Lipidy

1. Lipidy Estery vyšších mastných kyselin a alkoholů

2. Charakteristika a vlastnosti lipidů • Přírodní organické sloučeniny rostlinného i živočišného původu • Estery vyšších mastných kyselin(máselná, palmitová, stearová, olejová, linolová, linolenová) a alkoholů • Nerozpustné ve vodě, rozpustné v nepolárních organických rozpouštědlech • Stavební látky buněčných membrán, zdroje energie, vytvářejí prostředí pro vstřebávání některých látek(vitaminy, barviva), tvoří tepelnou izolaci a mechanickou ochranu některým orgánům

3. Mastné kyseliny vázané v lipidech • Jednosytné se sudým počtem uhlíků • Nasycené - palmitová, stearová • Nenasycené - olejová (1x=), linolová (2x=), linolenová (3x=) • Mastné kyseliny s více dvojnými vazbami(linolová, linolenová) jsou pro člověka esenciální a musí být dodávány potravou

4. Rozdělení lipidů • Jednoduché lipidy – (tvořené pouze estery) – tuky, vosky • Složené lipidy – (kromě esteru obsahují ještě jinou složku) – glykolipidy, fosfolipidy

5. Jednoduché lipidy • Jejich základní složka je vícesytný alkohol a mastná kyselina • Podle alkoholové složky je dále třídíme na Tuky a Vosky • TUKY (acylglyceroly) – estery vyšších mastných kyselin s GLYCEROLEM(propantriol) • VOSKY – estery vyšších mastných kyselin s VYŠŠÍMI JEDNOSYTNÝMI ALKOHOLY(s 16ti a více uhlíkovými atomy v molekule)

6. Tuky (acylglyceroly) • V tucích může být esterována jedna, dvě nebo všechny tři hydroxylové skupiny(mono-, di- a triacylglyceroly) • Tuhé tuky obsahují ve svých molekulách převážně acyly nasycených mastných kyselin • Kapalné (oleje) obsahují ve svých molekulách převážně acyly nenasycených mastných kyselin • Tuky snadno podléhají HYDROLÝZE -kyselá – poskytují glycerol a směs mastných kyselin -zásaditá – poskytují soli mastných kyselin (mýdla)

7. Reakce tuků • Žluknutí – rozklad tuků způsobený vzdušným kyslíkem a mikroorganismy. Podléhají mu snázeji oleje obsahující nenasycené mastné kyseliny – uvolňují se zapáchající nižší mastné kyseliny • Ztužování tuků – proces hydrogenace tuků, který spočívá v adici atomů vodíku na dvojné vazby nenasycených kyselin za vzniku nasycených kyselin a zvýšení odolnosti tuků proti žluknutí • Vysychání olejů – proces, při kterém se některé oleje po rozetření po větší ploše polymerují a vytvářejí na vzduchu suché (uschlé) plochy

8. Vosky • Po chemické stránce podobné tukům, ale oproti nim jsou velmi stálé, odolné vůči hydrolýze i enzymatickému působení

9. Zástupci jednoduchých lipidů • Živočišné tuky -součást podkožního tuku a obaly vnitřních orgánů (např. sádlo-vepřový tuk, lůj-hovězí tuk, máslo-mléčný tuk, rybí tuk) -používají se v potravinářství, při výrobě kosmetiky, léčiv • Rostlinné tuky -jsou obsaženy především v semenech a plodech -patří mezi ně např. řepkový, slunečnicový, olivový a lněný olej -používají se v potravinářství, k výrobě nátěrových hmot, při výrobě kosmetiky a léčiv • Vosky -původ rostlinný (ochranná vrstva na plodech a listech rostlin-kutikula) a živočišný (ochrana orgánů-vorvaňovina, stavební fce-včelí vosk) -používají se v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu

10. Složené lipidy • Na jejich stavbě se kromě alkoholů a karboxylových kyselin podílí ještě další složky Jejich molekula obsahuje alkoholovou složku(glycerol nebo sfingosin-nenasycený aminoalkohol), zbytky vyšších mastných kyselin + další složku-např. vázanou kyselinu fosforečnou s dusíkatou látkou nebo sacharid • Uplatňují se především při tvorbě biologických membrán • Molekulu tvoří dvě části -hydrofobní – má delší uhlovodíkový řetězec(postranní řetězec mastných kyselin) -hydrofilní – má iontový charakter a schopnost rozpouštět se ve vodě(fosfátová skupina) • Nazývají se též polární lipidy • FOSFOLIPIDY-jsou to estery GLY nebo SFI s MK, které mají ve svých molekulách esterově vázanou kys.fosforečnou. Vyskytují se převážně v membránách buněk, játrech, ledvinách, ve žloutku a v soji • GLYKOLIPIDY-obsahují monosacharidové zbytky(GLU, GALA) glykosidicky vázané na lipidickou část. Vyskytují se především v buněčbých membránách a v šedé kůře mozkové

11. Metabolismus lipidů

12. Katabolismus tuků • Štěpné procesy, kdy se rozštěpením glyceridu uvolní energie • Probíhá v mitochondriích 1) Hydrolýza glyceridů(enzym lipáza) - > glycerol + směs organických kyselin -glycerol vstupuje do Krebsova cyklu a dýchacího řetězce 2)β oxidace-Linenova spirála -> org.kyseliny se dále štěpí

13. Β-oxidace • Proces, kdy se z org. kyseliny štěpí až na CO2 +H2O (samozřejmě ještě za pomoci KC a dých. řetězce) • β – probíhá na třetím uhlíku • Katalyzována enzymy v mitochondriích(na vnitřních membránách) a enzymem SKoA • Využívá se základních chemických reakcí – dehydrogenace a hydratace

14. Linenova spirála • 1)na org.kys. se naváže enzym SKoA -> acylkoenzym A(aktivovaná org. kys.) • 2)dehydrogenace -> nenasycená aktivovaná kyselina • 3)hydratace -> hydroxy aktivovaná kyselina • 4)dehydrogenace -> aktivovaná ketokyselina • 5)rozštěpení na βuhlíku(uplatnění enzymu SKoa) -> acylkoenzymA(znovu se účastní βoxidace) + acetylkoenzymA(účastní se Krebsova cyklu -> H2O + CO2)

15. Anabolismus lipidů • Syntéza mastných kyselin má podobný charakter jako β-oxidace • Probíhá v cytoplazmě • Výchozí látkou je acetylkoenzymA, nutný je přísun energie a přítomnost mnoha enzymů

16. KONEC

17. Omega mastné kyseliny • Omega-3 nenasycené mastné kyseliny: -redukují shlukování krevních destiček, zabraňují vzniku krevních sraženin, a tím snižují i riziko rozvoje trombózy; -působí na roztahování cév, pomáhají snižovat krevní tlak, hladinu cholesterolu a stabilizují srdeční arytmii; -slouží jako jakýsi izolační materiál obklopující nervová vlákna a jsou také důležitou součástí buněčných membrán; -chrání mozek před poškozením a ztrátou paměti. -hlavním zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin je mateřské mléko, rostlinné oleje (např. řepkový) a maso tučných ryb

18. A co znamená značení omega… • Termín omega a „číslo“ značí, že první dvojná vazba existuje na tolikáté vazbě, jaké je „číslo“ , ale od konce řetězce!!! http://en.wikipedia.org/wiki/Omega-3_fatty_acid