1 / 21

MUDr. Zdeňka Trestrová, MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MZ ČR Pardubice 14. 5. 2013

Školní bufety a automaty z pohledu orgánu ochrany veřejného zdraví (Automaty a bufety ve školách ve vztahu k zdravé výživě). MUDr. Zdeňka Trestrová, MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MZ ČR Pardubice 14. 5. 2013. Školní stravování Státní zdravotní dozor v roce 2012 - I.

hallam
Download Presentation

MUDr. Zdeňka Trestrová, MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MZ ČR Pardubice 14. 5. 2013

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Školní bufety a automaty z pohledu orgánu ochrany veřejného zdraví(Automaty a bufety ve školách ve vztahu k zdravé výživě) MUDr. Zdeňka Trestrová, MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MZ ČR Pardubice 14. 5. 2013

  2. Školní stravování Státní zdravotní dozor v roce 2012 - I Kontrola školního stravování - priorita náplně činnosti oboru hygiena dětí a mladistvých orgánu ochrany veřejného zdraví (hygienická služba). Kontrola (státní zdravotní dozor) prováděna z hlediska zdravotní bezpečnosti, (zdravotní nezávadnosti) dle evropského potravinového práva a národní legislativy platné pro oblast stravovací služby. V roce 2012 dozorováno 12 134 zařízení školního stravování a stravování dětí provedeno 6 958 kontrol. Frekvence kontrol 2012 2011 2010 2009 2008 Školní jídelny63%71,9% 89,8% 94,4% 103% ŠJ-vyvařovny 46% 49,3% 58,3% 114,3% 128% ŠJ-výdejny 45% 46,3% 48,8%; 44,0% 56% St.sl.pro děti do 3 let 55% 87,6% 76,1% 89,8% 108% Stravování ZA (ES) 53% 59,8% 69,1% 42,0% 55% Školní bufety32% 27,3% 27,9% 30,8% 46% - registrováno 1 253 bufetů, zkontrolováno 405 bufetů

  3. Školní stravování Státní zdravotní dozor v roce 2012 - II Hygienické závady nalezeny: 29, 9 % - 2012 (29,4% -2011, 39% - 2010, 33% - 2009) školní jídelny 14, 2 % - 2012 (23,2% - 2011,15% - 2010, 12% - 2009) st. služ. v zař. děti do 3 let 9, 5 %- 2012(12,4% - 2011,21% - 2010, 13% - 2009) strav. ZA - režim leg. ES 17, 7 %- 2012(14,2% - 2011, 15% - 2010, 21% - 2009) školní bufety Nejčastěji zjišťované závady (souhrn): stavebně-technické nedostatkyvedoucí k závadám ve skladování, nevhodné manipulaci s potravinami a neodpovídající provozní hygieně 983 postupy založené na zásadách HACCP326 provozní hygiena495 skladování potravin384 manipulace s potravinami197 osobní hygiena209 uvádění pokrmů do oběhu (značení, teplota, doba výdeje) - 172 datum použitelnosti, datum min. trvanlivosti222 sledovatelnost, doklady o původu potravin83 jiné100

  4. Školní stravování Státní zdravotní dozor v roce 2012 - III Druhy uložených opatření (souhrn): nařízení provedení sanitace2 nařízení likvidace pokrmů12 nařízení uzavření provozovny0 pozastavení používání látek, surovin, polotovarů, potravin0 zákaz používání nejakostní vody1 zákaz používání surovin, polotovarů a potravin k výrobě pokrmů0

  5. Školní stravování Státní zdravotní dozor v roce 2012 - IV Sankce (souhrn): v roce 2012 bylo celkem uloženo 364 pokut v celkové výši 491 900 Kč z tohoto počtu bylo 306 blokových pokut v celkové výši 167 400 Kč a 58 správních řízení v celkové výši 327 500 Kč Podněty (souhrn): v roce 2012 šetřeno 65 podnětů

