Mezinárodní obchod a obchodní politika

1. Mezinárodní obchod a obchodní politika 13

2. O čem to bude? • Minule • Státní rozpočet • Státní dluh • Dnes • Absolutní a komparativní výhoda • Protekcionizmus

3. Míra otevřenosti ekonomiky • Míra otevřenosti ekonomiky • Míra otevřenosti ekonomiky ČR = 70 % • Míra otevřenosti ekonomiky USA = 11 %

4. Absolutní a komparativní výhoda • Absolutní výhoda země A spočívá v absolutně nižších nákladech na oba statky ve srovnání se zemí B (3x nižších u potravin a 2x nižších u oděvů). • Komparativní výhoda určitého odvětví v jedné zemi oproti jiné zemi spočívá v relativně nižších nákladech daného odvětví, tj. nižších ve srovnání s poměrem domácích a zahraničních nákladů na jiný výrobek. (Země A má komparativní výhodu při výrobě potravin a země B při výrobě oděvů.)

5. Bariéry realizace komparativních výhod • Protekcionizmus • Omezená odvětvová mobilita pracovních sil a kapitálu • Dopravní, pojišťovací aj. náklady • Deformace cen (např. při exportních subvencích) • Výkyvy měnových kurzů

6. Protekcionizmus • Protekcionizmus v mezinárodním obchodě je ochranářská hospodářská politika vlády ve prospěch domácích výrobců.

7. Nástroje protekcionizmu • Cla - specifická daní, která zvyšuje cenu dovážených statků • Kvóty na množství dováženého zboží • Exportní subvence vlády (přímé nebo nepřímé v podobě úvěrů aj.) • Technické, hygienické, ekologické aj. normy a administrativní postupy při celním odbavování apod.

8. Cíle protekcionizmu • Neekonomické cíle (vojenskopolitické zájmy, udržení národní tradice výroby aj.) • Obava z příliš úzké specializace daného národního hospodářství a možná zranitelnost při výkyvech zahraniční poptávky • Podpora domácí výroby s cílem udržení pracovních míst a vysoké zaměstnanosti • Maximalizace spotřeby zlepšením tzv. směnných relací (termsoftrade, T/T), tj. poměru indexu cen exportu a indexu cen importu

9. Účinek protekcionizmu 1/2 • Křivka D představuje tržní poptávku po daném statku, křivka SD jeho tržní nabídku domácími výrobci. Sw je nabídková křivka zahraničních výrobců (neomezená možnost uspokojit rostoucí poptávku). • Tržní rovnováha E1 je charakterizována cenou daného statku na světovém trhu pw a rovnovážným množstvímq1, z něhož část 0qo uspokojí domácí výrobci, část qoq1 zahraniční výrobci.

10. Účinek protekcionizmu 2/2 • Po zavedení cla ve výši z vzroste cena na úroveň pw+z, křivka SW se posunuje do pozice SW s čarou a vzniká nová tržní rovnováha E2. Domácí výroba vzroste o rozsah qoq3, zahraniční podíl na trhu poklesne o q2q1. • Tzv. prohibitivní clo by bylo clo na úrovni domácí rovnovážné ceny pD a znemožňovalo by jakýkoliv dovoz. • Stejný účinek jako clo by přineslo zavedení např. dovozní kvóty ve výši q3q2 .

11. Účinek protekcionizmu

12. Neúčinnost protekcionizmu • Protekcionizmus vede k vyšším nákladům domácích výrobců ve srovnání se zahraniční konkurencí a k vyšší než světové ceně. • Vyšší zaměstnanosti a produkce je dosaženo jen krátkodobě a na úkor zahraničních ekonomik. (To povede k mezinárodnímu tlaku na zrušení protekcionistických opatření nebo k odvetným opatřením obchodních partnerů.)

13. Mezinárodní koordinace ekonomických intervencí(ekonomická integrace) • Volná koordinace (G 8, OECD, WTO) • Pásmo (zóna) volného obchodu (ESVO - EFTA, CEFTA, NAFTA) • Celní unie (Česko-Slovenská CU). • Společný trh (volný pohyb zboží, ale i kapitálu a práce) • Hospodářská unie (koordinace HP) • Měnová unie (Evropská měnová unie)

14. Podmínky členství v měnové unii (Maastricht a Amsterdam – 1992, 1997) • Míra inflace maximálně o 1,5 % nad průměrem tří zemí s nejnižší inflací • Deficitveřejných rozpočtů maximálně do 3 % v poměru k HDP • Veřejný dluh maximálně do 60 % v poměru k HDP • Dlouhodobé úrokové sazby maximálně 2 % nad průměrem tří zemí s nejnižšími sazbami • Oscilace měnového kurzu 2,25 % v obou směrech

15. Shrnutí 1/3 • Podle teorie absolutních výhod bude země vyvážet to zboží, u kterého má absolutně nejmenší náklady. • Podle teorie kooperativních výhod bude země vyvážet to zboží, u kterého má relativně nejnižší náklady, neboli to zboží, u kterého je produktivnější. • Pokud chce země vyrobit při daných zdrojích více určitého statku, musí se vzdát výroby jiného statku. Vzdání se jiného výrobku lze označit jako náklad obětovaných příležitostí. • V případě možnosti mezinárodního obchodu se bude mezinárodní směnný poměr pohybovat někde v rozmezích národních směnných poměrů – neboli těch, za které se obchodovalo v uzavřených ekonomikách.

16. Shrnutí 2/3 • Hranice výrobních možností udává kombinace dvou statků, které může země při daných zdrojích a dané technologii maximálně vyrobit • Pokud stát nezasahuje žádným způsobem do mezinárodního obchodu, mluvíme o volném obchodě, pokud zasahuje mluvíme o protekcionizmu. • Protekcionizmus, neboli ochranářská opatření, může nabývat podoby např. cel, dovozních kvót, dobrovolných vývozních restrikcí, exportních subvencí, veterinárních, hygienických, technických norem. • Clo lze chápat jako určitou daň uvalenou na dovážené zboží. • Dovozní kvóta udává maximální množství určitého zboží, které lze dovést.

17. Shrnutí 3/3 • Někteří výrobci mohou sami omezit svůj vývoz do určité země – zpravidla pod tlakem dovážející země. • Vláda může pomoci svým výrobcům vyvézt jejich zboží např. exportní subvencí, úvěrováním nebo pojištěním. • Vlády omezující mezinárodní obchod např. z důvodu ochrany: ochrany domácích výrobců, zajištění zaměstnanosti, ochrany „nedospělého odvětví“, ochrany národních zájmů apod. • Svobodný mezinárodní obchod má pozitivní dopady na zúčastněné země. • Existují tendence omezovat překážky mezinárodnímu obchodu. Tyto snahy lze pozorovat např. u Světové obchodní organizace.