáza a laktáza štěpí:

  19. maltáza • maltóza glukóza + glukóza sacharáza • sacharóza glukóza + fruktóza laktáza • laktóza glukóza + galaktóza • celulózy zůstávají v nezměněné podobě

  20. Monosacharidy resorbované z tenkého střeva jsou portálním oběhem transportovány do jater. Galaktóza, glukóza a fruktóza jsou fosforylovány, fosfáty hexóz mohou být využity: * štěpeny jako energetický substrát ve všech tkáních * přeměněny na rezervní glykogen * přeměněny v játrech a tukové tkáni na MK a TGC = strategická energetická rezerva * použity pro tvorbu glykoproteinů, glykolipidů • Využití glukózy v organizmu je regulováno hormonálně - inzulín, katecholaminy..

  21. Vláknina • Jedná se o látky sacharidového původu = nevyužitelné sacharidy, které jsou součástí buněčných membrán rostlin (celulózy, hemicelulózy, pektin). • Díky schopnosti vlákniny zadržovat vodu působí v žaludku a ve střevech jako houba. • Denní příjem vlákniny by měl být asi18g (3 plátky celozrn. chleba). • některé prameny uvádějí až 35g

  22. Nerozpustná vláknina • otruby, neloupaná rýže, ořechy. jahody, rybíz, hrášek, houby • většinou celulóza, pro člověka je nestravitelná (chybí enzymy pro štěpení) • hraje důležitou roli v rychlosti pasáže potravy zažívacím traktem, v tlustém střevě je fermentována činností baktérií a vytváří krátké řetězce MK jež slouží buňkám střevní stěny jako zdroj energie.

  23. Rozpustná vláknina • tmavý chléb, obilné vločky, luštěniny, zelí, kapusta, většina ovoce, zejména sušené, a zeleniny • forma vlákniny, která se štěpí v jednodušší součásti činností bakterií v tl. střevě; • tato vláknina může pomáhat při snižování hladiny krev. cholesterolu - váže cholesterol, který se potom společně s vlákninou vyloučí, také zpomaluje vstřebávání glukózy do krve.

  24. Některé rostlinné výrobky obsahují obě • v jablečných slupkách je nerozpustná celulóza a jablečná dužina je výborným zdrojem rozpustného pektinu. • Na některé formy vlákniny se vážou minerální prvky (Ca, Fe, Zn) a vstřebané množství těchto prvků z potravy je potom menší.

  25. Také řada antioxidantů je vázána na vlákninu. Vazba těchto látek je tak pevná, že se ze syrové zeleniny uvolní v trávicím ústrojí jen nepatrný díl. Takže povaření zeleniny výrazně zlepší jejich vstřebání (patří sem i vitC, který se naopak vařením ničí).

  26. Denní potřeba sacharidů (WHO):

  27. Glykemický index • Hodnocení glykemické odpovědi napotraviny obsahující škrob. • Vypočítává se jako poměr hodnoty glykémie za 2 hodiny po příjmu dané potraviny a hladiny krevního cukru po požití ekvivalentního množství glukózy. • Výhodnější je příjem potravin s nižším GI neboť nedochází k velkým výkyvům hladiny glykémie - čím rychleji glykémie stoupá, tím rychleji bude později klesat.

  28. Potraviny s nízkým GI prodlužují pocit sytosti.

  29. GI různých potravin vysoký GI střední GI nízký GI

  30. O medu Složení: 70 - 80% monosacharidy (glukóza, fruktźa) + voda + vitamíny(B, E, K, C), min. látky (Fe, P, Na, K, Ca, Cr, Cu), organické kyseliny a stopy proteinů, podle druhu medu různé množství barviv a vonných látek. Čím více obsahuje med glukózy, tím dříve zkrystalizuje. * Obsahuje relativně málo cizorodých látek (včela = filtr) * Okamžitý zdroj energie (GI87), vysokoenergetický. * Vysoká biologická hodnota

  31. -O polovinu nižší sladivost než řepný cukr při stejné kalorické hodnotě. - Poškození biol. jakosti při teplotách nad 50oC! - Skladováním ztrácí med své smyslové vlastnosti a mění svou konzistenci. Neodborným uskladnění zboží dochází ke zkvašení medu. Uskladnění: Chránit před světlem a vlhkostí.

More Related