  6. Vliv výživy na zdraví • Zdraví je ovlivňováno: • 40% životním stylem (do této kategorie patří vedle dalších ukazatelů výživa) • 35% životním prostředím • 15% úrovní zdravotní péče • 10% genetickými dispozicemi • Podle WHO lze správnou péčí o zdraví předejít: • 80% onemocnění srdce a cév • 80% cukrovky 2. typu • 40% nádorových onemocnění • Nezanedbatelný podíl má v této péči o zdraví zdravý životní styl - jedním z jeho nejdůležitějších faktorů je zdravá výživa. • Mezi nejzávažnější rizikové faktory výživy řadíme především: • - vysoký energetický příjem • - nevhodné složení tuků • - nadbytečný příjem soli • - vysoký příjem alkoholu • nedostatečný příjem ovoce a zeleniny • Výživa v dětském věku ovlivňuje zdravotní stav jedince v dospělosti. • Vliv nadváhy a obezity na zdraví.

  7. Vlivy, které se podílí na rozvoji dětské obezity Vliv společnosti a demografické faktory Etnikum Školní stravování Styl výchovy rodiči a charakter rodiny Socio- ekonomický status Hmotnost rodičů Dostupnost potravin v rodině Chování dětí Poptávka po práci Dětská obezita Energetický příjem Sedavý styl života Kontrola času stráveného před TV Znalosti o výživě Školní vzdělávací programy Pohybová aktivita Dostupnost rekreačních aktivit Energetický příjem rodičů Vzor rodičů – pohybová aktivita Podpora aktivity Dostupnost „convenience food“ a restaurací Bezpečnost okolí Zdroj: Davison & Birch (2001), Obesity Reviews 2, 159 - 171

  8. Legislativa a zdravá výživa • Legislativa MŠMT • Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů v § 3 odst. 6 stanoví: • „Stravovací služby nad rámec § 4 (dále jen „jiné stravovací služby“) poskytované strávníkům musí odpovídat zásadám zdravé výživy a podávaný sortiment nesmí obsahovat alkoholické nápoje a tabákové výrobky.“ • Legislativa MZ – orgánu ochrany veřejného zdraví • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukládá osobě provozující stravovací službu v § 24 odst. 1 písm. e): • „Zajistit, aby podávané pokrmy vyhovovaly mikrobiologickým a chemickýmpožadavkům, aby měly odpovídající smyslové vlastnosti a splňovaly výživové požadavky podle skupiny spotřebitelů, pro které jsou určeny.“ • Pokrmem je potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřena tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby. • Zaměstnanci krajských hygienických stanic při výkonu státního zdravotního dozoru ve školách ovlivňují sortiment nabízených potravin doplňkového stravování, a to především prostřednictvím zdravotně-výchovného působení na vedení škol (případně na personál školních jídelen).

  9. Školní a doplňkové stravování Celostátní úkol 2011 – 2012 - I Celostátní úkol oboru hygiena dětí a mladistvých 2011 - 2012 Monitoring nabídky potravin a pokrmů pro žáky základních škol v rámci školního a doplňkovéhostravování(školní bufety, nápojové a potravinové automaty, školní mléko) Osloveno přes 400 ZŠ v celé ČR. Východiskem úkolu je současný nárůst výskytu nadváhy a obezity v dětské populaci a s tím i související následná možnost přijetí odpovídajících preventivních opatření v oblasti školního stravování. Školní stravování – lze ovlivnit nutriční hodnotu pokrmů – vyhl. č. 107/2005 Sb., o školním stravování – př. č. 1 Výživové normy pro školní stravování (spotřební koš). Doplňkové stravování(nikoliv doplňková jídla dle § 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 107/2005 Sb., tzn. snídani, přesnídávku, svačinu a druhou večeři u celodenního stravování ) – závisí především na odpovědnosti ředitelů škol za zdraví žáků v případě zajištění doplňkové nabídky stravování ve školách. Dále lze využít požadavky rodičů prostřednictvím „Rady rodičů“. Působící faktory Vliv rodiny jako nositele stravovacích návyků a výživových zvyklostí. Nabídka potravin ve škole v nápojových a potravinových automatech, školních bufetech. Finanční dostupnost pro žáky. Vliv vrstevníků (zvyklosti, diety). Vliv reklamy.

