Sacharidy ve výživě ryb

1. Sacharidy ve výživě ryb

2. Sacharidy jsou organické sloučeniny obsahující ve své struktuře uhlík, kyslík a vodík. • Jedná se o v přírodě nejrozšířenější organické sloučeniny, vznikající v procesu fotosyntézy. Jsou označovány také jako cukry, glycidy, v minulosti pak uhlovodany nebo uhlohydráty. • V krmivářské terminologii mezi sacharidy patří vláknina a bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV). • Sacharidy jsou podle vlastností a struktury děleny na mono až polysacharidy. Mezi významné polysacharidy pro ryby patří vláknina a škrob. V krmivu tvoří balastní část, důležitou pro naplnění zažívacího traktu.

3. Vláknina je pro ryby nestravitelná a její vyšší množství, u lososovitých ryb nad 2,5 %, u kapra pak 8 %, snižuje stravitelnost ostatních živin. A tyto hodnoty jsou limitujícími pro krmné směsi. • V krmivech pro plůdek dosahuje obsah vlákniny pouze několik desetin procenta (zpravidla do 1 %). Otázkou je u ryb její význam pro motoriku střev. • Škrob je významným komponentem krmných směsí nejen svou energetickou hodnotou, ale pro svůj technologický význam při jejich výrobě. Pojivý účinek zmazovatělého škrobu zvyšuje stabilitu směsí ve vodě, jeho struktura po hydrotermické úpravě umožňuje navázat tuk a po ochlazení vytvoří stabilní strukturu.

4. Sacharidy jsou typické pro krmiva rostlinného původu a nejsou pro výživu ryb esenciální. Rostlinná krmiva však svou cenou zlevňují krmné směsi. Pro rybí organizmus jsou zdrojem energie, která se v organizmu dočasně ukládá jako glykogen (živočišný škrob), a to v játrech a v menší míře ve svalovině, nebo ve formě tuku. • Cukry se v těle ryb vyskytují kromě glykogenu ještě ve formě glukózy, která je pro živočichy zdrojem pohotové energie, a to v krvi a buněčném obsahu. • Sacharidy mohou složit jako prekurzory pro syntézu neesenciálních aminokyselin a kyseliny nukleové.

5. Stravitelnost sacharidů závisí na jejich struktuře a rybím druhu, protože různé rybí druhy mají různou aktivitu amylolytických enzymů. Lososovité ryby nemají v dostatečném množství obsaženu v trávicím traktu amylázu (tj. enzym štěpící škrob), proto je využití glycidů u těchto ryb omezené. Tato limitovaná schopnost je důsledkem potravní evoluce, protože v přirozených podmínkách se lososovité ryby živí potravou na sacharidy chudou. Navíc nemají dostatek inzulínu, potřebného k využití a hospodaření se sacharidy. Neupravené sacharidy (škrob) lososovité ryby tráví na úrovni nižší než 50 %. Hydrotermická úprava zvyšuje jejich stravitelnost u pstruha duhového o 10 – 15 %.

6. Doporučený obsah neupravených sacharidů v krmných směsích pro pstruha duhového by neměl být vyšší než 12 %, obsah hydrotermicky upravených sacharidů do 20 – 22 %. V moderních extrudovaných krmných směsích pro lososovité ryby se pohybuje obsah upravených sacharidů v rozpětí 15-28 %. Při použití vyššího podílu stravitelných sacharidů v krmných směsích dochází u lososovitých ryb ke zvýšení hmotnosti jater, změně jejich barvy (zesvětlení) a zvýšení obsahu glykogenu. Změna barvy jater je v tomto případě fyziologická, nejde tedy o chorobné změny způsobené zkrmování nekvalitního tuku nebo bílkovin (nadměrné ukládání tuku, způsobující až tukovou degeneraci jaterního parenchymu).

7. Zažívací trakt kaprovitých ryb produkuje amylolitické enzymy (amyláza a maltáza), ve srovnání s lososovitými rybami efektivněji využívají sacharidy v krmných směsích (sacharidové krmné směsi). • U kapra mohou být sacharidy primárním zdrojem energie, využívá přes 70 % BE obsažené v neupraveném škrobu. • V krmivech pro kapří plůdek může být 40-50 %, pro starší ryby až 70 % neupravených sacharidů. • Mezidruhové rozdíly. • Zdroj energie, nutnost dostupnosti přirozené potravy (přikrmování).