  10. Školní a doplňkové stravování Celostátní úkol 2011 – 2012 - II • Sortiment nabídky potravinových automatů – svačinky • Plněné pečivo bagety, tousty, tortily • Plněné celozrnné pečivo • Balené cukrovinky • Balené směsi sušených plodů s oříšky • Slané chuťovky – krekry, sušenky, křupky, tyčinky • Smažené brambůrky • Musli tyčinky • Balené trvanlivé pečivo • Mléčné výrobky (nad rámec „školního mléka“) • Sortiment nabízených nápojů v nápojových automatech • Neochucená voda • Minerální voda – ochucená, neochucená • Slazené nápoje, ovocné nápoje, džusy • Nápoje s obsahem kofeinu • Teplé nápoje – káva, kapučino, čaj, čokoláda • Energetické nápoje • Iontové nápoje • Instantní polévky

  11. Školní a doplňkové stravování Celostátní úkol 2011 – 2012 - III • Sortiment nabídky školních bufetů • Slané chuťovky • Smažené brambůrky, hranolky • Smaženky, vaječné topinky, bramboráky, řízky, smažený sýr, hamburgery • Párky v rohlíku • Pizza • Průmyslově balené bagety • Čerstvě připravované obložené pečivo • Balené cukrovinky • Balené trvanlivé pečivo • Balené směsi sušených plodů s oříšky • Lahůdkářské výrobky – chlebíčky, aspik, majonézové saláty • Cukrářské výrobky – zákusky • Musli tyčinky • Palačinky • Instantní polévky • Mléčné výrobky • Mražené zboží – zmrzliny • Čerstvé pečivo – pšeničné, celozrnné • Jemné pečivo – koláče, koblihy, loupáčky, šátečky, moučníky • Kusové ovoce a zelenina • Ovocné a zeleninové saláty(bez majonézy)

  12. Školní a doplňkové stravování Celostátní úkol 2011 – 2012 - IV • Sortiment nabídky nápojů školních bufetů • Neochucená voda • Minerální voda – neslazená, slazená • Slazené nápoje • Slazené ovocné nápoje a džusy • Nápoje s obsahem kofeinu • Energetické nápoje • Iontové nápoje • Teplé nápoje – káva, kapučíno, čaj, čokoláda • Program „Školní mléko“ – ochucené a neochucené mléko, jogurty, tvarohy, smetanové krémy a další nabídka nedotovaných potravin – zakysaná smetana, smetanový krém, mléčné dezerty (tyčinky), tavený sýr, • přidružena nabídka dalších potravin – slané chuťovky, plněné housky, cukrovinky, musli tyčinky, balené trvanlivé pečivo, ovocné nápoje. • Výdej z automatu, roznáškou. • Program „Ovoce do škol“ • Výdej z automatu, roznáškou. • Vhodné řešení - poskytování svačinek vlastní výroby školní jídelnou - lze ovlivňovat sortiment nabízených potravin v souladu se zásadami zdravé výživy. • (Zajištění donáškou svačin z rodiny – závisí na přístupu rodičů - vliv výchovy a vzdělání). • Zajištění pitného režimu žáků školou - výtokové kohouty pitné vody, pítka (viz. vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hyg. požadavky na pitnou a tepou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody), příprava nápojů školní jídelnou - preferovat neslazené nápoje. • (Zajištění donáškou nápojů z domova – závisí na přístupu rodičů - vliv výchovy a vzdělání).

  13. České zdravotnické fórum – Životní styl žáků základních škol v ČR - I • Dotazníková studie Českého zdravotnického fóra • prosinec 2012 až únor 2013 • soubor 3 398 žáků 5. až 9. tříd ZŠ • Stravovací zvyklosti (celkem dívky a chlapci) • Snídaně • Každý den snídá 62,5% žáků • Nesnídá 9,6 % žáků • Svačina • Nosí si ji z domova 86% žáků • Kupuje cestou do školy 1,8% žáků • Kupuje ve školním automatu 2,3% žáků • Kupuje ve školním bufetu 7,3% žáků • (Praha až ¼ žáků má svačinu ze školního bufetu, ostatní kraje okolo 5%) • Nesvačí 2,6% žáků

  14. České zdravotnické fórum – Životní styl žáků základních škol v ČR - II • Co žáci nejčastěji svačí • Nejčastěji žáci svačí chléb s máslem 46,8% • (Praha chléb s máslem pouze 38% žáků, až 12% žáků má ke svačině čokoládu nebo čokoládovou tyčinku) • Ovoce a zelenina od 36% do 63% (dívky 5. třída) • (V 5. třídě je nejčastější svačinou u dívek ovoce a zelenina, u chlapců ovoce a • zelenina a chléb s máslem 36%. S věkem podíl ovoce a zeleniny klesá, zvláště u chlapců). • Sušenky od 8 do 12% • Čokoláda a čokoládové tyčinky okolo 5% • (Dívky čokoládu a čokoládové tyčinky téměř nesvačí) • Něco slaného od 2,6% do 7% žáků • Pitný režim • Voda od 50% (chlapci 5. třída) až skoro do 80% (dívky 9. třída) žáků. • S věkem klesá podíl ovocných džusů a stoupá podíl sladkých nápojů. • Již od 5. třídy se v pitném režimu objevují energetické nápoje, ve věku 13 až 14 let pije energetické nápoje od 10 do 15% chlapců, u dívek je to 2x až3x méně časté, nejvíce žáci pijí energetické nápoje v Praze, Karlovarském a Jihomoravském kraji. • Problém - Relativní dostupnost jednotlivých druhů nápojů ve školách v nápojových automatech.

  15. České zdravotnické fórum – Životní styl žáků základních škol v ČR - III • Oběd • Obědvá každý den ve školní jídelně 69,5% žáků • Obědvá ve školní jídelně několikrát týdně 11,2% žáků • Obědvá doma 10,2% žáků • Kupuje si obědy sám 1,2% žáků • Nechodí - rodiče obědy nekupují 1,2% žáků • Nechodí - i když rodiče obědy platí 2,2% žáků • Obědvá ve školní jídelně výjimečně 2,5% žáků • Neobědvá 2,0% žáků • S rostoucím věkem žáci obědvají méně, dívky častěji obědvají jen několikrát týdně nebo výjimečně. • V Praze si samo kupuje oběd přes 5 % žáků, v ostatních krajích je tento počet žáků skoro roven nule. Častěji fast-food využívají chlapci.

  16. Studie HBSC 2010 • Mezinárodní projekt, který se ve 4 letých intervalech opakuje, zaměřen na zdraví a životní styl dětí a žáků. • ČR se účastní od roku 1994. • V roce 2010 – sběr dat realizován na 80 ZŚ, soubor 4 425 žáků 5. 7. a 9. tříd ZŠ (48,5 % chlapců, 51,5% dívek). • Stravovací zvyklosti • Ve všední den snídá polovina žáků. • Dopoledne svačí ve škole 91,6% žáků. • Ve školní jídelně obědvá teplé jídlo 73,4% žáků. • Odpoledne nesvačí 36,6% žáků. • Polovina žáků ujídá „něco“ mezi hlavními jídly. • Se zlepšující se ekonomickou situací rodiny • Stoupá podíl dětí, které snídají každý všední den 56,9% (ekonomicky slabší rodiny 48,8%). • Stoupá podíl dětí, které dopoledne i odpoledne svačí a obědvají ve školní jídelně. • Klesá podíl dětí, které ujídají „něco“ mezi hlavními jídly.

  17. Souhrn • Nápojové automaty, prodejní automaty se „svačinkami“ ve školách jsou jedním z faktorů prostředí, které mohou zajistit pitný režim a svačinu v případě, kdy dítě nemá nápoj a svačinu připravenou rodiči. Na straně druhé je jejich sortiment uzpůsobován poptávce cílových skupin a ve většině případů se setkáváme se zcela nevhodnými nápoji a potravinami, které děti upřednostňují. • Regulace sortimentu v nápojových a svačinových automatech není v ČR legislativně zakotvena. • Způsob zajištění nezbytného pitného režimu dětí ve školách je plně v kompetenci ředitelů škol. • Za zajištění pitného režimu je považována i donáška vlastních nápojů z domova nebo také příprava nápojů školní jídelnou.

  18. Souhrn • Nejlevnější, nejvhodnější a nejdostupnější způsobem zajištění pitného režimu je pitná voda z veřejného vodovodu, v podobě výtokového kohoutu ve třídách, fontánek na chodbách. Kvalita vody odpovídá požadavkům vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. • Tento způsob bývá často opomíjen a ve školách je nahrazován daleko náročnějšími způsoby zajištění pitného režimu z hlediska údržby, spotřeby vody a finanční náročnosti (např. watercoolery, u kterých voda v barelu musí být spotřebována nejpozději do 3 dnů, zařízení se musí min. 1 krát za 3 měsíce dezinfikovat, musí být uloženo na vhodném, stinném místě).

  19. Souhrn • Nelze opomíjet: roli školní jídelny – nabídka svačinek vlastní výroby, příprava vhodných nápojů jako nadstandard, roli Rady rodičů, roli jednotlivých rodičů – zodpovědnost za stravovací režim vlastního dítěte (příprava nápojů a svačin x peníze na nákup), roli odborných společností, orgánů ochrany veřejného zdraví a MZ – zdůrazňování zdravotních aspektů jednotlivých způsobů zajištění pitného režimu a způsobu stravování, vypracování doporučení pro vhodný sortiment v obou typech automatů ke snížení obezitogenního prostředí apod. • Nástrojem: Koncepce primární prevence a připravovaný program ZDRAVÍ 2020 – prioritou je zdraví dětské populace.

  20. Závěr • Z hlediska bezpečnosti, zdravotní nezávadnosti, podávaných pokrmů v zařízeních školního stravování je situace zvládnuta. • Současný úkol - zkvalitnit školní stravování v oblasti výživových ukazatelů tak, aby pokrmy podávané dětem v rámci školního stravování odpovídaly v plném rozsahu zásadám zdravé výživy. • Problémová oblast - doplňkové stravování - nabízený sortiment potravin ve školních bufetech, potravinových a nápojových automatech neodpovídá zásadám zdravé výživy. • Řešení - vzdělávání pedagogů, zaměstnanců školního stravování, žáků, rodičů. • Školní stravování - nástroj v boji proti dětské obezitě a nadváze - jeden z hlavních úkolů veřejného zdraví v ČR. • Výskyt nadváhy a obezity u 11-15 letých dětí byl v roce 2010 u chlapců v průměru 19% a u dívek 9% (HBSC). • Školní stravování poskytováno 75 – 80% žákům ZŠ, 55 - 60% studentům SŠ. • MŠ – navštěvuje přes 90% 4 až 5 letých dětí, přes 75% 3 letých dětí – celodenní stravování představuje 60% VDD. • Prostřednictvím školního (doplňkového) stravování má ČR jedinečnou možnost na pozitivní ovlivňování výživy dětské a dorostové populace.

  21. Děkuji za pozornost

More Related